Renata Šarjaková, 30. říjen 2006
Kvasinky ve výživě zvířat

Větší zapojení kvasinek do výživy zvířat

Kvasinky mají nejenom příznivý vliv na průběh trávení u zvířat, ale také pomáhají optimalizovat funkce imunitního systému.
Vědci pokračují v prezentaci narůstajícího významu produktů z kvasničných kultur ve výživě býků, dojnic, prasat, drůbeže.
 
Větší zapojení kvasinek do výživy hospodářských zvířat 
 
Kvasinky mají nejenom příznivý vliv na průběh trávení u zvířat, ale také pomáhají optimalizovat funkce imunitního systému.
Vědci pokračují v prezentaci narůstajícího významu produktů z kvasničných kultur ve výživě býků, dojnic, prasat, drůbeže, stejně jako akvakultur. Díky zákazu zkrmování antibiotik jsou chovatelé nuceni hledat jiná východiska, jak udržet dobrý zdravotní stav chovaných zvířat a jejich rezistenci vůči chorobám.
Kvasinky se zvířatům zkrmují již více než sto let buď ve formě fermentované kaše vyráběné přímo na farmě, ve formě vedlejšího produktu z pivovarů a lihovarů, živých kvasničných produktů nebo kvasničných kultur speciálně určených pro výživu zvířat. Kvasničná kultura je důležitou součástí krmného programu proto, že zlepšuje efektivnost chovu hospodářských zvířat díky optimalizaci fermentace v žaludku a střevním traktu.
Kvasinky jsou mikroskopické houby, jednobuněčné organismy, jejichž velikost se pohybuje mezi 5 až 10 mikrony (mikron = 0,001 mm). V současné době jsou na trhu k dispozici různé druhy kvasničných produktů. Aktivní sušené kvasinky obsahují čisté, sušené kvasničné buňky v množství 15 až 20 miliard životaschopných buněk nebo kolonie tvořících jednotek (CFU) v jednom gramu. Na trhu jsou ve třech fyzikálních formách v závislosti na způsobu sušení - v tunelové sušárně vzniká výsledný produkt v podobě zrnitého prášku; kvasinky sušené ve vířivé sušárně (známé také jako instantní), které mají podobu malých torpéd a kvasinky sušené rotolouver metodou, výsledný produkt má podobu malých kuliček. Ve Spojených státech se využívají první dva druhy výrobků, zatímco v Evropě a Latinské Americe převážně třetí druh. Nejpopulárnější je metoda sušení ve vířivé sušárně, protože nejméně poškozuje kvasničné buňky.
Kvasničné buňky jsou chráněny buněčnou stěnou, která je tvořena hlavně betaglukany a mannany - jedná se o strukturální polysacharidy (řetězce molekul cukrů) podobně jako u škrobu nebo celulózy. Betaglukan je významným imunostimulantem, provokuje bílé krvinky zvané makrofágy k akci. Zvýšená aktivita makrofágů spouští celou kaskádu imunitních procesů, které jsou součástí imunitní odpovědi a dochází tím ke zlepšení přirozené rezistence hostitele. Kromě toho dochází také ke stimulaci produkce imunitních buněk.
Stabilita sušených kvasinek závisí na způsobu balení finálního produktu a možnosti přístupu vzduchu. Kvasinky balené ve vakuu nebo inertním plynu mají mnohem vyšší stabilitu než kvasinky balené za přístupu vzduchu. Během skladování a transportu dochází k poklesu množství živých buněk. Američtí vědci testovali možnost peletování a zjistili, že kvasničná kultura je plně fermentována a je schopná odolat celé řadě výrobních podmínek, včetně peletování, aniž by ztratila na účinnosti.
Vědci z americké firmy Diamond V Mills se sídlem v Iowě vyvinuli konzistentní model DV-RAMM (Rumen Activity Modifier ModelTM), který je schopen duplikovat bachorovou aktivitu in vitro. Pomocí tohoto modelu je možné přesně měřit a replikovat vliv kvasničné kultury na aktivitu v bachoru. Tento in vitro proces může chovatelům demonstrovat, jaký efekt mají kvasničné kultury zařazené do krmné dávky přežvýkavců.
V současné době se američtí vědci snaží plně objasnit všechny vlivy kvasničné kultury jak na zvířata, tak také na lidskou populaci. Kvasničné kultury budou hrát expandující roli v optimalizaci funkcí imunitního systému. Jejich použití bude zvlášť důležité pro výrobce, kteří nemají možnost používat vakcinaci jako je to např. u akvakultur.

Hodnocení => průměr 123
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář