Ministři vnitra a zahraničí dostali minulý týden od vlády za úkol informovat polskou stranu o dalším postupu a vypracovat návrh česko-polské smlouvy o změnách společných státních hranic.

Vrácení pozemků má být rozděleno do dvou etap. Podle dosavadních informací má Česko v první etapě předat Polsku 132 hektarů. Ve druhé etapě mají státní úřady vyhledávat další pozemky o zbylé rozloze, a to s přihlédnutím k možnostem využití pozemků ve vlastnictví polských subjektů".

Ministerstvo vnitra ve zprávě pro ministry konstatovalo, že takové vyhledávání bude složitou a dlouhodobou záležitostí. Své usnesení rozeslal kabinet hejtmanům Moravskoslezského, Olomouckého, Pardubického, Královéhradeckého a Libereckého kraje, kterých by se měly změny dotknout.

Vláda zároveň zrušila usnesení z roku 2005, které počítalo s tím, že místo části pozemků by Polsko dostalo finanční náhradu. Premiér Mirek Topolánek už dříve řekl, že by chtěl věc vyřídit do roku 2010, kdy vyprší řádný mandát jeho vlády.

Problém vznikl na konci 50. let. Polsko se i po druhé světové válce snažilo vznášet územní požadavky, jež se týkaly Těšínska, Oravy a Spiše. Po pobídce sovětského vůdce Josifa Stalina nakonec souhlasilo se smluvním zakotvením stávající hranice. Dalo si ale podmínku, že hraniční čára se musí maximálně napřímit a zkrátit.

Na základě smlouvy z roku 1958 se hranice napřímila, čímž se zkrátila o 80 kilometrů. S tím bylo spojeno 85 větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů pozemků.

Zdroj: AP