Renata Šarjaková, 27. září 2007
Důraz na rozvoj venkova
Horké léto s mnoha ničivými požáry, stoupající ceny mléka i obilí a výrobků z nich i otázku konkurenčního postavení biopaliv vůči potravinám zmínila ve svém projevu na litevském mezinárodním zemědělském veletrhu AGROBALT komisařks pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová Boelová.

 

V projevu, který Evropská komise zveřejnila na svých internetových stránkách, se komisařka zabývala i dalšími aktuálními otázkami evropského zemědělství.
Cukerní reforma Jedním z problémů, které se zejména citelně dotýkají ČR, je vývoj a postup reformy společné tržní organizace s cukrem. Komisařka podle svých slov nadále věří, že reformy, kterou zavedla, jsou správné. Není však spokojena s tím, jak se využívá restrukturalizační fond. Potřebné snížení produkční kvóty je možné dosáhnout buď posílením restrukturalizačního fondu (tedy zaplacením za dobrovolné odstoupení od kvóty), nebo jednoduše zkrácením kvót. Komisařka očekává, že rada ministrů zemědělství odsouhlasí nová pravidla pro restrukturalizační fond.
Ovoce a zelenina
Je také třeba zavést schválenou reformu pro sektor ovoce a zeleniny. Na ní je podle Fischerové Boelové důležité, že se mnoho věcí realizuje prostřednictvím odbytových organizací. „Producenti musí být schopni se spojit, pokud chtějí efektivně vyjednávat s obchodními řetězci,“ vysvětlila s tím, že tato spolupráce také otevírá dveře ke zvyšování konkurenceschopnosti a zlepšování péče o životní prostředí. To vše není možné v těch členských státech, kde chybí legislativa pro vznik producentských organizací, což je právě, jak upozornila, mimo jiné i případ Litvy.
Na obzoru je víno
Komisařka připomněla i přípravu reformy pro víno. V ní však, jak prohlásila, existují ještě nějaká problematické body (viz Zemědělec č. 29 a 30/2007). Přesto věří, že by se potřebného kompromisu mohlo dosáhnout během příštích měsíců.
Zdravotní kontrola zemědělské politiky
Nepůjde o nějakou zásadní reformu, upozornila komisařka v souvislosti s blížící se zdravotní kontrolou společné zemědělské politiky unie. Jek zdůraznila, nebudou se měnit základní principy reformy z roku 2003 a následujících postupných reforem jednotlivých sektorů zemědělské výroby. Jde podle ní jen o to zajistit, aby nástroje a principy těmito reformami zavedené fungovaly v praxi tak efektivně a jednoduše, jak je to jen možné. V letech. Které od zavedení reformy uplynuly, si unie vyzkoušela nové nástroje, tj. zejména decoupling (odpojení plateb od produkce) a cross compliance (křížovou shodu s požadavky směrnic na ochranu životního prostředí, welfare apod.). Od roku 2003 se také mnoho změnilo. Nejde přitom jen o to, že se unie rozrostla o dalších 12 států. Přestože se doposud nadále táhnou jednání o zemědělství v rámci Světové obchodní organizace (WTO), jejich účastníci již došli k některým závěrům, s nimiž je třeba do budoucna počítat. Je to například postupné rušení exportních subvencí do roku 2013. Novým fenoménem se stala biopaliva a unie zavádí politiky týkající se klimatických změn.
Co by mohla přinést prověrka politiky
A co by zdravotní kontrola společné zemědělské politiky a její reformy mohla přinést? Jednou z možností je podle komisařky radikálnější decoupling přímých plateb od produkce. Zvýšit by se také mohla modulace, která převádí peníze na přímé platby pro zemědělce do financování rozvoje venkova. Samozřejmě by se také úplně mohlo zrušit povinné set aside, které nyní Brusel chce snížit na nulu.
Zdravotní kontrola by se však měla týkat i politiky rozvoje venkova. Ta má před sebou nové možnosti, jakými je ochrana životního prostředí, narůstající klimatické změny, zacházení s vodou apod. Finance potřebné na realizaci těchto věcí by měla dodat zmíněná modulace.
