Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Renata Šarjaková, 19. prosinec 2007
Kvalita ovzduší v ČR
Kvalita ovzduší v ČR
Veškerá dostupná data potvrzují, že špatná kvalita ovzduší je největším problémem českého životního prostředí.
Zhoršená kvalita ovzduší má velmi konkrétní zdravotní důsledky,“ říká ministr životního prostředí Martin Bursík. Ministerstvo životního prostředí proto ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví předložilo minulý týden vládě informaci o kvalitě ovzduší a zdravotních rizicích, která vyplývají z jeho znečištění [1]. Součástí informace pro vládu byla také aktuální ročenka kvality ovzduší „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2006“, kterou zpracoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Míra znečištění ovzduší je objektivně zjišťována pomocí sítě měřicích stanic ve všech krajích České republiky. Aktuální stav ovzduší je rovněž k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ.
Obdobně jako v předchozích letech přetrvává jako hlavní problém kvality ovzduší znečištění prachovými částicemi PM10 a PM2,5. V oblastech, kde koncentrace PM10 v roce 2006 překročily imisní limity, žije více než 62 % populace. Nejzávažnější situace je v tomto ohledu z hlediska výše překračování imisních limitů v Moravskoslezském kraji, zejména v oblasti Ostravsko-Karvinska. Problematické jsou pak dále z pohledu četnosti překračování zejména Praha, Ústecký kraj a jižní Morava. K hlavním zdrojům emisí patří automobilová doprava a vytápění domácností. V Moravskoslezském kraji k tomu navíc „pomáhají“ dvě průmyslová odvětví – hutnictví a zpracování paliv – a imise ze sousedního Polska.
MŽP zároveň opět upozornilo vládu, že v případě prachových imisí neplníme národní ani evropské imisní limity (platné od 1. ledna 2005). Od 1. ledna 2010 mají být dodrženy také limity pro imise oxidu dusičitého a benzenu. Je pravděpodobné, že zejména v oblasti Prahy a Brna, kde je nejvýznamnějším znečišťovatelem automobilová doprava, bude třeba přistoupit včas k zásadním opatřením ke zlepšení kvality ovzduší, jinak nebudeme schopní splnit ani tyto limity. Splnění imisního limitu pro benzen může být ohroženo i v Moravskoslezském kraji. Za překračování imisních limitů přitom hrozí České republice sankce ze strany Evropské komise. Automobilová doprava je vzhledem k vysokým emisím oxidů dusíků jedním z hlavních viníků tvorby neudržitelně vysokých koncentrací troposférického ozonu, především v letních měsících.
Zároveň došlo k zastavení dosud klesajícího trendu koncentrací oxidu siřičitého a naopak k jeho mírnému vzestupu na všech lokalitách ČR. Tento mírný nárůst byl kromě nepříznivých meteorologických podmínek v prvních měsících roku pravděpodobně způsoben také návratem ke spalování uhlí v řadě obcí.
Automobilová doprava a vytápění domácností znamenají pro kvalitu ovzduší o to větší problém, že na rozdíl od velkých průmyslových zdrojů nepodléhají centrální regulaci z hlediska požadavků na emisní parametry. Nové automobily musí splňovat emisní normy EURO, ovšem specifickým problémem ČR je jednak vysoké průměrné stáří vozů a jednak obrovský nárůst kamionové dopravy po našem vstupu do EU. Jisté zlepšení by mohlo přinést postupné zavedení mýta i na silnicích I. třídy, což má mj. přispět k větší motivaci k přesunu nákladů na železnice, a také nové limity pro měrné emise CO2, což bude znamenat i snížení emisí ostatních znečišťujících látek. Připravuje se také zpřísnění kontroly stanic technické kontroly, aby nemohlo nadále docházet k praxi, kdy kontrolou formálně projdou i vozy, které kontroloři ani neviděli.
Vytápění domácností čeká několik změn. MŽP připravuje novelu zákona o ovzduší, která přinese nové požadavky na technické a emisní parametry i pro malé zdroje znečištění (tedy i pro domovní kotle a kamna), platné od začátku roku 2014, zpřísníme rovněž kvalitativní požadavky na paliva takže do roku 2014 z trhu úplně zmizí méně kvalitní druhy uhlí. Operační program Životní prostředí již letos začal přijímat žádosti na projekty ke snížení emisí od obcí a krajů, chystáme rovněž dotační program pro domácnosti. Ekologická daňová reforma zároveň od ledna 2008 zatíží „špinavá“ paliva spotřební daní a zvýhodňuje jejich „čistější“ alternativy (obnovitelné zdroje energie či zemní plyn pro domácnosti).
