Zemědělská společnost Blšany na Žatecku lv roce 2007 sklidila kvůli suchu sotva polovinu obilí než šťastnější rolníci na Hané. "Fond je nezbytný, proti suchu vás totiž nikdo nepojistí," vysvětluje ředitel Blšan František Ritter.

Do fondu by podle komory přispívali společně rolníci i stát. "V tučnějších letech by náš podnik do fondu samozřejmě také dal peníze," slibuje Ritter.

Za zřízení fondu bojuje i šéf poslanců ČSSD a stínový ministr zemědělství Michal Hašek: "Funguje třeba ve Francii, proč by nemohl být i u nás?" Za vlády ČSSD přitom pracovalo ministerstvo zemědělství na zřízení fondu několik let - ale bez jakéhokoliv výsledku.

Současný šéf resortu, ministr Petr Gandalovič (ODS), komoře vzkazuje: "Analyzujeme situaci, ale jsme spíš pro rozšíření standardního komerčního pojištění než pro speciální fond."

Stejně hovoří šéf Asociace soukromého zemědělství Stanislav Němec. "Použijme dotace raději na lepší vybavení a modernizaci podniků nebo nákup zemědělské půdy," prohlašuje.

Zemědělci, kteří v loni dostali na dotacích celkem 36 miliard korun, přitom už stejně i podpory v roce 2008 na pojištění dostávají. Podpůrný rolnický fond PGRLF v září 2007 opět začal přijímat žádosti o dotace na pojištění zvířat i plodin a připravuje se přijímat nové žádosti i v letošním roce.

Jenže to většině rolníků nestačí. "Pojistím ročně třeba chmel za zhruba jeden a půl milionu korun. Stát mi na to přispěje až polovinou. Ale to platí jen pro vybrané plodiny, a ne na sucho," opakuje Ritter.

Pojišťovny zatím uzavírají smlouvy například na vymrznutí porostů nebo odškodňují za krupobití či záplavy. Sucho je pro ně ale příliš rizikové - z různých míst republiky je totiž rolníci hlásí takřka každoročně.

Změnu v přístupu pojišťoven nepřinesl ani nedávný vstup první z nich, specializované jen na zemědělství. Pod značkou Agra pojišťovna začala v Česku působit rakouská Österreichische Hagelversicherung. Neotřásla však zatím pozicí České pojišťovny, s níž má smlouvy asi 85 procent pojištěných rolníků.