Renata Šarjaková, 17. duben 2007
Zelená biotechnologie: Hledá se cesta ze slepé uličky v Evropě
Tento příspěvek projednává právní aspekty a vyhlídky geneticky modifikovaných organismů v zemědělství EU. Reprezentuje názor, že mnohé země se pokoušejí zelené biotechnologii zabránit a proto se snaží nastavit směrnici pro jejich povolení co možná nejstriktivněji.
O používání zelené biotechnologie se v Evropě vášnivě diskutuje. Liberální postoj Evropské komise je v protikladu s odmítavým chováním většiny členských států EU. Vlády tím především naslouchají návrhům pro přísnější opatření na ochranu spotřebitelů. Při realizaci směrnic EU (například realizační směrnice) proto dochází k časovým průtahům. Německo je na vedoucím místě v oblasti základního výzkumu. Váhavou realizací by ale mohli být podnikatelé ještě více než dosud nuceni se uchýlit do jiných oblastí obchodní činnosti (například biofarmaceutika) nebo své aktivity výzkumu a vývoje přemístit do zámoří. Zatímco v Evropě se geneticky modifikované rostliny (nehledě k výjimkám) pěstují pouze k pokusným účelům, dosáhla celosvětová pěstební plocha v roce 2002 již 60 milionů ha; to je asi šestkrát více než celková zemědělská pěstební plocha v Německu. Pěstební plochy modifikovaných rostlin ve světě by se měly do roku 2010 přibližně zdvojnásobit, zatímco v Evropě by se měly zvýšit stěží. Největší plochy i nadále vykazuje USA, následované Argentinou a Kanadou. Protože zemědělská užitná plocha se může celosvětově stěží zvětšit bez masivního technologického a organizačního pokroku (například zavlažování), musejí se kvůli zásobování zvyšujícího se počtu obyvatelstva na světě výrazně zvyšovat hektarové výnosy. Zde jsou pro zelenou genetiku velké šance. Ta sice tradiční pěstební metody nenahradí, ale podstatně je doplní a rozšíří. Přednosti geneticky modifikovaných rostlin na rozdíl od tradičního způsobu pěstování spočívají především ve vyšších výnosech, zlepšené sklizňové kvalitě a menším zatížení životního prostředí. Zápory by mohly být v ještě ne dohledných ekologických a zdravotních rizicích. V EU by měla výměna tradiční kukuřice, cukrovky a brambor za příslušné geneticky modifikované odrůdy zvýšit sklízená množství o téměř 8 milionů tun (zvýšení přibližně o 4 %) a čistý příjem zemědělců o 1 miliardu EUR ročně; absolutně a relativně by byly výhody největší ve Francii a v Německu. Akceptování geneticky modifikovaných rostlin lze v Evropě zvyšovat za předpokladu, že by byly výhody více transparentní. Mnoho geneticky pozměněných potravin má například zdraví podporující účinky (tak zv. Functional-Food). Ovšem především v Německu by mohla být cesta vysvětlování a přesvědčování dlouhá a trnitá, protože v současné době se ještě 70 % obyvatelstva vyslovilo proti geneticky modifikovaným potravinám.
Zdroj:Ing. Petr Michal

Hodnocení => průměr 104
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář