Info
Obecné informace
Odkazy
Úvodní stranaInfoObecné informace
Renata Šarjaková, 27. září 2007
Jistotou je změna
Z mezinárodní konference Agrární perspektivy.
 
Rozvoj zemědělství a venkova je spojen s působením řady faktorů, které vytvářejí nové podmínky pro fungování podniků a vyvolávají tak nutnost změn v jejich řízení. To představuje významný úkol zejména pro řídící pracovníky. Uvedl to rektor České zemědělské univerzity v Praze Jan Hron na mezinárodní konferenci Agrární perspektivy, která se konala minulý týden v Praze.
 
Hron připomněl, že zemědělství je provázáno s ostatními hospodářskými sférami a stejně jako ony je ovlivňováno všeobecnými současnými trendy, jako jsou globalizace, inovace, nové technologie, ekologie, ale i nezbytnost dalšího vzdělání. Děkan provozně ekonomické fakulty ČZU Miroslav Svatoš doplnil, že v rámci základních globálních trendů je nutné respektovat pokračující růst počtu obyvatel světa, prohlubování sociálních rozdílů a zesílení migračních tlaků z oblastí chudoby, posílení práv žen a zlepšení šance na vzdělání a rozvoj technologií. Rovněž roste zapojení rozvojových a transformujících se zemí do světového hospodářství. „Pouze menší část zemí se přibližuje zemím OECD, zatímco většina rozvojových zemí není i nadále konkurenceschopná. Svatoš podotkl, že vymezení globálních problémů je dáno nejen jejich celosvětovým rozšířením, ale též nutností součinnosti prakticky všech zemí světa při jejich řešení.
 
V důsledku všech těchto faktorů kvalitní výkon manažerské funkce podle Hrona mimo jiné stále naléhavěji vyžaduje schopnost předvídat změny a rozpoznat jejich dopady. „Změna je jedinou jistotou nové doby,“ prohlásil.
 
Nejen velké, ale i malé podniky podle něj narážejí totiž na domácím trhu na hranici růstu. Proto se musí snažit umístit svou produkci i zdroje důsledně a pružně tam, kde mohou docílit nejvyšších konkurenčních výhod. „Nejde jen o snížení nákladů. Ústřední roli zde hraje i blízkost zákazníků a možnosti odbytu,“ zdůraznil Hron s tím, že se posunula také role státu, a to z funkce kontrolora na koordinátora. „Pozornost se také přenáší z odvětvového přístupu na teritoriální,“ doplnil.
 
V posledním období se podle Svatoše také mění vývojová tendence indexu cen potravin ve srovnatelných cenách, a to od poklesu k růstu. Mezi faktory, které tento trend ovlivňují, patří mimo jiné zvýšení poptávky po pohonných hmotách z obnovitelných zdrojů. Ty mají být částečným řešením problému konečné zásoby fosilních paliv. „Potenciální celosvětové zásoby ropy představují nyní jeden až dva biliony barelů, přičemž současná roční spotřeba je 30 miliard barelů,“ podotkl.
 
Využití zemědělské půdy pro energetické účely může být podle něj často až konfliktní. S výraznou dynamikou růstu ploch energetických surovin zejména v USA i EU a zvýšením poptávky po potravinách v rozvíjejících se zemích souvisí pokles světových zásob obilí na třicetileté minimum.
 
Ředitel Agrární komory ČR Martin Fantyš podotkl, že za posledních 15 let došlo v českém zemědělství k výrazným změnám. Značně se utlumila živočišná výroba. Nyní se podle něj staví na dvou základech, a to na zvýšení konkurenceschopnosti a širším pojetí agroenvironmentálních opatření.
 
Není pochyb o tom, že po vstupu EU české zemědělství získalo více prostředků. Zatímco v roce 2003 to bylo zhruba 22 miliard korun, v roce 2004 už 28 miliard a letos to má být více než 40 miliard korun, sdělil Fantyš. Finanční prostředky směřující do zemědělství jsou ale často mylně vnímány jako subvence produkční funkce. Fakticky jde o souběžné subvencování i jeho funkcí mimoprodukčních, upozornil Svatoš.
 
Klíčovým momentem agrárního sektoru v naší republice je v současnosti podle Fantyše otázka oddělení platby od produkce a platby na farmu. V této oblasti je podle něj odlišnost velikosti farem v České republice a v unii, kdy v ČR jsou výměry farem mnohonásobně větší. „U nás je totiž pouhých 17 procent příjemců plateb typu rodinných farem a 83 procent tvoří podniky v čele s managementem a zaměstnanci. Jde o zcela jiné rozložení než v EU. Nejen malé a střední, ale i velké podniky sehrávají svou roli. Jen se silnými a konkurenceschopnými podniky je možno čelit globalizaci, prohlásil.
 
Do roku 2013 by měla být zachována společná zemědělská politika a neměla by se příliš měnit. „Otázkou je, co bude po roce 2013, ale důležité je, aby zůstalo měřeno všem stejně,“ dodal Martin Fantyš.
 
Zdroj: sb
 
 

Vytiskni tuto stránku Vytiskni tuto stránku
Hodnocení => průměr 065
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář
Úvodní stranaInfoObecné informace