Do podzimu chce ministr vládě předložit návrh nové klimatické politiky země, která bude obsahovat projekty redukčních opatření.

"Největší prostor pro úspory vidím v náhradě spalování uhlí za zemní plyn," řekl Bursík.

Bursíkův scénář počítá s nárůstem dovozu zemního plynu z devíti miliard metrů krychlových ročně až na čtrnáct v roce 2050. A také s nárůstem cen, za které si budou podniky nakupovat emisní povolenky, což výrazně znevýhodní spalování uhlí.

Analytik Cyrrus Jan Procházka namítl, že uvažované snížení emisí je nejspíše reálné. "Nerozumím ale tomu, proč bychom to měli dělat," řekl Procházka. "Stali bychom se nekonkurenceschopnými kvůli vysokým cenám energií, o kterých již v dokumentu není ani zmínka," dodal.

Náklady, které si vyžádá snížení emisí skleníkových plynů na polovinu, se podle studie pohybují pod hranicí 2000 korun za ušetřenou tunu skleníkových plynů.

České emise skleníkových plynů v roce 2006 byly 144 milionů tun oxidu uhličitého. To představuje snížení emisí oxidu uhličitého o tři tuny na jednoho obyvatele České republiky.

V současnosti připadá na jednoho Čecha zhruba dvanáct tun oxidu uhličitého ročně.

Energeticko-klimatický balíček Evropské munie, o kterém nyní státy jednají, by měl zavázat evropskou sedmadvacítku ke snížení emisí skleníkových plynů o pětinu do roku 2020 ve srovnání s rokem 1990.

Zdroj: HN