- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Výdaje veřejného sektoru stále rostou, zvyšuje se i význam projektů PPP a PFI
Spojení veřejného a soukromého sektoru při poskytování veřejných služeb (Public Private Partnership - PPP) se od přelomu století velmi rychle rozvíjí. Trh PPP a také PFI (Private Finance Initiative) se bude i nadále rychle zvětšovat a to může pozitivně ovlivnit ekonomiky jednotlivých zemí. Vyplývá to z výsledků studií členské společnosti KPMG ve Velké Británii nazvaných PFI - over the next 10 Years a PFI - is there a better way?
Potřeba a tím i rozsah veřejných služeb stále roste. Podíl veřejných výdajů na hrubém domácím produktu ve světě stoupl ze zhruba deseti procent na počátku minulého století k současným 50 procentům. Důvodem je nejen sílící poptávka po kvalitnějších službách, ale i demografické složení obyvatelstva.
Veřejný sektor si nevystačí
Veřejný sektor ale není uzpůsoben k tomu, aby s potřebnou ekonomickou efektivitou tomuto růstu poptávky stačil. „Veřejný sektor při poskytování služeb často trpí selháním odpovědnosti. Vyplývá to z monopolistického charakteru vztahu státu jako dodavatele a občana jako příjemce služby, ve kterém chybí ekonomická měřítka,“ říká Eva Racková, partnerka zodpovědná za oddělení Řízení rizik a poradenské služby společnosti KPMG Česká republika.
V tradičním modelu si stát zajistí potřebná aktiva a začne poskytovat službu. Má právo kdykoliv nárokovat zvýšení zdrojů a může službu libovolně poskytovat, měnit nebo i zastavit. Přitom je ale izolován od ekonomických informací, které běžně dostává soukromý komerční subjekt od svých zákazníků, zaměstnanců nebo z finančních trhů. Výsledkem bývá zvyšování daní nebo deficit v poskytování služby, zhoršení kvality služby, případně zhoršení postavení státních zaměstnanců.
Konkurenční veřejné prostředí
Princip PPP vnáší do systému veřejných služeb principy odpovědnosti a konkurenci při hledání řešení. Je flexibilní a dovede reagovat na změny v poptávce po službách i na rostoucí potřeby v objemu poskytovaných služeb. Klíčovým kritériem pro měření efektivnosti poskytování veřejných služeb soukromým sektorem je value for money, tzn. určení, jakou hodnotu soukromý poskytovatel přináší státu za jím vložené zdroje (pronájem budovy, poplatek, provizi, dotaci, apod.). Mezi faktory, které ovlivňují tuto hodnotu, patří udržení zodpovědnosti a transparentnosti, potencionální hrozba konkurence, jasné rozdělení odpovědnosti a pozic pro poskytovatele služeb či statků, pragmatická optimální alokace rizika, flexibilita a reakce na měnící se potřeby, správná motivace jak pro poskytovatele, tak i zadavatele služby a atraktivita pro soukromý sektor.
Jako neefektivní se například ukázaly případy, kdy je soukromý sektor angažován pouze pro dílčí dodávky nebo doprovodné služby. Vytírání podlah v nemocnici soukromou agenturou může přinést nějaké úspory, ale nezlepší zdravotnickou péči ani její efektivnost.
Soukromá péče o veřejné služby
Další rozvoj sektoru PPP by měl směřovat spíše ke druhému principu, tj. stanovování pravidel a poskytování služeb jako takových přenechat soukromým provozovatelům. Bude nutné stanovit jasné hranice mezi tím, jaké služby může soukromý sektor poskytovat a jaké už ne. Pozornost by se přitom měla zaměřit na integrované, dlouhodobě poskytované služby namísto vyhledávání dílčích, krátkodobých příležitostí typu úklid, catering nebo výstavba.
Zakázka pro soukromého poskytovatele by také měla být zadána co nejdříve poté, kdy je rozhodnuto veřejnou službu opatřit. Následující činnost, jako jsou manažerské řízení projektu, vytvoření návrhu dodavatelského systému, koordinace subdodavatelů, distribuce služb a další už může realizovat soukromá firma. V neposlední řadě by se společně s odpovědností měla jasně definovat a rozložit rizika projektů mezi zúčastněné subjekty, a to podle toho, jak jsou schopny je nejsnáze nést, respektive eliminovat.
Poptávka po dlouhodobých investičních příležitostech sílí
Zájemců o dlouhodobé projekty PPP je dost. Investiční banky a správci penzijních fondů se potýkají s klesající výnosností aktiv a hledají nové příležitosti dlouhodobých, relativně bezpečných investic, jež by zajišťovaly vyšší výnosy, než státní cenné papíry. Řada velkých investičních společností se již účastní velmi nákladných veřejných projektů s dlouhou návratností, například výstavby a provozu dálnic a mostů. Tržní analytici nyní věří, že potrvá ještě mnoho let, než se objem obchodů na trhu PPP přiblíží objemu poptávky investorů.
„V České republice je sice rozvoj PPP a PFI iniciativ na samotném počátku, ale již zde existuje několik významných projektů ve fázi přípravy, jako například projekt modernizace železniční trati Praha–Kladno s výstavbou připojení na Letiště Ruzyně, regenerace brownfieldu Ponava v Brně, dva úseky dálnice D3 Tábor–Bošilec, vybudování, financování a údržba nového vysokoškolského areálu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem nebo komplexní modernizace Krajské nemocnice Pardubice,“ říká Eva Racková, partnerka společnosti KPMG Česká republika.
Vlády mnoha zemí po celém světě nové příležitosti pro PPP i PFI intenzívně hledají. Evropská komise například připravuje „European PPP Excellence Centre“, jež by mělo vzniknout při Evropské investiční bance jako konzultační a koordinační orgán pro členské státy EU. „Jedním z úkolů národních vlád bude rozvíjení efektivních národních trhů. PPP a PFI změní pohled na hodnocení vlád a nakonec i na hodnocení politiků jejich voliči,“ dodává Eva Racková.
Pořadí | 2004/2005 | milion eur | Procentní růst 2004/2005 | 2003/2004 | milion eur |
---|---|---|---|---|---|
1. | Itálie | 22,451 | 137 | Itálie | 9,448 |
2. | Španělsko | 10,341 | 95 | Španělsko | 5,288 |
3. | Německo | 8,151 | 600 | Francie | 1,280 |
4. | Francie | 2,400 | 87 | Německo | 1,163 |
5. | Portugalsko | 1,830 | 335 | Irsko | 707 |
6. | Rakousko | 1,695 | Maďarsko | 450 | |
7. | Irsko | 1,497 | 111 | Portugalsko | 420 |
8. | Nizozemsko | 1,777 | Chorvatsko | 372 | |
9. | Rumunsko | 1,173 | Nizozemsko | 193 | |
10. | Belgie | 1,055 | Norsko | 125 |
Zdroj: DLA Piper Rudnick Gray Cary, 10 November, 2005
Název projektu | Zadavatel | Sektor |
---|---|---|
AirCon | Ministerstvo dopravy | Doprava – železnice |
Zdroj: PPP Centrum
Název projektu | Zadavatel | Sektor |
---|---|---|
Dva úseky dálnice D3 Tábor–Bošilec | Ministerstvo dopravy | Doprava – silnice |
Modernizace Krajské nemocnice Pardubice | Krajská nemocnice Pardubice | Zdravotnictví |
Sportovní centrum Ponava v Brně | Statutární město Brno | Sportovní infrastruktura |
Zdroj: PPP Centrum
Název projektu | Zadavatel | Sektor |
---|---|---|
ÚVN Praha | Ústřední vojenská nemocnice Praha | Ubytovací kapacity |
Věznice typu s ostrahou | Ministerstvo spravedlnosti | Ubytovací kapacity |
Justiční areály | Ministerstvo spravedlnosti | Ubytovací kapacity |
Zdroj: PPP Centrum
KPMG Corporate Finance se umístilo na prvním místě v celosvětovém žebříčku poradců v oblasti projektů PPP za první pololetí roku 2007. Žebříček byl zpracován časopisem Project Finance Magazine.
Pořadí | Finanční poradce | Hodnota (v mil. USD) | Počet obchodů |
---|---|---|---|
1. | KPMG | 2 530 | 12 |
2. | SG Corporate & Investment Banking | 2 127 | 2 |
3. | Kagiso Financial Services | 1 809 | 1 |
4. | Ernst & Young | 1 742 | 6 |
5. | Korea Development Bank | 1 689 | 6 |
6. | PriceWaterhouseCoopers | 1 414 | 7 |
7. | Macquarie Bank | 1 301 | 4 |
8. | Royal Bank of Scotland | 1 157 | 5 |
9. | Grant Thornton | 891 | 8 |
10. | Natixis | 886 | 2 |
Zdroj: Project Finance International Magazine 2007
Zdroj: BusinessInfo.cz