Renata Šarjaková, 11. duben 2007
Přístupy k podpoře vývozu
Exportní strategie ČR pro období 2006 - 2010 se opírá o systém proexportních nástrojů a služeb, které budou účinné, komfortní pro podnikatele, slučitelné s pravidly tržní ekonomiky, flexibilní a efektivní z pohledu využití zdrojů států. Mezi tyto nástroje patří např.poskytování informačních a poradenských služeb.

Přístupy k podpoře vývozu

Exportní strategie ČR pro období 2006 až 2010 se opírá o systém proexportních nástrojů a služeb, které budou účinné, komfortní pro podnikatele, slučitelné s pravidly tržní ekonomiky, flexibilní a efektivní z pohledu využití zdrojů státu. Mezi tyto nástroje patří např. poskytování informačních a poradenských služeb, organizování obchodních misí, nabídka finančních služeb a produktů, investiční poradenství, prezentace obchodních příležitostí a marketing země či organizování vzdělávacích akcí.

1.1. Systém a institucionální rámec

V posledním desetiletí jsme svědky rychlých změn na mezinárodních trzích. Globalizace vede k superkonkurenci, a to jak v zahraničí, tak i v domácím prostředí. Jak obstojí v tomto procesu jednotlivé ekonomiky závisí nejen na přizpůsobivosti podnikatelské sféry, ale i na odpovídajících krocích a rozhodnutích vlád. Vlády mají zodpovědnost za zajištění vhodného podnikatelského prostředí pro obchod, investice a vytváření strategických partnerství. Jde o odpovídající legislativu, daňové zákony, celý systém podnikatelského prostředí, ale i o další oblasti, které jsou podstatné právě z hlediska internacionalizace podnikání:

  • Dobře fungující mezinárodní trhy:  Stát se musí snažit působit na vytváření takových podmínek na mezinárodních trzích, které budou snižovat obchodní bariéry a snižovat náklady firem při vstupu na zahraniční trhy.
  • Podpora exportu: Zejména malé a střední podniky potřebují služby státu při  vstupu na mezinárodní trhy, při vytváření aliancí, strategických partnerství. Silnější nabídka skupiny firem či sdružení podpořená aktivitami státu vzahraničí znamená dosažení větších výhod při obchodním jednání. Podpora exportu musí být založena na rovném přístupu ke službám, které stát nabízí a k prostředí, které vytváří.
  • Přístup a sdílení znalostí a kontaktů:Rolí státu je vytváření vhodných podmínek i pro rozvoj znalostí, využívání výsledků výzkumu a vývoje, přenos know-how. Strategie předpokládá, že v rámci partnerství s podnikatelským sektorem podpoří vznik exportní akademie jako centra sdílení znalostí a informací nezbytných pro růst znalostí exportérů. Sdílení znalostí, kontaktů, exportních dovedností, kompetencí bude vytvářeno ve spolupráci sprivátním sektorem. Exportní akademie bude místem, kde ve společných týmech poroste„kilogramová cena know how“ českých firem vrámci jednotlivých tržních segmentů.

Většina vyspělých zemí připravuje strategie, jejichž cílem je zajistit co nejvhodnější podmínky pro růst vlastního exportu. Činí tak vsouladu smezinárodními pravidly, které jakkoli zakazují podporu činností souvisejících svývozem, dávají vládám dostatek prostoru kuplatňování tržně orientovaných a spravidly hospodářské soutěže a volného obchodu slučitelných politik.

Velmi důležitou součástí exportních strategií jesledování a obhajoba zájmů vlastních exportérů v případě, že zahraniční konkurence využívá neodpovídajících, neférových nebo protitržních nástrojů (Trade Advocacy). Státy si jsou vědomy, že v souvislosti se stále náročnějším konkurenčním prostředím musí být pro klienty státu, tj. podnikatelské subjekty, vytvořen systém podpory exportu včetně finančních služeb, které napomohou těmto klientům zvýšit jejich schopnost konkurovat na globálních trzích (Trade Promotion). Ve všech zemích jsou předmětem speciálního zájmu opatření na podporu obchodu pro malé a střední podniky.

V řadě vyspělých zemí je kladen důraz na zlepšení politické koordinace podpory exportu. V USA je to Trade Promotion Coordination Committee, ve Velké Británii je to Whitehall Export Promotion Committee, ve Francii La Direction Générale du Trésor et de la Politique économique. Úkolem těchto grémií je zpracovat hlavní cíle  proexportní politiky pro vládu. Při tvorbě národních strategií vycházejí vlády ze skutečnosti, že národní strategie nemohou být tvořeny pouze vládními orgány a institucemi, ale pro úspěšnost je nutná přímá a trvalá spolupráce s podnikatelskou sférou.

Efektivní strategie se vyznačuje partnerstvím – je koncipována  vládou a konzultována a podporována podnikatelskou komunitou. (V případě ČR jde o podnikatelské reprezentativní organizace jakou jsou Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR, Asociace exportérů a další). Pro ilustraci uvádíme několik příkladů zemí a orientaci jejich proexportních politik.

Orientace proexportních politik vybraných zemí

  • V USA projednává  Kongres pravidelně Národní exportní strategii. Strategie publikovaná v r. 2004 vyhodnotila plnění doporučení z r. 2002, připravila strategii podpory obchodupro Čínu, dále pro země, se kterými má USA uzavřeny dohody o volném obchodu a pro země v krizových regionech.
  • V Německu je smyslem proexportní koncepce vytvoření koordinovaného systému, který umožní každé firmě nalézt odpovídající nástroje pro splnění svých cílů. Zaměřuje se na podporu exportu pro malé a střední podnikatele, na zlepšení transparentnosti poskytování služeb a na podporu exportu na nové perspektivní a rostoucí trhy.
  • V Rakousku připravila a přijala vláda vr. 2004 30 opatření na podporu exportu s cílem zajistit růst exportu zboží, služeb a investic. Ta jsou orientována na pomoc při vstupu na trhy, na oblast know-how a lidských zdrojů, na nástroje na podporu exportu, na vytváření rámcových podmínek a marketingu v zahraničí. Rakouské prameny  uvádějí, že zvýšení exportu o 1 % vytváří vRakousku 10 tisíc nových pracovních příležitostí.

zpět na začátek

1.2. Služby a nástroje exportní politiky

Ve vyspělých zemích nabízí stát služby, jejichž úkolem je napomáhat expanzi podnikatelů na zahraniční trhy. Zanalýzy nabídek institucí je možné sestavit přehled typických služeb států:

  • poskytování informačních a poradenských služeb (marketingové analýzy, vyhledávání obchodních partnerů, podpora vytváření exportně orientovaných skupin firem a podniků),
  • organizování obchodních misí do vybraných teritorií, zprostředkování kontaktů se zahraničními institucemi (otvírání dveří),
  • podpora programů pro vyhledávání nových příležitostí pro inovační podnikání,
  • organizace seminářů a dalších vzdělávacích akcí,
  • poradenství o veletrzích a podpora účasti na veletrzích a výstavách,
  • nabídka finančních služeb a produktů (úvěry, pojišťování),
  • investiční poradenství,
  • prezentace  obchodních příležitostí a marketing země.

Téměř ve všech zemích jsou zdarma pouze základní služby (základní marketingové informace),ostatní služby jsou placené, i když poplatky zdaleka nekryjí celkové náklady. Vějíř služeb se stále rozšiřuje a posouvá se od poskytování všeobecných teritoriálních informací k podrobnějším informacím a důkladnějším analýzám.

Z provedeného srovnání řízení a zajišťování obchodně-ekonomických služeb státu v zahraničí, jakož i srovnání rozsahu a úrovně těchto služeb vyplynulo, že ve všech srovnávaných zemích (Dánsko, Finsko, Irsko, Maďarsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Taiwan a Velká Británie) existuje podpora exportu, jejíž obsah se nicméně v detailech liší.

Z hlediska poptávky a využívání služeb lze sestavit toto pořadí:

  1. vyhledávání obchodních partnerů, které je nejvíce žádáno, i nejvíce ceněno (v případě negativní zkušenosti také nejvíce kritizováno),
  2. pořádání obchodních misí,
  3. podpora účasti na zahraničních výstavách a veletrzích,
  4. oborové marketingové studie/analýzy trhu, které by obsahovaly:
    identifikaci konkurence a její pozice na trhu
    identifikace potenciálních partnerů (či distribučních kanálů) a popis obchodních podmínek (tarify, poplatky, povolení apod.)
    bližší specifikaci požadavků zahraničních zákazníků
  5. angažovanost státu v zajištění financování exportních aktivit (úvěr, pojištění, garance)
  6. pomoc se zajištěním exportních formalit (zajištění povolení, celní formality)
  7. podpora při zakládání vlastních poboček, pomoc při vyhledávání a výběru zaměstnanců.

Hlavními požadavky na poskytovatele služeb jsou:odbornost, flexibilita, zajištění informovanosti.

Hlavní očekávání od  státu jsou spojena s výraznější asistencí proexportních institucí při pronikání na méně známé či náročné trhy  (Asie, Latinská Amerika, Afrika), a to:

  • navazování kontaktů v politických kruzích/významných institucích,
  • garance/pojištění vývozu,
  • pomoc pro začínající exportéry – uvedení do problematiky, orientace na světovém trhu,
  • finanční podpora při získávání informací o zahraničních trzích a při jejich prvotních návštěvách (obchodní mise, účast na veletrzích atd.)

Z uvedeného srovnání vyplývá, že typy nabízených služeb se příliš neliší od služeb poskytovaných institucemi na podporu exportu v České republice

Požadavky českých firem na podporu exportu

S cílem vytipovat nejvíce žádané služby a zařadit je do nabídky institucí na podporu exportu byl realizován průzkum požadavků podnikatelské sféry (dotazníková akce organizovaná MPO v květnu 2005). Úroveň služeb, které stát poskytuje, hodnotila více než polovina respondentů za přínosnou, nicméně více než polovina uvedla, že je obtížné se k nabídce „propracovat“.

Respondenti mají největší zájem o služby typu:

  • informace o trhu (konkurence, potenciální obchodní partneři, charakteristika trhu),
  • zajištění finanční podpory exportních zakázek (úvěrové pojištění, garance, prověření zákazníků).

Hlavní hodnotu státem poskytované podpory exportérům spatřují respondenti ve zvýšení konkurenceschopnosti a zjednodušení přístupu českých firem na zahraniční trhy. Stát by se dle jejich názoru měl do budoucna zaměřit především na celkové zlepšení podnikatelského prostředí, finanční podporu exportu a marketingových aktivit. Z hlediska teritorií projevili respondenti největší zájem o Rusko, SNS a země EU.

Je zřejmé, že zájem českých firem o služby státu je obdobný jako ve srovnávaných zemích: průzkum trhu, obchodní mise, oficiální účast na veletrzích a výstavách, finanční a pojišťovací služby.

Zdroj: A.P.


Hodnocení => průměr 102
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář