Renata Šarjaková, 28. květen 2007
Téma " Voda " na Ekologických veletrzích
Ekologické veletrhy (VOD-KA a ENVIBRNO) se konají na brněnském Výstavišti od 29. do 31. května 2007. Jedním z odborných garantů  je také ministerstvo zemědělství. Jedním z aktuálních témat o nichž se bude hovořit na pracovních seminářích , je voda.
 
Aktuálním, ale i dlouhodobým problémem ČR je řešit nejen ochranu proti povodním a budovat poldry či nové nádrže, ale také vodu na našem území udržet. Vždyť podle předpovědí hydrometeorologů se může stát, že po posledních letech vydatných srážek bude sucho. Letos může nastat právě případ, kdy budeme potřebovat vodu akumulovat nejen pro výrobu pitné vody, ale též pro závlahy. Předznamenává to letošní zima s malými sněhovými srážkami a suché jaro.
 
„Jaký je předpoklad vývoje klimatu ve vztahu k hydrologické situaci na území naší republiky? Žijeme na střeše Evropy, jsou zde přirozená rozvodí do tří moří, voda tedy od nás pouze odtéká a žádná nepřitéká. Jsme závislí pouze na srážkách, se kterými musíme dobře hospodařit,“ říká dále  Ing. Miroslav Nováček.
 
„Naše krajina bohužel už nemá schopnost zadržovat dostatek vody z dešťů, akumulovat vodu mohou pouze nádrže. Přesto musí pokračovat zadržování vody přírodní cestou. Pokud tuto situaci dále nezvládneme, vzniknou další postižené oblasti. Musíme chránit území s přirozeným vsakem,“ vysvětluje Nováček.
 
Vybudovat taková nová území je složité. Tyto procesy jsou spojeny s obnovou schopnosti krajiny vodu zadržovat a trvají 40 až 50 let. Jde například o obnovu lesních porostů, tedy vytvářet z lesních monokultur smíšené porosty apod. O tomto systému je třeba rozhodnout už v současnosti, i když se výsledek dostaví až za desítky let.
 
Požadavky na čištění vod do roku 2010
ČR je jedinou z přistupující zemí do EU, kterou společenství označilo za zvláště citlivé území. Proto musíme naplnit směrnici o čištění odpadních vod do roku 2010 (závazek jsme sami přijali), tedy termín uprostřed období 2007–2013. Unie nám totiž přislíbila zvýšené finanční prostředky určené právě pro tuto oblast. ČR opět jako v jiných případech zaspala a peníze v plné míře nečerpá. Problém byl v tom, že se při uzavírání dohod jasně nestanovily podmínky. Dá se říci, že nebyly zcela vyjasněny podmínky k právním vztahům k infrastrukturnímu majetku. Pro objektivnost je třeba též zmínit snahu o necitlivé zasahování do smluvních vztahů uzavřených v předvstupním období. Jednání v tomto směru pokračují, vláda pověřila koordinací a vyjednáváním s EU ministra životního prostředí Martina Bursíka.
 
I tato situace bude jedním z nejvíce diskutovaných témat a jednání na Ekologických veletrzích v Brně. „Dalším pokračováním této kauzy bude otázka, zda české projekční kanceláře a následně stavební firmy rozsah těchto prací vůbec zvládnou. Nehledě k tomu, že se musí dodržovat zákon o veřejných zakázkách,“ doplňuje Nováček. Pokud ČR nesplní požadované závazky, může se stát, že společenství bude požadovat určité vyrovnání za zpoždění.
 
Hlavním cílem pro období let 2007–2013 je dosáhnout dobrého stavu povrchových a podzemních vod s dodržením emisních limitů a imisních standardů. Současně je třeba zajistit dodávku jakostní pitné vody pro obyvatelstvo. Pro ČR je nutné do roku 2010 v souladu s Přístupovými dohodami splnit požadavky směrnic EU, které upravují vypouštění zvláště nebezpečných látek a do roku 2012 jakost vod pro koupání a jakost surové vody pro úpravu na pitnou. Do roku 2010 musí být všechny aglomerace do 2 000 obyvatel vybaveny stokovými soustavami, při vyšším počtu obyvatel budou vody před vypouštěním podrobeny sekundárnímu čištění. Ještě přísnější opatření budou muset splnit sídla s více než 10 000 obyvateli, naopak s ekvivalentem menším než 2000 budou vody před vypouštěním podrobeny tzv. přiměřenému čištění.
 
Je u nás pitná voda levná?
Současná cena kubíku vodného a stočného je v ČR 1,7 euro, přičemž průměr v Evropě dosahuje 4 až 5 euro. Nejnákladnější při hospodaření s vodou je její úprava, čištění a odkanalizování. Obor je typickým představitelem ekonomicky těžkých oborů, kdy podíl fixních nákladů se pohybuje na úrovni 80 a více procent z celkových nákladů.
 
„Chtěl bych připomenut známou paradoxní situaci, že čím budou lidé více vodou šetřit, tedy sníží spotřebu, tím stojí více. To je způsobeno právě vlivem podílu fixních nákladů. Přesto by se každý měl zamyslet, co v současnosti vylévá do odpadu a hází do WC. Každý si musí uvědomit, že například vylité sádlo do dřezu nebo vysypané odpadky do záchodu, musí projít čistírnou odpadních vod, odkud se dostává znovu do přírody v kvalitě připravené pro další využití i pro výrobu vody pitné. O tom, jak se lidé chovají v přírodě a jak nakládají se svými odpady, bychom mohli vést dlouhé diskuse. Chování lidí v tomto směru je bohužel čím dál horší. Například tuku je v odpadní vodě třikrát více než tomu bylo před deseti lety,“ zdůrazňuje Nováček.
 
Podle vodohospodářů stojí také za úvahu, zda je lépe vynaložit náklady na zpracování odpadů třeba ze zeleniny na jejich kompostování a užití pro hnojení narozdíl od situace, kdy slupky putují do zakázaných drtičů kuchyňského odpadu a následně do kanalizace. Mají se tyto náklady promítnout ve vodném a stočném, nebo v likvidaci odpadů jiným způsobem?
 
Zdroj: ÚZPI

Hodnocení => průměr 079
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář