Český statistický úřad takové šetření provedl už potřetí. K dispozici jsou tak srovnatelná data za roky 2003, 2005 a nově za rok 2007, která poslouží i pro formování společné zemědělské politiky Evropské unie. Stejné informace totiž sbíraly statistické úřady všech členských zemí. Podstatnou část nákladů na toto šetření ČSÚ – téměř 17 miliónů z bezmála 20 miliónů korun – hradila Evropská komise.

V České republice od roku 2003 poklesl celkový počet hospodařících subjektů – tedy fyzických i právnických osob – o téměř sedm procent. Zatímco v roce 2003 fungovalo celkem 45 766 subjektů, v roce 2007 jich bylo 39 396.

Jaké je zaměření zemědělské výroby? Zvyšuje se specializace a vyváženou kombinaci rostlinné a živočišné výroby má jen 14,5 procenta subjektů. U většiny farem v Česku převažuje rostlinná výroba (je jich celkem 19 546) a u 14 124 pak živočišná výroba.

V šetření 2007 bylo zahrnuto 914 ekologických zemědělských subjektů. Hlavní ekologickou komoditou je píce. Produkční plochy ekologických farem tvoří převážně trvalé travní porosty 87,7 % a jen 11,6 % je orná půda. V živočišné výrobě ekologové preferují chov ovcí (30 %). Nejvíce ekologických farem je v Jihočeském a Zlínském kraji.

Zemědělci obhospodařují bezmála polovinu území České republiky (44,6 %). Trvá však masivní úbytek zemědělské půdy, od roku 2003 do loňska až o 128 tisíc hektarů.

Čeští zemědělci stárnou. Například oproti roku 2005 vzrostl počet zemědělců ve věkové kategorii 55 až 64 let o 10,7 procenta a v kategorii nad 65 let o 13,9 %.

Průměrná měsíční mzda v zemědělství se zvyšovala, ale zdaleka nedosahuje průměru v národním hospodářství. V roce 2003 činila 11 648 korun a v roce 2007 15 377 korun. Stále se tedy drží zhruba o pět tisíc korun pod celostátním průměrem. Lépe na tom byli chovatelé hospodářských zvířat s průměrnou mzdou 17 251 korun než pracovníci v rostlinné výrobě s 13 866 korunami.

Podíl zemědělské produkce na tuzemském HDP klesá. V roce 2003 činil 2,2 %, v roce 2005 2,03 % a v roce 2007 1,89 %. Například německé zemědělství se na tamním HDP podílí necelým procentem (0,9 %), oproti tomu polské pak více než čtyřmi procenty (4,3 %). Česká republika je na tom podobně jako Rakousko s 1,7 procenta.

Roman Prorok
mluvčí předsedy ČSÚ