Předmětem jejich podnikání je produkce bioproduktů, léčivých rostlin  a potravin bez používání chemických přípravků a průmyslových hnojiv a rovněž podle zásad ekologického zemědělství chovaný dobytek, především dojnice. Z jejich mléka vyrábějí na farmě i tvaroh a sýry v „bio“ kvalitě. Své produkty dodávají pod vlastní značkou  i do supermarketů.

Právě se zpracováním mléka souvisel nárůst potřeby energie, především teplé vody na farmě, která tvoří spolu s obytným stavením, chlévy a provozem balení a expedice bioproduktů a sýrárnou kompaktní celek. Když dosavadní přípojka pro potřebu ohřevu vody v klasických elektrických bojlerech nestačila, nabídli energetici řešení: farma si „za své“, konkrétně za 250 – 300 tisíc Kč, pořídí a postaví silnější transformátor a posílí přípojku na farmu. 

Navržené řešení bylo pro energetiky nejvýhodnější možností,  Štěrbovi však přišli s jinou možností, jak si mnohem levněji pořídit nejen teplou vodu, ale i teplo potřebné pro sušení léčivých rostlin a nakonec částečně „otočili“ i tok elektřiny, která nyní může po jistou část dne i roku proudit z farmy do veřejné sítě.

S nápadem přišel inženýr Marek Štěrba, syn farmáře Jana Štěrby. Absolvent Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a také jeho žena Šárka, rovněž absolventka této školy, byli již během studia aktivní v ekologické organizaci Veronica, a tak není třeba příliš pátrat po původu myšlenky nainstalovat na farmě vlastní kogenerační jednotku, jejíž „odpadní“ teplo bude výhodně využito k vytápění obydlí i v provozu farmy. Potřeby farmy se pro toto zařízení staly stěžejním odbytištěm tepla. Právě celoroční využití tepla bývá u kogeneračních  jednotek problémem – a klíčem k jejich celoročnímu ekonomickému provozu. Instalaci zařízení podpořila i Nadace Partnerství jako příklad účelné a promyšlené energetické alternativy v zemědělském provozu.

Kogenerační jednotka TEDOM  s motorem Favorit upraveným na zemní plyn pohání generátor elektrického proudu s výkonem 22 kW. Teplo není při provozu motoru pouštěno „pánu Bohu do oken“, jak je tomu při běžném provozu osobního auta, ale je využito pro ohřev teplé užitkové vody pro faremní provozy, pro vytápění objektů v zimních měsících a v létě zase pro horkovzdušné sušení léčivých bylin a také bylin, která farma pěstuje pro výrobce biočajů.

Ekofarmě Štěrbových se začátkem léta dostalo významného ocenění – stala se ekofarmou roku 2005. Materiální podoba tohoto ocenění má podobu keramické nádoby, naplněné zbrusu novými „zlaťáky“ – novotou zářícími desetikorunami.  Pan Jan Štěrba se stal ekofarmářem za minulý rok – a při rozhodování hrála svou váhu i skutečnost, že farma provozuje popsanou kogenerační jednotku jako ekologický zdroj energie, lépe využívající vstupní médium – zemní plyn – jak k produkci elektrické energie, tak i k ohřevu vody.

Zdroj: Břetislav Koč, Alternativní energie