Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Renata Šarjaková, 3. květen 2007
Důsledky klonování zvířat pro člověka, zvířata a životní prostředí
Důsledky klonování zvířat pro člověka, zvířata a životní prostředí
Výzva EFSA k zasílání požadovaných dat do 29. května 2007 pro vypracování vědeckého stanoviska EFSA.
Evropská komise požádala Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), aby se vyjádřil k tomu, jaké důsledky mohou mít živá klonovaná zvířata získaná prostřednictvím techniky spočívající v přenosu jader somatických buněk (SCNT), jejich potomci a produkty získané z těchto živočichů pro bezpečnost potravin, zdraví a pohodu zvířat a pro životní prostředí.
Vzhledem k tomu, že jde o velice složitou problematiku, která vyžaduje značné odborné znalosti, vytváří se v rámci vědeckého výboru EFSA pracovní skupina expertů, která připraví návrh stanoviska.
EFSA proto uveřejnil výzvu k zasílání spolehlivých, recenzovaných (peer reviewed) údajů k dané problematice. Nerecenzované údaje budou brány do úvahy tehdy, pokud jsou založeny na vědeckém důkazu a pokud splňují odpovídající standard kvality. Údaje lze zasílat do EFSA do 29. května 2007 a měly by se týkat následujících problematik:
– Technologie přenášející intaktní (neporušené) jádro somatické buňky do oocytu zbaveného jádra.
– Zdraví a welfaru náhradní (foster) matky a klonovaného zvířete.
– Charakterizace genetického “make-up” klonovaných zvířat a to z hlediska intracelulárního i extracelulárního (mitochondriálního) genetického materiálu.
– Srovnávací fyziologie klonovaných i konvenčních zvířat, např. reprodukční kapacita.
– Bezpečnost konzumace klonovaných zvířat a produktů z nich (maso, mléčné výrobky, vejce).
– Charakterizace genetického “make-up” u potomků klonovaných zvířat.
– Srovnávací fyziologie potomků klonovaných a konvenčních zvířat.
– Zdraví a welfare potomků klonovaných zvířat.
– Bezpečnost konzumace potomků klonovaných zvířat a produktů z nich (maso, mléčné výrobky, vejce).
– Důsledky pro životní prostředí.
Zdroj: Ing. Alexandra Kvasničková
Vytiskni tuto stránku