MŽP minulý týden rovněž zveřejnilo speciální internetovou stránku, věnovanou problematice znečištění ovzduší z vytápění na adrese http://www.env.cz/vytapeni. Jen za prvních pět dní její existence ji navštívilo více než 1500 lidí. Na stránce jsou k dispozici základní informace o stavu ovzduší i o zdravotních důsledcích, ale také tipy na aktivity které proti znečišťování ovzduší mohou podniknout obce i jednotliví občané. Na stejné téma MŽP vydalo i letáček, který se bude distribuovat k obcím i občanům, který je v elektronické podobě rovněž ke stažení na této stránce.
Zdravotní rizika
Prachové částice PM10 a PM2,5
Prachové částice jsou významným rizikem pro dýchací ústrojí. Větší částice jsou zachyceny v horních partiích dýchacího ústrojí, částice frakce PM10 se dostávají do dolních cest dýchacích. Jemnější částice označené jako frakce PM2,5 pronikají až do plicních sklípků. Jejich účinky jsou ovlivněny také dalšími znečišťujícími látkami, které se vážou na jejich povrchu.
Mezi účinky krátkodobě zvýšených denních koncentrací částic PM10 patří nárůst celkové nemocnosti i úmrtnosti, zejména na onemocnění srdce a cév, zvýšení počtu osob hospitalizovaných pro onemocnění dýchacího ústrojí, zvýšení kojenecké úmrtnosti, zvýšení výskytu kašle a ztíženého dýchání – zejména u astmatiků a z toho vyplývající zvýšená spotřeba léků.
Účinky dlouhodobě zvýšených koncentrací vedou ke snížení plicních funkcí u dětí i dospělých, zvýšení nemocnosti na onemocnění dýchacího ústrojí, výskytu symptomů chronického zánětu průdušek, zvýšení spotřeby léků a zkrácení délky života hlavně z důvodu vyšší úmrtnosti na choroby srdce a cév a pravděpodobně i na rakovinu plic.
Znečištění ovzduší částicemi PM10 se podle současných znalostí podílí na úmrtnosti české populace z 5 až 13 %.
Expozice PM10 může dále přispívat k navýšení výskytu příznaků zánětu průdušek a dalších respiračních symptomů u dětí. S tím souvisí i neustálé zvyšování počtu alergických onemocnění dětí. Jen respiračními alergiemi dnes trpí 15 % českých dětí.
Benzo(a)pyren
Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), jejichž zástupcem je právě benzo(a)pyren, mají schopnost přetrvávat v prostředí, kumulují se ve složkách prostředí a v živých organismech a řada z nich má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti. Z vypočtených hodnot pro jednotlivé typy městských lokalit lze velmi přibližně odhadnout, že vliv emisí PAU z dopravy a domácích topenišť, vede v městských aglomeracích k navýšení zdravotních rizik o 1 až 2 případy onemocnění z 10tisícové populace. V lokalitách ovlivněných velkými průmyslovými zdroji je hodnota individuálního rizika vyšší - 2 až 10 případů na 10 000 obyvatel.
Oxid dusičitý (NO2)
Pro akutní expozici platí, že jen velmi vysoké koncentrace (překračující 1 880 µg/m3) mohou ovlivnit zdravé osoby a koncentrace kolem 4 000 µg/m3 mohou způsobovat zúžení průdušek. U nejcitlivějších astmatiků se však projevují změny reaktivity již od 200 µg/m3. Pro děti znamená expozice NO2 zvýšené riziko respiračních onemocnění v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci, snížení plicních funkcí. Hlavním efektem NO2 je nárůst reaktivity dýchacích cest, která se projevuje jako zvýšená odpověď na různá provokační agens, jako je např. studený vzduch, alergeny nebo fyzická námaha.
Benzen
Benzen má při dlouhodobé expozici účinky hematotoxické, genotoxické, imunotoxické a karcinogenní, přičemž jeho nejzávažnějším účinkem je právě karcinogenní působení. Ve vztahu k působení benzenu byly popsány nádory jater, prsu, nosní dutiny a leukémie.
Poznámka:
[1] Pravidelné informování vlády o této problematice vyplývá z usnesení vlády č. 630/2007 z 11. června 2007 o Národním programu snižování emisí ČR.
Zdroj: Jakub Kašpar, MŽP