František Mariánek, 11. listopad 2009
Bezpečnost práce - E-mail noviny

Vyšetření přítomnosti alkoholu a jiné návykové látky

27.10.2009, Jan Lonsmín, Praha, Zdroj: Verlag Dashöfer - příručka Školení bezpečnosti práce a požární ochrany



Ustanovení § 16 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 379/2005 Sb.), řeší provádění vyšetření přítomnosti alkoholu a vztahuje se mimo jiné i na pracovněprávní vztahy. Uvedený § 16 zákona stanoví, že osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit cizí majetek, nesmí požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu těchto činností nebo před jejím vykonáváním. Působnost tohoto ustanovení je tak užší oproti § 106  odst. 4   písm. e) a i) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákoníku práce), v těchto dvou aspektech:

  • zákon 379/2005 Sb. se nevztahuje na všechny zaměstnance, ale jen na ty, kteří vykonávají výše uvedenou činnost, při níž riziko ohrožení života, zdraví či majetku je kvalifikované, nikoliv nepodstatné (například řidiči, strojníci, obsluhy jiných strojů a technických zařízení nebo osoby, které se při práci pohybují v prostředí s rizikem ohrožení vlastního zdraví - nejde tedy obvykle o činnosti v administrativě, řídících funkcích, v IT nebo o jednoduché manuální práce),
  • zákon 379/2005 Sb. nepřekrývá všechny situace, při nichž je zakázáno požívat alkohol a jiné návykové látky nebo být pod jejich vlivem, ale týká se jen samého výkonu příslušné činnosti a nástupu k jejímu výkonu.

Povinnost příslušné fyzické osoby podrobit se vyšetření

Zákon č. 379/2005 Sb. rovněž stanoví povinnost příslušné fyzické osoby podrobit se vyšetření, zda není pod vlivem alkoholu. Tento pokyn může vydat zaměstnavatel, ale též ošetřující lékař (tedy i lékař závodní preventivní péče, a to nejen při lékařských preventivních prohlídkách), dále Policie ČR, obecní policie nebo osoba pověřená kontrolou osob, které vykonávají příslušné činnosti (například inspektor inspekce práce).

Výše uvedený zákon rozlišuje mezi orientačním vyšetřením, které mohou provádět výše uvedené orgány a osoby včetně zaměstnavatele, a to pomocí dechové zkoušky, popřípadě odběru slin, a lékařským vyšetřením, které provádí zdravotnické zařízení. V těchto případech platí, že pro pracovněprávní účely je ke zjištění požití alkoholu dostatečně průkazná opakovaná dechová zkouška.

Povinnosti zdravotnických zařízení

Zdravotnickým zařízením zákon ukládá povinnost poskytnouto mimo jiné i zaměstnavatelům potřebnou pomoc provedením odběru biologického materiálu a povinnost sdělit výsledky vyšetření na základě jejich žádosti.

Povinnosti zaměstnavatele

Jestliže má zaměstnavatel podezření, že je zaměstnanec pod vlivem alkoholu, musí zabezpečit zjištění, zda tomu tak je, či nikoliv. Smyslem tohoto opatřeni je zajištění BOZP (jiných osob, ale i dotyčného zaměstnance) a v té souvislosti i nezbytnost získaní důkazu pro posouzení jednaní zaměstnance, jako porušení pracovních povinností. Zaměstnavatel nesmí podezřelého zaměstnance k práci připustit, neboť by porušil svou základní povinnost zajistit BOZP. Tím je odůvodněná i potřeba vykázat zaměstnance při pozitivním výsledku zjištění z pracoviště, a to i po dechové zkoušce.

Pro případ, že zaměstnanec se bude bránit vyšetření, je vhodné, aby vedoucí zaměstnanec měl svědka, pro případ dokazovaní, že zaměstnanec např. odmítá dechovou zkoušku nebo odmítá odvoz do zdravotnického zařízení k odběru krve.

Provedení zjištění, zda není zaměstnanec pod vlivem alkoholu, má zásadní význam pro případné zproštění se odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z titulu pracovních úrazů ve smyslu ustanovení § 367 zákoníku práce a dále pak pro skončení pracovního poměru se zaměstnancem. Platí zásada, že soudy jako prokazatelný důkaz uznávají pouze krevní vyšetření. Vyšetření dechovými trubičkami nebo alkoholovými testery u zaměstnavatele je vždy pouze orientační, následně je třeba zaměstnance dovést k odběru krve. Jedině vyšetření krve může zaměstnavatel použít pro další řízení se zaměstnancem.

Zaměstnanec může tuto zkoušku odmítnout (může tvrdit, že si nenechá odebrat krev). Pak ale porušuje zákonnou povinnost uloženou mu v ustanovení § 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce „podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance zjištění, zda není pod vlivem alkoholu". Porušení této povinnosti, a to stejně jako zjištění, že např. nastupuje do práce pod vlivem alkoholu, což mu zakazuje § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce, je porušením povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci dle ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce (důvod výpovědi), a potažmo § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce (důvod okamžitého zrušení pracovního poměru). Rozhodnutí, jestli v takovém případě dá zaměstnavatel výpověď nebo okamžitě zruší se zaměstnancem pracovní poměr, je věcí posouzení okolností případu.

Povinnosti zaměstnance

Zaměstnanec se musí podle ustanoveni § 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce, podrobit zjištění, zda není pod vlivem alkoholu. Tuto povinnost má však zaměstnanec jen tehdy, jestliže mu příslušný pokyn dá vedoucí zaměstnanec, který je k tomu oprávněn a je k tomu písemně určen. Přitom nemusí jít jen o nadřízené posuzovaného zaměstnance, ale například i o všechny vedoucí zaměstnance přítomné ve směně.

Toto oprávnění může být svěřeno pouze vedoucím zaměstnancům (jejich okruh je vymezen v ustanovení § 11 odst. 4 zákoníku práce), nikoliv tedy např. odborně způsobilým osobám v prevenci rizik, nejsou-li v pracovní pozici vedoucího útvaru BOZP apod. Jinak může zaměstnanec vyšetření odmítnout, neboť to je zásahem do jeho občanských prav.

Úhrada vyšetření

Podle § 16 odst. 8 zákona č. 379/2005 Sb., vyšetření biologického materiálu a dopravu za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. Bude-li výsledek vyšetření pozitivní, může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci náhradu nákladů, neboť zaměstnanec způsobil zaviněním porušením svých právních povinností zaměstnavateli škodu (§ 250 a následující zákoníku práce, popřípadě § 420 a následující občanského zákoníku).

V případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která k vyšetření vyzvala.

Sankce za porušení zákazu nepožívat alkoholické nápoje

Nedodržení zákazu nepožívat alkoholické nápoje v případech uvedených v § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce, respektive § 16 odst. 1 zákona č. 379/2005 Sb., je porušením povinností vyplývajících pro zaměstnance z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (pracovních povinností).

*** *** *** *** *** ***  
Zákoník práce ukládá zaměstnavateli bez ohledu na počet zaměstnanců povinnosti:

  • přijímat opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí a
  • vést evidenci úrazů na pracovišti

     

Obě tyto povinnosti splníte, když na svém pracovišti umístíte brožuru
První pomoc / Kniha úrazů   

 Objednat brožuru můžete ZDE.

*** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** ***

Porušení uvedených povinností se obvykle posuzuje alespoň jako závažné porušení těchto povinností, ale v případech, kdy zaměstnanec vykonává činnost, kterou by mohl ohrozit zdraví svoje nebo dalších osob, popřípadě významně poškodit cizí majetek, může být toto jednaní posouzeno jako porušení povinností zvlášť hrubým způsobem. Při závažném porušení povinností je možné zaměstnanci dát výpověď podle ustanoveni § 52 písm. g) zákoníku práce, a při zvlášť hrubém porušení je možné s ním okamžitě zrušit pracovní poměr podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, respektive je možné zvolit mírnější postup a dát zaměstnanci výpověď. Výjimečně by bylo možné porušení zákazu posuzovat jako méně závažné porušení pracovních povinností, a to s ohledem na okolnosti daného případu (například jestliže by k tomu nedošlo při výkonu práce).

Sankce za nepodřízení se příkazu podrobit se zjištění

Nepodřízení se příkazu zaměstnavatele podrobit se zjištění, zda není zaměstnanec pod vlivem alkoholu (nebo jiných návykových látek), je porušením pracovních povinností. Lze jej posuzovat, s ohledem na okolnosti případu, i jako závažné, popřípadě - například u řidičů a obsluh různých strojů, kdy při této činnosti hrozí závažné důsledky pro zdraví - jako zvlášť hrubé porušení pracovních povinností. Pokud příslušná osoba, která má povinnost se podrobit vyšetření, je odmítne, hledí se na ni jako by byla pod vlivem alkoholu (§ 16 odst. 5 zákona         č. 379/2005 Sb.).

V určitých případech požití alkoholu a odmítnutí dechové a jiné zkoušky nemusí být jen porušením pracovních povinností, ale přestupkem. Při splnění určitých podmínek se může jednat o trestný čin podle zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů - opilství  (§ 201 a).

Výjimky ze zákazu požívání alkoholických nápojů

Výjimky ze zákazu požívání alkoholických nápojů (nikoliv však ze zákazu zneužívání drog) na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště jsou stanoveny ustanovením § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce (zákaz se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých klimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno).


roh roh

Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 047
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář