Ty se totiž promítnou do cen dalších produktů, což povede právě ke zdražování potravin. Za vším je strmá poptávka po obilninách. Ceny žene vzhůru také rozvoj biopaliv v Evropě a USA, což ovlivňuje i výkupní ceny v Česku.

"Ceny obilovin oproti loňsku jsou prakticky dvojnásobné, což nemůže ustát výrobce krmných směsí, ani žádný chovatel. Jde také o to, kolik unesou marže obchodních řetězců, které jsou někde až 60 procent spotřebitelské ceny," řekl dnes ČTK tajemník komory Jan Záhorka.

O kolik se ceny na pultech změní, není zatím jasné. Kvůli vyšší ceně obilí však nezdraží jen mouka nebo chleba. Promítne se to i do dražšího krmení pro zvířata a následně i do vyšších cen masa.

Zvýšení cen potravin očekává zemědělský analytik Petr Havel. "Pekařina má reálné možnosti jít nad deset procent oproti současnému stavu do konce letošního roku a výrobky z masa zhruba do deseti procent," uvedl.

Masné výrobky podle Havla zdraží méně, protože prostor pro zvyšování cen je u nich menší kvůli tvrdé konkurenci na tuzemském trhu a možným dovozům ze zahraničí. "V případě pekárenského zboží tady zahraniční cenová konkurence není, protože pekaři u nás jsou suverénně nejlevnější ze všech zemí Evropské unie. Prostor pro vyjednávání o cenách tím pádem mají pekaři větší," doplnil Havel.

Svaz průmyslových mlýnů nedávno odhadl, že mouka do podzimních měsíců postupně zdraží až o čtvrtinu. Pekaři tak hovoří o nezbytném zvýšení cen. Také někteří zpracovatelé masa se již nechali slyšet, že kvůli dražšímu krmivu zřejmě citelně zdraží drůbeží maso a vzestup cen se prý dá čekat i u vepřového.

Cena obilí stoupla hlavně proto, že se čím dál častěji používá jako příměs do benzinu nebo nafty. Navíc řadu zemí postihla slabá úroda. Zásoby obilí jsou tak celosvětově nejnižší za posledních 20 let. Jen v Česku meziročně stoupla cena obilí o 30 procent.

"Zatímco loni čeští farmáři dostali za tunu krmného obilí 2700 korun, letos už kolem čtyř tisíc," řekl prezident komory Jan Veleba. Část obilí se vyváží i za hranice do Německa, hlavně do tamějších lihovarů na výrobu bioetanolu. Obdobné nebezpečí hrozí podle agrárníků i u mléka.

Letošní objem sklizně obilí a řepky byl vyšší než nízká úroda v loňském roce, nepřesáhl však běžný objem sklizňově příznivých let. Úroda podle Agrární komory dosáhne 6,5 milionu tun obilovin. Bude tak oproti loňsku zhruba o desetinu vyšší.

Sucho však poškodilo úrodu na více než 300.000 hektarech polí z celkem 1,46 milionu osetých. Škody na porostech zemědělci vyčíslili na jednu miliardu korun. Agrární komora proto usiluje o vznik fondu rizik, který by po vzoru jiných západních zemí měl podobné případy odškodňovat. Podíleli by se na něm jak zemědělci, tak i stát.

Zdroj: AP