Tento metodický pokyn se vydává ke sjednocení postupu vodoprávních úřadů na úrovni obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů a České inspekce životního prostředí při zajišťování výkonu státní správy a dozorové činnosti na úseku vodního hospodářství podle ustanovení § 116 odst. 1 písm. a) a § 120 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle ustanovení § 34 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o přístup fyzických a právnických osob k uvedení jejich nepovoleného odběru podzemních či povrchových vod do souladu s platnou legislativou. Záměrem metodického pokynu je omezit ukládání sankcí osobám, které mají snahu uvést své dosavadní nepovolené odebírání vody do souladu se zákonem.

(1) V případě přestupků fyzických osob je vždy především třeba zjistit jejich zavinění, jako základní předpoklad odpovědnosti fyzické osoby.

(2) Pokud k nápravě fyzické osoby postačí samotné projednání přestupku, od uložení sankce se v rozhodnutí o přestupku upustí.

(3) Za přestupek lze uložit i pouze napomenutí.

(4) Pokuta se uloží až u nejzávažnějších jednání porušujících nebo ohrožujících zájem společnosti v případě, že pouhé projednání přestupku nebo napomenutí by zjevně nepostačilo k nápravě pachatele a nebylo by z jeho strany vnímáno jako dostatečné řešení.

(5) Za důvody zvláštního zřetele hodné podle ustanovení § 79 odst. 3 zákona č. 200/1990 Sb., pro které se zčásti nebo zcela upustí od uložení povinnosti nahradit náklady řízení, se považuje zejména aktivní přístup pachatele k legalizaci doposud nepovoleného odběru i nepříznivá sociální situace pachatele.

(6) Za dostatečnou snahu fyzické osoby lze v tomto případě považovat zejména žádost o vydání povolení k odběru vod a legalizaci odběru z hlediska stavebních předpisů.

(1) V případě správních deliktů podle ustanovení § 116 odst. 1 písm. a) se od pokuty upustí a řízení zastaví, pokud dojde k naplnění důvodů stanovených v § 125 odst. 1 vodního zákona. Při posuzování podmínek pro zastavení řízení a upuštění od uložení pokuty dle

§ 125 odst. 1 vodního zákona bude správní orgán vycházet z toho, že již sama skutečnost podání žádosti o (prodloužení) povolení je „dobrovolným přičiněním delikventa o odstranění následků“, jakož i „opatřením zamezujícím dalšímu ohrožování povrchových nebo podzemních vod“, a současně i „opatřením učiněným povinným subjektem“ dle § 125 odst. 1 písm. a) - c) vodního zákona. Jako „nepřiměřenou tvrdost“ bude třeba hodnotit takové případy, kdy by uložení pokuty s ohledem na nízkou závažnost deliktu, snahu povinné osoby odstranit dosavadní protiprávní stav a na ostatní 3 okolnosti případu bylo ve zjevném nepoměru s intenzitou  společenské nebezpečnosti. Ostatními okolnostmi případu se zde rozumí především majetkové poměry povinného subjektu, množství odebírané vody a ochota povinného subjektu spolupracovat se správním orgánem v dosavadním správním řízení.

(2) Za případy zvláštního zřetele hodné v souladu s ustanovením § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., pro které se sníží výše paušální částky nákladů řízení, se považuje zejména aktivní přístup povinné osoby k legalizaci doposud nepovoleného odběru i nepříznivá sociální situace povinné osoby.

(3) V případě správních deliktů za porušení povinností týkajících se vodních děl projednávaných v souladu s ustanovením § 120 vodního zákona se za veškeré úsilí, které je možno požadovat, aby porušení právní povinnosti povinná osoba zabránila, považuje podání žádosti o dodatečné povolení stavby nebo podání žádosti o povolení užívání vodního díla.

(1) Případné sankcionování se volí velmi citlivě a s největší mírou individuálního přístupu k jednotlivým fyzickým nebo právnickým osobám. Vždy je třeba zohlednit snahu těchto osob o uvedení stavu do souladu s platnou právní úpravou. Jedním ze základních principů správního řízení je ochrana práv nabytých v dobré víře, která přichází v úvahu v těchto případech, kdy u povinných osob došlo v uplynulých letech k četným změnám, pokud jde o vlastnictví.

(2) Naplnění skutkové podstaty je třeba vždy prokázat. Důkazní břemeno je na správním orgánu. Pokud hodlá někoho za protiprávní jednání v řízení z moci úřední postihnout, platí mimo jiné ustanovení § 50 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. To znamená, že prokázat naplnění skutkové podstaty deliktu musí správní orgán.

Tento metodický pokyn nabývá účinnosti dnem podpisu. Jeho platnost končí dnem 1. ledna 2009.

Autor: AP