Info
Obecné informace
Odkazy
Úvodní stranaInfoObecné informace
Renata Šarjaková, 23. červenec 2007
Hnojení cukrovky dusíkem na suchých stanovištích.
Na suchých stanovištích je nutné změnit přístup k hnojení cukrovky dusíkem.
 
Na suchých stanovištích je nutné zmenit prístup k hnojení dusíkem. Na co se zamerit v takovýchto podmínkách, objasnuje nemecký odborník.
Cukrová repa jako hlubokokorenící rostlina dosahuje brzy hlubších vrstev pudy, casto až na hranici pudy schopné prokorenení. Potrebuje proto lepší zásobení podornicí živinami než ostatní zemedelské plodiny. Koreny cukrovky pronikají do hlubších vrstev pudy tím rychleji, cím vetší je sucho na zacátku jejich tvorby. Nekteré faktory pusobící na povrchu pudy však hloubku prokorenení omezují velmi záhy. Príkladem muže být vznik mazlavé vrstvy pudy v dusledku prílišného vlhka pri jarním zpracování pudy nebo špatne zapracovaných poskliznových zbytku. 
Dusík jako „usmernovac tloustnutí bulvy“ cukrovky
Cukrovka nepokrývá vetšinu své potreby dusíku z horních vrstev pudy (0–25 cm), nýbrž z prokorenitelných hlubších vrstev pudy. To bývá predevším oblast 25 až 75 cm – v závislosti na stanovišti a zásobení vodou. Cukrovka proniká do techto vrstev v hlavní rustové fázi. Ta nastupuje tehdy, když se zakládá tzv. sekundární kambiální kruh a dochází k tloustnutí bulev cukrovky – približne v dobe tvorby osmého až desátého listu.
Cím vyšší je pocet založených kambiálních kruhu, tím vetší je nejen hmotnost bulvy, ale i prostor pro ukládaný cukr. Pro pozdejší výnos cukru je rozhodující:
  • co možná nejcasnejší druhotné tloustnutí v co nejkratším case po vzejití na poli a
  • predevším co nejvyšší intenzita rustu od tohoto období.
Velká cást zvýšení výnosu díky šlechtení je výsledkem výrazného zkrácení období mezi vzcházením a zacátkem tloustnutí bulev. Pro tvorbu výnosu je krome toho duležitá intenzita rustu, predevším do zacátku sekundárního tloustnutí bulev. Lze ji snadno poznat podle nejkratšího intervalu vytvorení dvou po sobe následujících páru listu. To také znamená: Cím rychleji dosáhne porost optimálního indexu listové plochy (od 4,0 do 4,5), tím vyšší je výnosový potenciál cukru.
Cukrovka potrebuje dusík v hlubších vrstvách
Pro výnos je rozhodující napr. kolik páru listu je plne vytvoreno do doby, kdy se opet krátí dny (asi od 5./10. cervence). Listy, které byly plne vyvinuty v dobe prodlužujících se dnu, mají totiž nejdelší životnost. Krome toho potlacují díky své apikální dominanci látkovou výmenu v listech, která snižuje výnos i kvalitu.
Z toho vyplývá, že u cukrovky má dostupnost N v hlubších vrstvách pudy znacný význam. Toho ovšem nelze dosáhnout krátkodobe hnojením prumyslovými hnojivy. Uvolnování dusíku v hlubších vrstvách se nezakládá – na rozdíl od mineralizace N v povrchových vrstvách – ani v malé míre nebo vubec na uvolnování nitrátového dusíku, nýbrž témer výhradne na uvolnování dusíku amonného (NH4-N).
Podporit urychlené uvolnování amonného N 
Pro uvolnování amonného dusíku v hlubších vrstvách (podornicí) však platí zcela jiné predpoklady než pro uvolnování nitrátu z organické hmoty v povrchových vrstvách pudy. Pouze pri dlouhodobe príznivém ovlivnování pudní struktury, ohrevu pudy a dobrém provlhcení techto spodních vrstev pudy lze pocítat s intenzivním uvolnováním amonného N. To však predpokládá, že jílovité minerály v této vrstve (vetšinou Bt-horizont) jsou dostatecne zásobené draslíkem. Casto musí být predchozí dva až tri roky suché, než zacne pri vyšších letních srážkách docházet vetšinou k trvalému uvolnování amonného N v podornicí.
Vysoké množství dusíku na podzim roku 2006 bylo vyvoláno práve tímto procesem. Vyšší množství amonného dusíku lze ovšem ocekávat v podornicí jen na pudách, které jsou pravidelne organicky hnojené. Plochy na stanovištích s velmi suchým podzimem 2006 vykazovaly na jare 2007 podle ocekávání velmi vysokou pudní zásobu N v podornicí. To ovšem predpokládá, že zima a následující jaro nebudou extrémne vlhké.
Jarní hnojení dusíkem k cukrové repe má ve vztahu k delené dávce a prísunu N celkove tím menší efekt, cím vyšší je uvolnování amonného N v podornicí díky dlouhodobému intenzivnímu organickému hnojení. Toto dodatecné uvolnování nelze ovšem vždy optimálne odhadnout. To ztežuje presné stanovení potreby dusíku.
K cistému uvolnování dusíku (v nitrátové i amonné forme) z organické, mineralizovatelné pudní hmoty pudními bakteriemi muže docházet, jen pokud mohou samy prijmout dostatek „provozního materiálu“ ve forme dusíku. Bez príjmu dusíku se cinnost techto bakterií velmi zpomaluje. V dusledku toho je uvolnování dusíku z organické hmoty silne zbrzdeno.
Pokud bakterie neobdrží dusík jiným zpusobem, spotrebovávají nejprve velkou cást jimi produkovaného dusíku nebo reziduální dusík v ornici, který tam byl v léte a na podzim minulého roku uvolnen. V nejhorším prípade se pak bakterie premenující dusík stávají konkurencí pro mladé, potrebné rostliny cukrové repy.
V podmínkách sucha hnojit dusíkem casne
Problematická je taková situace, kdy mineralizacní potenciál z organické hmoty je vysoký, cisté uvolnování dusíku (nitrátového i amonného) však nastupuje opoždene. Dochází pak k tomu, že v dobe, kdy již cukrová repa korení hloubeji, tedy v pozdejších rustových fázích, je teprve v povrchové vrstve pudy k dispozici velké množství dusíku. Ten však již bývá špatne využit, predevším v podmínkách sucha. To trvá casto až do nástupu výraznejších srážek, což bývá pravidelne koncem srpna a koncem zárí, kdy je tento dusík cukrovou repou znovu prijímán. Pak již ovšem má výrazne nepríznivý vliv (snižuje kvalitu) v dusledku silne se zvyšující hodnoty alfa-aminodusíku.
Hlavním cílem pri hnojení cukrové repy dusíkem je, aby minerální dusík z pudní zásoby byl co nejdríve dostupný a mohl tak být prijat mladými rostlinami cukrové repy. Cím sušší je stanovište, tím dríve musí docházet k premene dusíku. To znamená také, že o to dríve musí mít bakterie premenující dusík zvencí hnojením N k dispozici svuj „provozní materiál“.
V suchých polohách kontinentálního charakteru a také tam, kde se vodní bilance v zimní polovine roku ve stoupající míre dostala do minusu, by se melo již na podzim uskutecnit N-hnojení (napr. síranem amonným). Pro jarní hnojení pak platí, že musí být provedeno tím dríve, cím dríve lze pocítat se suchem. Pro bakterie premenující dusík je pak sucho více limitujícím faktorem než nízké teploty.
Dosavadní zkušenosti ukazují, že nejlepšího efektu se dosáhlo jarním hnojením mocovinou. To by se melo uskutecnit, jakmile puda rozmrzne. Bakterie reagují na organický dusík z mocoviny daleko pozitivneji než na nitrátový dusík. Amonný dusík pak zaujímá pozici uprostred techto dvou forem.
Další prednost mocoviny: specificky vysoká koncentrace N obzvlášte stimuluje bakterie premenující dusík. Naproti tomu má LAV (ledek amonný s vápencem), predevším však roztok ledku amonného s mocovinou, na rychlé uvolnování dusíku podstatne menší efekt než vysoce koncentrovaná mocovina a hnojiva s amonnou formou N (napr. Piamon S 33/12).
Je tedy nasnade, že práve na plochách s intenzivním dlouholetým organickým hnojením musí být prioritou casné a rychlé uvolnování dusíku z pudy. Na takových stanovištích muže být celková potrebná dávka minerálního dusíku aplikována v jedné dávce od konce zimy do doby krátce pred výsevem, pokud puda vykazuje obsah jílovitého podílu alespon 10–12 %.
Cukrová repa „nasává“ nitrátový dusík
Velký podíl dusíku dostupného v povrchové vrstve do 25 cm bývá prijat v nitrátové forme, nebot v dusledku vysokých teplot a vetšinou dobrého provzdušnení se mineralizovatelný amonný dusík rychle premenuje na nitrátový. S pribývající hloubkou pudy se naopak zvyšuje podíl dusíku prijatého v amonné forme. To je z hlediska rostlinné fyziologie prednost.
Nitrátový dusík se translokacním proudem dostává do korenové cásti rostlin. Tento tok je rízen témer výhradne transpirací rostlin. To znamená, že cím více vody rostliny transpirací odparí a predtím prijmou, tím vyšší je i príjem nitrátového N. Rostliny se nitrátovým dusíkem „necpou“, ale „nasávají“ jej.
Cím nižší tedy bude vlhkost vzduchu v dobe sucha, tím vyšší bude transpirace a tedy i možný príjem nitrátového N. Soucasne však stoupá v oschlé nebo zcela vyschlé pude koncentrace nitrátu v stále skrovnejším objemu pudní vody.
Proto dostávají rostliny cukrové repy pri stále vetším suchu a slunecním zárení každým dnem tmavší zelené zbarvení. Pri stoupajícím stresu ze sucha se však od urcitého casového okamžiku uzavrením pruduchu transpirace rychle snižuje. Dusledek: Príjem nitrátu prudce klesá. Rovnež, i když to praxe casto hodnotí zcela jinak, je nitrátový dusík pri zvyšujícím se suchu špatne dostupným N-hnojivem.
Amonný dusík se naproti tomu dostává do korenu difúzí. Ta se uskutecnuje vždy podle koncentracního gradientu. Nezávisí na spotrebe vody rostlinou pri transpiraci. Probíhá po celou dobu rustu rostlin, a tím dochází k príjmu živin z pudy. Navzdory tomu je však i zde urcitá vlhkost pudy jako prostredku difúze nutná. Ta je však i pri suchu v hlubších vrstvách pudy zajištena delší dobu.
V podmínkách sucha, které lze pozorovat nejrychleji a nejvýrazneji v nejsvrchnejší vrstve pudy (15–20 cm), je pohyblivost nitrátového N omezena rychleji než u amonného N. To platí zejména v prípade, kdy dokonce i pres den dochází k prvním príznakum vadnutí cukrové repy.
Termín hnojení dusíkem duležitejší než jeho forma
Proto zásadne dopadají pozdní dávky N (predevším po výsevu) v polohách se stále výraznejším jarním suchem vždy hure než dávky aplikované pred setím. To platí i v prípade, kdy se po výsevu hnojí intenzivneji nitrátovým dusíkem, napr. ledkem amonným s vápencem. Je treba prihlížet i k tomu, že nejméne 60 % nemeckých, ale již také 80 až 85 % východoevropských ploch cukrové repy se setkává s problémem prinejmenším prechodného jarního nebo letního sucha.
To tedy znamená, že se stoupajícím suchem nestojí v popredí zájmu tak dalece forma dusíku, jako spíš jeho co nejcasnejší aplikace. Ta by se mela uskutecnit nejlépe od konce zimy do doby krátce pred výsevem. Pokud leží po výsevu aplikovaný dusík na povrchu, muže se v dusledku prerušené kapilarity rychle jeho kontakt, popr. pripojení, vytratit dolu. V nepríznivém prípade je tento dusík znovu úcinný teprve na podzim, kdy již nemuže být využit. Protože pri stoupajícím suchu se již pohyb vody neuskutecnuje z povrchu dolu, nýbrž s ohledem na kapilaritu presne naopak, je zrejmé, že na povrchu ležící dusík již sotva muže „následovat“ do hloubky rostoucí koreny cukrové repy. Záver: Pozde aplikovaný dusík zustává pri suchu ležet na povrchu pudy. Nemuže již dosáhnout ke korenum vcas.
Pouze ve vlhkých, prímorských oblastech na západe a severu Nemecka muže mít dávka dusíku po výsevu smysl (viz Prehled 1 a 2). To predevším v prípade, že puda vykazuje maximálne 15% podíl jílu a zároven je nasycená draslíkem.
