Skupinové ustájení březích prasnic však obecně představuje pravidelné přeskupování zvířat a vytváření  agonistických vztahů  mezi prasnicemi, které usilují o vytvoření určitého hierarchického postavení ve skupině; přeskupování prasnic působí stresově.
Výzkumníci z univerzit v Utrechtu a Wageningen v Nizozemí ve svém výzkumu vyházejí z předpokladu, že sociální zařazení březích prasnic ustájených ve skupinách ovlivní porodní hmotnost, růst a chování jejich potomků. Předmětem výzkumu bylo stanovit, zda sociální pořadí skupinově ustájených prasnic během březosti ovlivní přírůstek tělesné hmotnosti, vlastnosti vrhu, chování  a vlastnosti potomků při porážce. Autoři  uvádějí následující poznatky o chování prasnic:
-         dominantní postavení prasnic ovlivňuje velikost vrhu; prasnice se středním sociálním zařazením mají menší vrhy než prasnic  s vysokým nebo nízkým zařazením
-         vrhy submisivních prasnic měly nižší hmotnost při narození a submisivní prasnice  mají během březosti vyšší koncentraci  kortisonu
-         zvýšená hladina kortisonu nebo stres během březosti se projevila ve snížené porodní hmotnosti potomků.

Dalším předmětem výzkumu bylo zjistit zda sociální pořadí prasnice ovlivní chování jejích selat v neznámém prostředí a jak budou selata reagovat na nový objekt v kotci (25litrová nádoba na vodu). Výsledky uvádějí:
-         tělesná hmotnost prasnic před inseminací se mezi prasnicemi s vysokým a nízkým sociálním pořadím nelišila
-         koncentrace kortisonu ve slinách prasnic se nelišila
-         nebyl zjištěn rozdíl ve vlastnostech vrhů prasnic s vysokým a nízkým sociálním postavením
-         celková porodní hmotnost všech selat narozených nebo živě narozených ve vrhu  prasnic s různým postavením se významně nelišila
-         selata od prasnic s vysokým sociálním postavením měla při odstavu  významně vyšší hmotnost
-         selata od prasnic s vysokým sociálním postavením trávila více času chozením než selata prasnic s nízkým postavením; přítomnost nového předmětu v kotci neovlivnila chování selat
-         všechna prasata byla poražena přibližně ve stejné hmotnosti  s tím, že kanci byli poraženi asi o 12 dní dříve než prasnice
-         procento libové tkáně bylo větší u prasat od prasnic s vysokým sociálním postavením.
Sociální postavení prasnic během březosti významně souvisí  s konkurenčním chováním u krmné stanice. Sociální postavení také ovlivňuje přírůstek a ztráty  tělesné hmotnosti, chování, hmotnost při odstavu a procento libové svaloviny v jatečném těle. Uvedené souvislosti mají značný komerční dopad. Z hlediska welafre je  pro velké procento prasnic s nízkým postavením potřeba omezit konkurenci u krmné stanice. Bylo zaznamenáno, že oddělní prasnic s vysokým a nízkým sociálním postavením nevyřeší rozdíly v dominanci, protože  v jednotlivých skupinách dojde opět k vytváření pořadí.
Výsledky studie z Nizozemí dokazují, že hlavní pozornost musí být kladena na snížení konkurence v okolí krmné stanice a je potřeba zajistit  všem prasnicím stejnou příležitost pro příjem krmiva a tak redukovat agresi mezi prasnicemi a minimalizovat  rozdíly mezi prasnice s vysokým a nízkým sociálním postavením.

Autor: Pavel Stonavský