- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Vedle travin i pšenice
Reagoval tak na požadavky farmářů sdružených ve Svazu marginálních oblast (SMO).
Předseda SMO Milan Boleslav uvedl, že se stále zvyšují rozdíly v příjmech mezi podniky orientovanými na produkci a farmami, zaměřujícími se na péči o životní prostředí. Náklady na provoz těchto farem však podle SMO v důsledku růstu cen energií, mzdových nákladů i krmných obilovin, které nakupují pro skot, také stoupají. Zemědělci hospodařící v horských a podhorských oblastech hledají proto možnost, jak snížit své náklady.
Vzhledem k tomu, že platí v ČR absolutní zákaz rozorávání, obrátil se svaz na ministra zemědělství s tím, aby dovolil farmářům rozorat alespoň část trvalých travních porostů a mohli si tak zajistit jadrné krmivo. Tento krok by podle nich pomohl také kompenzovat újmu, která ekologickým zemědělcům vzniká v souvislosti s hospodařením šetrným k životnímu prostředí.
MZe hodlá proto farmářům umožnit jednou za pět let vedle travin zasít i obilniny, které využijí jako krmivo pro svá stáda. Již letos by je tak mohli pěstovat na dvaceti procentech ploch trvalých travních porostů.
Představitelé SMO považují toto opatření za určitý kompromis, který ale problém neřeší. Podle Boleslava je pětina plochy vysoce teoretická záležitost, protože ne všechny pozemky se hodí k rozorání. „Z celkové plochy je to například jen 25 až 30 procent,“ uvedl s tím, že podle odhadu by tak mohlo fakticky jít ne o pětinu, ale pouze o pět procent trvalých travních porostů, které by se využily k produkci pšenice. Podotkl, že v čistě hypotetické rovině by na zajištění soběstačnosti ekologické farmy v krmivech bylo potřeba umožnit pěstování pšenice na 30 až 40 procent trvalých travních porostů. Předpokladem by však bylo, že všechny pozemky s trvalými travními porosty se hodí k takovému využití. Doplnil, že SMO však usiluje o zrušení zákazu rozorávání trvalých travních porostů.
Tiskový mluvčí MZe Petr Vorlíček upřesnil, že pětina výměry vychází ze zákona o zemědělství. Podle něj je možno rozorat tento travní porost za účelem zúrodnění jednou za pět let. „Proto nepředpokládáme, že dojde v budoucnu k rozšíření této možnosti,“ sdělil. Podle MZe se osev obilnin současně s travinami za rozorávání však nepovažuje.
Vorlíček připomněl, že krok avizovaný ministrem není zatím legislativně ukotven.
Zdroj: Zuzana Fialová