Pokud je pripojení kapilár horní, vysušené vrstvy pudy jednou zpretrháno, trvá po srážkách zpravidla velmi dlouho, než je znovu obnoveno. Z hlediska „casove vhodné“ dostupnosti dusíku, který se zde nalézá, je pak již však príliš pozde.
Prehled 1: Rozdelení N-hnojení k cukrové repe   
Rozdelení dusíku na dávku pred a po výsevu
  • pri potrebe minerálního hnojení N vyšší než 80 kg N . ha–1,
  • na stanovištích s podílem jílovité frakce pod 12–15 % a prachovým podílem pod 25–30 %, napr. hlinitý, humózní nebo prachový písek,
  • pri velmi casném výsevu (nejméne dva týdny pred termínem výsevu obvykle optimálním v dané oblasti),
  • pri pravidelne vlhkém jaru od brezna do kvetna (pozitivní vodní bilance), predevším na pudách s nízkým podílem jílu,
  • pri nízkém potenciálu dodatecného prísunu N,
  • pri (velmi) nízkém nasycení draslíkem u jílovitých minerálu,
  • rozdelení: 50–75 % pred výsevem, predevším jako mocovina nebo hnojivo s dusíkem v amonné forme (napr. Piamon S nebo roztok ledku amonného s mocovinou). 25 až 50 % po výsevu predevším jako ledek amonný s vápencem, popr. jiná hnojiva s nitrátovým N,
  • cím vyšší je potreba celkového N (minerálního), tím vyšší je podíl N, který má být aplikován pred výsevem.
Hnojení N v jedné dávce pred výsevem
  • pri potrebe minerálního hnojení N nižší než 80 kg N . ha–1,
  • pri pravidelném, silném jarním nebo i predletním suchu,
  • pri podílu jílovité frakce výrazne pres 20 %,
  • pri predcházející pozdne podzimní dávce síranu amonného v suchých polohách,
  • pri pravidelne vyšší než ocekávané mineralizaci N z organické hmoty,
  • pri bezorebném postupu bez hnojení slámou,
  • pri výrazne opoždeném termínu výsevu (nejméne tri týdny pozdeji než je obvykle optimální v daném míste),
  • na pudách s velmi pomalým jarním ohrevem,
  • formy N: prednostne mocovina, také hnojiva s amonným N (napr. Piamon S, DASA).
Hnojiva s nitrátovým N nepoužívat pri podílu jílu pod 12 až 15 %, predevším jsou-li pudy nasyceny vodou.
Jak rozdelit správne dusík na stanovišti, o tom se mužete rozhodnout práve s pomocí výše uvedeného prehledu.
Prehled 2: Ruzné strategie N-hnojení
Koncept pro N-hnojení v suchých polohách
  • veškerý dusík pred výsevem (vcetne síranu amonného na podzim); dávat pri tom prednost mocovine nebo hnojivum s amonným N (napr. DASA, Piamon S),
  • žádný dusík po výsevu!
  • hnojiva s nitrátovým N (napr. ledek amonný s vápencem) pred setím používat pouze u jílovitých pud se špatným nasycením draslíkem,
  • pri nízké zásobenosti pudy draslíkem aplikovat hned koncem zimy draselné hnojení pro zlepšení dostupnosti amonného N,
  • cím nižší byl rozklad, popr. premena slámy po sklizni obilovin, tím je duležitejší co nejcasnejší N-hnojení (ideální je však aplikace síranu amonného na podzim).
Strategie pro N-hnojení v oblastech s vlhkým jarem
  • rozdelení N-hnojení do dvou dávek pred a po výsevu má smysl pri podílu jílu pod 15 %, predevším pri velmi raných výsevech,
  • používat pritom pred výsevem mocovinu nebo hnojiva s amonným N (napr. DASA, roztok ledku amonného s mocovinou, Piamon S), po výsevu aplikovat prednostne ledek amonný s vápencem,
  • na težkých, jílovitých pudách, které se pomalu ohrívají, dávat prednost hnojivum s nitrátovým N pred výsevem, obzvlášte pri pozdním výsevu (napr. DASA),
  • na lehcích pudách pred výsevem uprednostnit mocovinu nebo hnojiva s amonným N, napr. DASA.
Zdroj: Mgr. Dana Koubová

Vytiskni tuto stránku Vytiskni tuto stránku
Hodnocení => průměr 123
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář
Úvodní stranaInfoObecné informace