Renata Šarjaková, 16. červen 2008
Návrh reformy SZP Evropské komise prošel diskusí v Zemědělském výboru EP

V pondělí 9. června se sešli členové Zemědělského výboru Evropského parlamentu s experty, aby spolu prodiskutovali právní návrhy Evropské komise na reformu Společné zemědělské politiky, které byly zveřejněny 20. května tohoto roku.

Evropská komise přišla s návrhem „kontroly zdravotního stavu“ Společné zemědělské politiky (CAP Health Check) na konci listopadu minulého roku. Do letošího jara probíhaly diskuse, Evropský parlament a Rada EU měli vyjádřit své stanovisko v březnu. Evropská komise následně na základě jejich výsledků došla k legislativním návrhům. Konečná dohoda nad reformou by měla padnout za francouzského předsednictví na konci roku 2008. Samotná komisařka pro zemědělství Mariann Fischer Boel však podle vlastních slov tak rychlému závěru složitých jednání nevěří.

Témata a stanoviska:

Zemědělský výbor Evropského parlamentu uspořádal v pondělí 9. června diskusi s experty nad legislativními návrhy Evropské komise. Zpravodaj výboru Luis Manuel Capoulas Santos (PES) řekl: „Health Check je klíčovým momentem pro budoucnost Společné zemědělské politiky. Rostoucí ceny potravin zneklidňují společnost a zvyšují naši politickou odpovědnost. Musíme vytvořit návrhy, které uklidní veřejnost i zemědělce. Nemůžeme si dovolit ten luxus udělat to špatně. Musíme shromažďovat zásadní informace, abychom došli ke správným rozhodnutím.“ Tento portugalský poslanec Evropského parlamentu představí své konečné návrhy na začátku července. Tisková zpráva z této debaty se soustředí na tři velké okruhy rozhovorů:

·                                 Jak odpovědět na nové výzvy Společné zemědělské politiky?

Mezi tyto nové výzvy patří klimatické změny, ztráta biologické rozmanitosti a problémy spojené se zdroji pitné vody. Návrhy řešení, které předložila Evropská komise, ovšem přišly poslancům a expertům neadekvátní.

Allan Buckwell z asociace Country Land & Business (VB) prohlásil, že problematika klimatických změn není novinka a přitom návrhy EK nejen že nespecifikují, jaká opatření by měla být na farmách přijata, ale ani neukládá žádné povinnosti členským státům. Navíc ekologické náklady vzrůstající poptávky, které stojí proti úsilí o zmírnění intenzivního zemědělství, jsou kompletně ignorovány. „Opravdová nová výzva je přispět ke světové potravinové bezpečnosti tak, že dosáhneme produkce s nižším dopadem na životní prostředí.“

Karl Bauer z Rakouské zemědělské komory řekl: „Klimatické změny jsou výzvou pro celou společnost a ne pouze pro zemědělce.“ Bauer prohlásil, že by bylo třeba vytvořit politiku s vlastním rozpočtem a výzkumem zaměřenou právě na tuto problematiku.      

·                                 Jaký zvolit vzor pro systém oddělených plateb?  

Systém plateb oddělených od produkce byl hlavním bodem reformy SZP v roce 2003. Některé státy upřednostňují platby na hektar, zatímco ostatní by je vypočítávaly podle výše plateb, které zemědělci získávali během referenčního období. Evropská komise by ráda vyměnila druhé jmenované za platbu na hektar, která by byla administrativně jednodušší a transparentnější. Tento systém však ve skutečnosti nebere v úvahu některé geografické odlišnosti.

Bernard Ostenburg z Institutu Von Thünen Rural Studies prohlásil, že by systém navržený Komisí neumožnil aplikovat Společnou zemědělskou politiku rovnoměrněji po celé EU vzhledem k rozdílným situacím v jednotlivých členských státech. Místo toho navrhl zachovat status quo až do roku 2013, což je okamžik, kdy vyprší lhůta, po kterou mohou nové členské státy využívat zjednodušený systém plateb na plochu.

Joseph Daul, francouzský poslanec EP za stranu EPP-ED vyjádřil své přesvědčení, že by byla absolutní regionalizace plateb příliš riskantní, neboť by umožňovala, aby skryté volební boje ovlivňovaly směřování dotací. „Nemůžeme každých pět let sázet na výsledky regionálních voleb.“

Gert Karkov z dánského Svazu zemědělců upřednostnil nahražení systému plateb podle referenčních období platbami na hektar se systémem příplatků, které by se lišily region od regionu. Současně prohlásil, že by se mělo pokračovat v dalším oddělování plateb od produkce. Starý systém by měl být použit pouze jako krátkodobé řešení určité krize na určitém území.

·                                 Jak naložit s nestabilitou trhu?

Rostoucí poptávka po potravinách, která se projevuje po celém světě, přispěla k oživení debaty o intervenčních mechanismech EU. Komise navrhuje zrušení intervence u tvrdé pšenice, rýže a vepřového a jejich nahražení měkčími opatřeními u obyčejné pšenice, másla a mléka v prášku. Na nulu by měly být sníženy intervenční ceny u krmných obilovin.

Daniel Perrin z Association for the Development of International Exchange of Food and Agricultural Products and Techniques prohlásil, že by zachoval současné intervenční mechanismy u mléka v prášku a másla, neboť pomohly stabilizovat trhy bez toho, aby vedly k nadměrným přebytkům. V oblasti cereálií se domnívá, že by se měl současný systém vyvinout v systém záchytných sítí.  

Poslanec Janusz Wojciechowski (UEN) řekl: „Vize Evropské komise nereflektuje realitu toho, jak potravinová krize ovlivňuje zemědělství. Nemusíte být expert na to, aby vám došlo, že musíme více produkovat, abychom všechny nakrmili.“

Zdroj: euractiv.cz


Hodnocení => průměr 057
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář