Jak totiž potvrdil v rozhovoru pro Aktuálně.cz nově jmenovaný ředitel Ústředního pozemkového úřadu (ÚPÚ) Jaroslav Vítek, je letošní ambicí úřadu zvýšit tempo pozemkových úprav o 40 procent oproti loňskému roku.
I kvůli urychlení pozemkových úprav dochází od letošního 1. března k oddělení regionálních pozemkových úřadů od zemědělských agentur.
"Situace se tak vrací do právního stavu z roku 2002," podotýká k tomu dřívější šéf Ústředního pozemkového úřadu, v současnosti ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jiří Hladík.
Ke spojení úřadů a agentur přitom došlo v rozporu s tuzemskou legislativou v období sociálnědemokratických vlád pod tlakem agrární lobby. Agentury jsou totiž organizační složkou ministerstva zemědělství a jejich rolí je především servisní činnost v regionech pro místní zemědělské podniky.
Ty ale z 90 procent hospodaří na pronajaté půdě a agentury tak většinou hájily zájmy uživatelů půdy proti zájmům vlastníků. Výsledkem je, že zemědělci hospodaří na půdě vlastníků často bez jejich vědomí a bez jejich souhlasu.
Vlastnická práva jsou podle předsedy Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků Františka Jandy omezena i v tak zásadním produktu, jako je geografický informační systém pro evidenci půdy LPIS. Ten je postaven na systému takzvaných uživatelských bloků.
Problémy s databází
"Uživatelské bloky ovšem sestavovali uživatelé půdy spolu s úředníky zemědělských agentur, přičemž uživatelé půdy neměli vždy povinnost dokládat právní důvod užívání, což bylo fakticky omezení vlastnických práv," konstatuje Janda. Osamostatnění pozemkových úřadů by mělo většinu současných problémů s vlastnictvím a užíváním půdy změnit.
Právě LPIS by měl podle Vítka nejpozději do poloviny letošního roku přejít do správy ÚPÚ. Prioritou pro letošní rok je přitom podle něj zakreslit do systému co nejvíce, pokud možno všechny krajinné prvky.
"Je to v zájmu vlastníků i uživatelů půdy, proto doufáme, že budou s pozemkovými úřady aktivně spolupracovat," konstatuje Vítek. 
Údržba krajinných prvků je totiž podmínkou čerpání zemědělských dotací. Jak přitom počátkem letošního roku upozornil Svaz marginálních oblastí ČR, do současné doby nejsou krajinné prvky v LPIS vůbec identifikovány a zakresleny. Pokud se ale tak stane, mohou navíc oproti současnému stavu na tyto plochy zemědělci čerpat finanční podpory.
Na komplexní pozemkové úpravy je v letošním roce vyčleněna historicky nejvyšší částka, zhruba dvě miliardy korun.
Podle Hladíka jde o 800 milionů korun z Programu rozvoje venkova, 700 milionů korun ze státního rozpočtu kapitoly všeobecná pokladní správa, 400 milionů korun z Pozemkového fondu ČR a zhruba 100 milionů korun vyčleněných na tyto účely Ředitelstvím silnic a dálnic na výstavbu liniových staveb.
Tyto prostředky dávají podle Vítka předpoklady k plánovanému urychlení komplexních pozemkových úprav o 40 procent.
K vyšší efektivitě opětně osamostatněných regionálních pozemkových úřadů by mělo podle ředitele ÚPÚ přispět také vytvoření mezičlánku mezi ústředím a regiony na úrovni vyšších územních celků.
"Předpokládáme vytvoření sedmi takových koordinačních míst na území ČR. Tím by se vytvořily partnerské orgány vůči krajům a toto členění by také lépe reflektovalo regionální znalost terénu," podotýká Vítek.
První koordinační porada se sedmi nadregionálními řediteli proběhne v pátek 29. února.

Autor:  Petr Havel    převzato z www.aktualne.cz