- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Tisková zpráva MZe ČR
25.3.2013 - Během března se otevírají první farmářské trhy. Od roku 2010 vzrostla jejich obliba takovým způsobem, že se staly vyhledávaným místem nákupu potravin z regionů. A stále jich přibývá. Kvalitou se ale mohou významně lišit. Na co si dát při nákupu regionálních potravin na trzích pozor a co zákazníkovi zaručí jejich kvalitu a prověřený původ od farmářů či místních pekařů a řezníků?
Spotřebitel by neměl k prodeji na farmářských trzích přistupovat bezhlavě. Jako u každého jiného nákupu je dobré, když se zajímá o kvalitu a prověřený původ výrobků ve svém košíku. Mnozí pořadatelé trhů totiž na původ nabízených potravin nehledí a na trzích se tak může objevit i sortiment od překupníků či z nákupních řetězců a ne přímo od sedláka či místního zpracovatele. Ulehčením odpovědnému spotřebiteli může být kromě značky Regionální potravina na obalech výrobce i celkový přístup pořadatele k výběru producentů a organizaci trhu.
Zárukou poctivého přístupu organizátora je členství trhu v Asociaci farmářských tržišť České republiky. Vznikla na podzim minulého roku s cílem dát návštěvníkům trhů jasnou informaci o jejich kvalitě. „Chtěli jsme upozornit na rozdílnost úrovní farmářských tržišť v České republice. Mnohá se totiž za farmářské trhy vydávají, ale nabízený sortiment tomu zdaleka neodpovídá,“ vysvětluje Jiří Sedláček ze sdružení Archetyp, který je jedním ze zakladatelů asociace. „Častým nešvarem totiž bývá nabízené zboží z velkoskladů či komerčních řetězců, jiný než potravinářský sortiment nebo nadměrné zastoupení zahraničních potravin či těch, které byly vyrobeny v jiném regionu,“ doplňuje Sedláček. Asociace byla legislativně upravena nedávno, zakladatelé ale očekávají v polovině dubna členství zhruba 10 organizátorů tržišť.
Na trzích prodávají i mnozí držitelé značky Regionální potravina, která s myšlenkou farmářských trhů souzní. U zrodu farmářských trhů stál i František Němec, který provozuje Farmu rodiny Němcovy na Vysočině. „Prvních trhů jsem se zúčastnil na jaře roku 2010 v Praze a organizátorům jsem pomáhal vytipovat i další producenty. Na trzích je jedinečná atmosféra a můžu tam oslovit specifickou skupinu lidí, které jinde nepotkám,“ říká František Němec, který se dnes kromě Prahy účastní i trhů v Jihomoravském kraji či na Vysočině.
Trhy podporují stejně jako značka Regionální potravina malé a střední výrobce a vysvětlují spotřebitelům, proč jsou místní potraviny vhodnější. Nejde pouze o čerstvost. Tím, že spotřebitel nakoupí výrobek přímo od farmáře, ho mnohdy získá za lepší cenu. Je totiž nižší o marži obchodníků. Při nákupu si navíc zákazník může spojit oblíbený výrobek s konkrétním producentem. Má příležitost mu osobně sdělit, co mu nejvíc chutná, v čem je výrobek lepší či horší ve srovnání s konkurencí a jak je zvyklý ho využívat v domácí kuchyni. „Na trhy nejezdím ani tak kvůli tržbám, výhodou je pro mě především příležitost zákazníkům vysvětlit, v čem jsou moje mléčné produkty jiné. Dám jim ochutnat a oni už si vytvoří vlastní názor. Mnohdy změním jejich averzi například k výrobkům z kozího mléka. Ono specifické aroma totiž závisí na kvalitě péče o zvířata a na hygieně při výrobě,“ říká Josef Pulíček z Kozí farmy Pěnčín na Liberecku.
Nakupování na trzích má ještě jednu příjemnou stránku – můžete si při něm vychutnat kávu či čerstvě vylisovaný mošt, zaposlouchat se do živé hudby nebo se dát třeba do řeči se svým sousedem.