Cross compliance Zdravotní kontrola se samozřejmě dotkne i je cross compliance. Komisařka přitom upozornila, že v žádném případě se nedá předpokládat, že by se do budoucna mělo od tohoto nástroje ustoupit. Nadále považuje cross compliance za důležité pro obhájení společné zemědělské politiky a jejích nákladů v očích veřejnosti. Je ale třeba, aby tento systém hladce fungoval. Základem pro další diskusi je podle ní zpráva o cross complinace, kterou komise letos publikovala (Zemědělec č. 15/2007). Zejména je třeba stanovit, co má a co nemá cross compliance pokrývat.
Intervenční nákupy a mléčné kvóty Komisařka prohlásila, že podrobně a se znalostí dnešní situace na vnitřním i světovém trhu je třeba se podívat i na otázku intervenčních nákupů. A samozřejmě také na to, co se stane, když skončí mléčné kvóty. Komisařka zdůraznila, že říká spíš „když“ než „jestliže“. Mléčné kvóty podle ní nejdou dohromady s konkurenceschopným, na trh orientovaným zemědělstvím, které dnes razí reformovaná společná zemědělská politika. „Výsledek sešněrovanosti kvótami nám ukázaly uplynulé týdny, kdy sucho v hlavních producentských zemích a zvýšená poptávka zejména v jihovýchodní Asii prudce zvýšily ceny mléka nejen na světových trzích, ale i v unii,“ konstatovala.
Podle ní je třeba se podívat na růst farmářských cen v náležitých souvislostech. Dostaly se ze své nejnižší hladiny, kterou dosáhly po reformě z roku 2003. Proto mohl Brusel snížit v létě exportní subvence u mléčných produktů na nulu, a přesto se podařilo jejich zásoby vyprodat.. Jak komisařka připomněla, podle reformy z roku 2003 mají mléčné kvóty členských států v letech 2006 až 2008 růst o půl procenta za rok. To by podle ní na konci tohoto období mělo přinést zvýšení produkce mléka v unii o 1,5 milionu tun. „Ale je zřejmé, že před tím, než kvótový systém opravdu skončí, bude nutné udělat nějaký další krok, aby se průmysl mohl přizpůsobit,“ uvedla komisařka s tím, že jde o problém, který je třeba ještě podrobně probrat.
„Doufám, že zákazníci v supermarketech pochopí, že současný nárůst spotřebitelských cen není čistě jen věcí zemědělců. Budu se zajímat o to, zda veškerý nárůst cen v obchodech je skutečně podložený zvyšováním nákladů. A o se samozřejmě netýká jen mléčných produktů. Lidé zaznamenali výrazný nárůst cen pečiva. Ale ve skutečnosti náklady na obiloviny tvoří ne více než zhruba čtyři procenta z jeho ceny,“ poznamenala Fischerová Boelová s tím, že od některých farmářů slyší, že vyšší ceny v obchodech neodpovídají tomu, co oni za svou produkci utrží.
Klíčovým se stane rozvoj venkova V programech rozvoje venkova si mnoho zemí dalo jako hlavní prioritu zvýšení konkurenceschopnosti svého zemědělství tím, že lví podíl z určených financí vložily do opatření osy I. To komisařka považuje za oprávněné a správné, protože od toho tu tato opatření jsou. Ale v dlouhodobé perspektivě předpokládá, že mnoho starých i nových členských států se zaměří spíše na podporu diverzifikace venkovské ekonomiky a zvyšování kvality života na venkově, které jsou dnes v ose tři. Ačkoliv zemědělství doposud hraje hlavní roli v mnoha našich venkovských oblastech, pro jejich udržitelnou budoucnost bude nutné vytvořit nová pracovní místa. Podle komisařky je třeba skoncovat s rozdílným podílem zaměstnanosti ve venkovských a v městských oblastech unie. Jak vysvětlila, v roce 2004 byla zaměstnanost v unii v převážně městských oblastech v průměru o pět procent vyšší než v oblastech převážně venkovských. A protože společná zemědělská politika bude mít jen určité množství prostředků, je třeba z nich zajistit dostatek peněz pro rozvoj venkova.
Mezinárodní souvislosti
Stále probíhá Katarské kolo jednání Světové obchodní organizace (WTO). Jak komisařka zmínila, pro EU je velmi obtížné. „Chceme dohodu, ale musí to být dohoda vyvážená. A s rovnováhou mezi různými sekcemi zemědělství a také i mezi jednotlivými sektory hospodářství – zemědělstvím, průmyslem a službami,“ vysvětlila.

Zdroj: Libuše Alterová


Hodnocení => průměr 054
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář