„Tato dodatečná změna podmínek by byla nespravedlivá vůči těm, kteří se rozhodli při výsadbě a obnově vinic využít druhý způsob pomoci, tedy nenávratné dotace od ministerstva zemědělství,“ uvedl ministr Gandalovič. Nesdílí názor předkladatelů, že návrh novely odstraňuje nerovnost mezi vinohradníky, kteří čerpali dvě různé formy pomoci. „Každý se mohl svobodně rozhodnout, jaký způsob využije. Všichni předem znali podmínky podpor, včetně skutečnosti, že část prostředků vyplacených z Vinařského fondu budou muset vrátit,“ doplnil ministr Gandalovič.

Zmínil také další významný argument, proč nepodpoří poslanecký návrh. „Pro tak významnou změnu pravidel v poskytování pomoci bychom museli mít souhlas Evropské komise. Nepředpokládám, že bychom s naší žádostí byli úspěšní,“ řekl ministr. V případě, že by Česká republika vinařům půjčky odpustila a Evropská komise tento krok označila za nepovolenou veřejnou pomoc, museli by příjemci podporu vrátit i s příslušnými sankcemi.

Ministr zemědělství Petr Gandalovič připomíná také dopady poslaneckého návrhu na státní rozpočet. Jednak by se mu nevrátilo téměř 225 milionů korun půjčených Vinařskému fondu, navíc stejnou částku by tomuto fondu muselo zaplatit ministerstvo zemědělství následující rok po účinnosti předkládané novely zákona.

Tuzemští vinohradníci a vinaři čerpali během pěti let před naším vstupem do Evropské unie na podporách více než miliardu korun. Nejvýznamnější finanční pomoc dostali na výsadbu a obnovu vinic v období těsně před připojením k EU.

„V letech 2003 a 2004 představovala tato podpora jak ze strany ministerstva zemědělství, tak Vinařského fondu téměř 550 milionů korun. Díky tomu se podařilo za dva roky vysadit a obnovit 3155 hektarů vinic,“ připomenul ministr Gandalovič.

Pěstitelé využívali především pomoci Vinařského fondu, který za oba roky finančně přispěl více než 446 miliony korun na výsadbu a obnovu celkem 2517 hektarů vinic. Ministerstvo zemědělství vyplatilo na tento účel za roky 2003 a 2004 přes 102,4 milionu korun na 638 hektarů.

Po vstupu do EU již není možné rozšiřovat výměru vinic, vinohradníci však i nadále mohou čerpat různé podpory. V předchozích letech získali bezmála 170 milionů korun, a to například na integrovanou či ekologickou produkci, na závlahy vinic a rovněž na restrukturalizaci a přeměnu vinic, kterou financuje EU. Česká republika však přidělené prostředky na restrukturalizaci a přeměnu vinic čerpala pouze zhruba z poloviny.

Od letošního roku se výrazně zvyšuje částka, kterou pěstitelé révy vinné dostávají na integrovanou produkci. Z loňských 11 642 korun na hektar stoupne zhruba na 13 920  koruny na hektar. V roce 2005 to bylo 4655 koruny na hektar.

Platby na integrovanou produkci půjdou z nového Programu rozvoje venkova pro období 2007 - 2013, který myslí na vinaře i v jiných titulech. Jde zejména o investiční podporu na výstavbu a rekonstrukci hlavních závlahových zařízení či nosných konstrukcí nebo na zpracování vinných hroznů. Vinaři mohou využívat také dotované poradenské služby. Dále mohou získat podporu na budování a značení vinařských stezek.