Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Renata Šarjaková, 12. březen 2007
Noví podnikatele ze zahraničí ve slovenském zemědělském sektoru
Noví podnikatele ze zahraničí ve slovenském zemědělském sektoru
Podívejme se na Slovensko, jak tam podnikají zahraniční podnikatelé.
Noví podnikatelé ze zahraničí ve slovenském zemědělském sektoru
Na Slovensku podniká v zemědělství řada farmářů pocházejících Dánska, Německa, Rakouska, Nizozemska a Itálie. Většinou jsou sdruženi v investičních skupinách, operují v chovu hospodářských zvířat a na pronajaté půdě. Příklady úspěšných podnikatelů z Dánska a Itálie.
První zahraniční farmáři se na Slovensku začali objevovat už v polovině 90. let, ale poměrně velký boom nastal v tomto směru až v posledních letech, zvláště po vstupu Slovenska do EU.
Zahraniční farmáře, respektive investiční skupiny, je možné najít prakticky v celé Slovenské republice, ale jejich největší koncentrace je na západním Slovensku, tedy v nejprodukčnějších zemědělských oblastech (např. v okrese Dunajská Streda působí čtyři velké investiční skupiny). Mezi zahraničními investory jsou Dánové, Němci, Nizozemci, Italové či Rakušané.
Nejvýrazněji se zejména v posledních letech angažovali ve slovenském zemědělství investoři z Dánska. Obchodní rada Velvyslanectví Dánského království na Slovensku pan Igor Paule konstatoval, že dánské farmáře „vyhání“ do světa to, že doma už nemají prostor pro expanzi. Podle jeho vyjádření mají prakticky jedinou možnost pro další rozšiřování zemědělské výroby v zahraničí. Dánští farmáři podnikají prakticky ve všech evropských státech a Slovensko není podle obchodního rady žádnou výjimkou. Dále uvedl, že většinou jde o skupiny 3-4 farmářů, kteří spojí svoje síly a v zahraničí vytvářejí obchodní společnosti. Na Slovensku působí asi šest až sedm takových větších investičních skupin. Přesný počet dánských farmářů působících na Slovensku však na velvyslanectví neznají, neboť všichni s ním nespolupracují, protože zvláště po vstupu SR do EU už to nepotřebují.
Dánští investoři se orientují zvláště na chov prasat. Scénář je přitom téměř ve všech případech totožný. Vyberou si farmy v úpadku či konkurzu, ty potom zrekonstruují podle „dánského vzoru“, dovezou si genetický materiál a sami také řídí výrobu. Dánské investice v zemědělském a potravinářském sektoru se neomezují jen na chov prasat. Výrazný průnik zaznamenali i v chovu dojnic či drůbeže a prakticky všichni dánští investoři se věnují také rostlinné výrobě. Obhospodařují přitom několik tisíc hektarů půdy, kterou si většinou pronajímají. Pokud jim to okolnosti dovolí, dávají přednost nákupu půdy. Ačkoli podle současných platných právních předpisů cizinec (fyzická osoba) nemůže koupit půdu na území SR (toto omezení platí podle předstupních dohod s EU až do roku 2011), lze to jednoduše obejít tak, že zahraniční farmáři koupí půdu prostřednictvím obchodních společností.
Jedna z velkých dánských investičních skupin (sídlo Svätý Jura) koupila v minulém roce velkovýkrmnu prasat v Senici. Jednatel této společnosti ProOvo, a.s. Igor Moravčík sdělil, že v současné době tuto velkovýkrmnu rekonstruují, přičemž cílem skupiny je naplno využít existující kapacitu s tím, že uplatňují zásadu uzavřeného chovu. Prasnice chovají na farmě u Vištuku (okres Pezinok). Investice této skupiny této skupiny do chovu prasat na Slovensku přesahují 100 mil. SKK. Jako samozřejmost využívají dánské know-how a genetiku. Podle I. Moravčíka parametry užitkovosti už dnes vysoce převyšují slovenský průměr. Prasata prodávají zahraničním i domácím odběratelům.
Uvedená investiční skupina se kromě chovu prasat věnuje také chovu nosnic (společnost ProOvo) a klasické zemědělské výrobě (společnost Agro Boleráz). Na drůbeží farmě v Bernolákově má asi 170 000 nosnic, přičemž kuřata jsou odchovávána na farmě Svätý Jura. Skupina odkoupila v Bolerázi (okres Trnava) před třemi roky společnost, která byla v úpadku. Věnuje se tam výlučně rostlinné výrobě na více než 2 000 ha (většinou jde o pronajatou půdu).
Aktivity italského podnikatele ve slovenském zemědělském odvětví
Ital Diego Roda se usadil na Slovensku už v roce 1994, přičemž za místo svého působeními si zvolil východoslovenský region. Prodal svoje firmy v Itálii a Chorvatsku a utržené peníze plus úvěr u italské banky investoval na Slovensku. Za více než jedenáct roků se jeho firma rozrostla do úctyhodných rozměrů. Postupně koupil 13 zemědělských družstev v úpadku (až 80 % z nich se nachází v okrese Humenné) a v současnosti jeho firma obhospodařuje zhruba 19 000 ha půdy. Kromě toho vlastní také Poľnonákup Sobrance.
V Itálii začínal D. Roda podnikat v obchodu s hospodářskými zvířaty a také na Slovensku se jeho podnikatelské aktivity ubírají převážně tímto směrem. Sám D. Roda uvádí, že jeho firma drží 8 000 kusů skotu, z toho 4 000 krav. Stavy skotu by chtěl zvýšit až na 13 000 kusů, v tom hlavně krávy bez tržní produkce mléka. V rostlinné výrobě se zaměřuje na produkci řepky, kterou pěstuje na více než 1 000 ha, dále na silážní kukuřici i zrnovou kukuřici (2 000 ha) a ostatní obiloviny. Většina tržeb firmy plyne z prodeje chovného skotu do zahraničí - do Chorvatska, Itálie, Maďarska, Slovinska, Nizozemska a Řecka.
Diego Roda už na Slovensku proinvestoval stovky milionů korun. Jen loni to bylo 85 mil. SKK a v letech 2007-2008 plánuje další investice ve výši 200 mil. SKK (do techniky, technologií a staveb). Využívá přitom vlastní a úvěrové zdroje. Diego Roda uvedl, že věří tomu, co dělá. Podle jeho slov tomu věřil i tehdy, když přebíral družstva v úpadku a mnozí se ho ptali, jestli není šílený, když podniky kupuje, zatímco oni krachují. Dodává, že se mu daří a jeho podnik dosahuje výborné parametry užitkovosti (1-1,3 kg přírůstku ve výkrmu jatečného skotu). Zaměstnává 350 stálých pracovníků a poskytuje práci dalším 150 sezónním pracovníkům, a to v oblastech, kde je nouze o zaměstnání.
Zdroj: J.Javůrková
Hodnocení
=> průměr 096