"V rámci Programu rozvoje venkova nevyhlásíme dotační program na sdružování zemědělců," potvrdil deníku Aktuálně.cz náměstek ministra Ivo Hlaváč. Důvodem je podle něj zneužití obdobné podpory v rámci Operačního programu zemědělství, na které upozornila Asociace soukromého zemědělství.

"Toto opatření nebude vyhlášeno do doby, než se změní jeho současné podmínky," konstatoval Hlaváč.

Spojování sama se sebou

Smyslem dotační podpory bylo přitom zlepšit vyjednávací podmínky zemědělců v obchodních vztazích tím, že budou silnější, když jich bude víc. Více než polovina žadatelů o dotace ale "sdružování" pojala tak, že se sdružila sama se sebou.

Takový krok jim přitom umožnilo nařízení vlády z prosince roku 2004, v němž je podmínkou zařazení do podpůrného programu "roční obchodovaná produkce v hodnotě nejméně tři miliony korun a nebo podmínka nejméně pěti společníků nebo členů skupiny výrobců".

Jinými slovy, dotace podle takového znění může čerpat i podnik, který má pouze dostatečný obrat, aniž by se s někým spojoval.

Skupiny výrobců by přitom mohly mít podle vládního nařízení nárok na dotace ve výši až pěti procent svého ročního obratu. Dotace jsou navíc nárokové a bez stanovení finančního limitu, což v praxi znamená, že na peníze, a to po dobu pěti let, by měli nárok všichni žadatelé a měli tak v optimálním případě jistých celkem 750 tisíc korun.

Jak asociace tak ministerstvo tvrdí, že jde o zřejmé zneužití dotačního záměru.

Podle statistiky asociace soukromého zemědělství o dotace nakonec požádalo 330 "sdružení". Přitom 183 z nich bylo jednočlenných a jejich seznam asociace zveřejnila na svých stránkách (www.asz.cz).

Celkem 179 z nich navíc podle Hlaváče vzniklo v průběhu září a října loňského roku. Celková částka, kterou by mohli žadatelé na dotacích získat, se přitom blíží půl miliardě korun.

Jak z toho ven

Taková částka nicméně podle náměstka určitě vyplacena nebude. Ministerstvo v současné době podle něj analyzuje možnosti, jak zneužití dotací zabránit, ve hře je přitom několik možností. Jednou z nich je vyloučit z dotačního programu všechny jednočlenné subjekty, čímž by se podle Hlaváče snížily dotace o 135 milionů korun.

"V tom případě je tu ale riziko správního řízení a soudních procesů," varuje náměstek.

Vyloučení žadatelé by totiž mohli takový verdikt napadnout soudně. Druhou možností je odvolat se na znění vládního nařízení, podle kterého je součástí žádosti o podporu "vyjádření výše finanční hodnoty obchodované produkce za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, ve kterém je žádost podána". To řada žadatelů doložit nemůže, protože rok před žádostí o dotaci ještě neexistovala. I to však lze právně napadnout.

Třetí a nejpravděpodobnější variantou je odkaz na legislativu Evrospké unie, na kterou se odvolává i vládní nařízení. Podle EU je totiž dotace ve výši pěti procent z ročního obratu maximální. To v praxi znamená, že by z žadatelů o podporu nebyl vyloučen nikdo, ale podpora by se snížila třeba na desetinu.

Kvůli tomu by ale o peníze přišly i takové společnosti, které se ve smyslu "integračního programu" opravdu poctivě sdružily.

Asociace nabízí i čtvrtou možnost totiž tezi, že EU by na takto zneužitý dotační program podporu vůbec neposkytla nebo požadovala její vrácení, protože by program nenaplnil svůj původní smysl.