Většina zaměstnanců by si ráda vzala dovolenou nebo aspoň její podstatnou část nejraději v létě. Jenže se může stát, že právě v tomto období má zaměstnavatel nejvíce zakázek. Pro jeho zaměstnance to samozřejmě znamená více práce. Zájmy zaměstnance a zaměstnavatele se tak mohou dostat do konfliktu. Klíč k jeho řešení nalezneme v zákoníku práce.

Volno určuje zaměstnavatel

Může si tedy dovolenou ve zvoleném termínu zaměstnanec nějak prosadit? Zaměstnavatel je podle zákoníku práce povinen určit zaměstnanci čerpání alespoň čtyř týdnů dovolené v kalendářním roce, v němž jeho pracovníku právo na dovolenou vzniklo. Toto obecné pravidlo platí za předpokladu, že pracovní poměr zaměstnance k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok a má alespoň na čtyři týdny dovolené právo.

V praxi si však splnění této povinnosti nemůže jednotlivý zaměstnanec na svém zaměstnavateli účinně vynutit. Čerpání jeho dovolené totiž mohou zabránit naléhavé provozní důvody. Ze stejného důvodu si zaměstnanec proti vůli zaměstnavatele nemůže prosadit ani dovolenou v určitém požadovaném termínu.

Nástup dovolené určuje zásadně zaměstnavatel, nikoliv zaměstnanec. Dobu čerpání dovolené určuje rovněž zaměstnavatel – a to podle rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace. (To za předpokladu, že odbory u zaměstnavatele působí.) Rozvrh dovolené je třeba nastavit tak, aby si ji zaměstnanec mohl vyčerpat zpravidla vcelku a zásadně do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo.

Práce versus rodina

Při stanovení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance – například péči o děti v době školních prázdnin. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně dva týdny vcelku. Výjimkou jsou případy, kdy se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne na jiné délce čerpané dovolené. Nedohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem na kratší době, je povinen mu určenou dobu čerpání dovolené písemně oznámit alespoň 14 dnů předem.

Jestliže je to nutné z provozních důvodů, může zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací určit také hromadné čerpání dovolené. Hromadné čerpání dovolené ale nesmí činit více než dva týdny. Výjimkou jsou umělecké soubory – v jejich případě to jsou čtyři týdny. Určení hromadného čerpání dovolené z jiných než provozních důvodů není možné. Vedle dovolené naplánované v rozvrhu jejího čerpání může zaměstnanec svého zaměstnavatele o poskytnutí dovolené kdykoliv také sám požádat. Bez jeho souhlasu však dovolenou čerpat zásadně nemůže.

Dovolená z loňska

Pokud letošní dovolenou zaměstnanec letos nenastoupí, nepřijde o ni. Může si ji převést k čerpání do let příštích. Jestliže však dosud nemá vyčerpánu ani loňskou dovolenou (tedy dovolenou za kalendářní rok 2008), hrozí mu, že na ni 31. prosince 2009 ztratí nárok – a to bez jakékoliv náhrady.

Zaměstnance nicméně chrání institut povinného (automatického) nástupu nevyčerpané dovolené. Povinné čerpání dovolené nastává přímo ze zákona. Není k němu nutný souhlas zaměstnance ani souhlas nebo pokyn zaměstnavatele.

Jedná se o výjimku z pravidla, podle nějž nástup dovolené určuje výhradně zaměstnavatel. Zaměstnanci nikdo nezajistí poskytnutí loňské dovolené třeba právě v letošním létě (nebo v jiném jím preferovaném termínu). Svou dovolenou z loňska si ale vybrat může i bez souhlasu zaměstnavatele. Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne na čerpání této dovolené například ve vánočním období, může ji zaměstnanec čerpat od začátku listopadu. Souhlas zaměstnavatele k tomu výjimečně nepotřebuje.

Kdy povinně nastoupit

Dnem povinného nástupu na nevyčerpanou dovolenou z roku 2008 v rozsahu čtyř týdnů (nebo její část) bude první pracovní den po 31. říjnu 2009. Tímto dnem může být 1. listopad 2009, nejčastěji se však bude jednat o 2. listopad – ten totiž letos připadá na pondělí. Nevyčerpá-li zaměstnanec svou loňskou dovolenou do 31. prosince 2009, nárok na ni zanikne.

Pokud by ale šlo o dovolenou v rozsahu čtyř týdnů nebo její část z roku 2008, která nebyla vyčerpána z důvodu čerpání rodičovské dovolené, nárok na ni nezanikne. Zaměstnanec ji může čerpat po skončení rodičovské dovolené. Nevyčerpanou dovolenou za rok 2008, která přesahuje čtyři týdny, je možno převést (k odloženému čerpání) až do roku 2010.

Jestliže zaměstnanec znalý uvedených pravidel odmítne od začátku listopadu 2009 výkon práce po dobu, kdy má čerpat dovolenou ze zákona, nemůže s tím zaměstnavatel nic dělat. Pokud naopak zaměstnanec odmítne začátkem listopadu 2009 předepsanou dovolenou nastoupit, zaměstnavatel by mu rozhodně neměl po dobu, kdy má čerpat dovolenou, výkon práce umožnit. Porušil by tím totiž pravidla stanovená zákoníkem práce. Přípustné pochopitelně nejsou ani žádné vzájemné dohody o nerespektování příslušných ustanovení zákona.

Automatickému nástupu nevyčerpané dovolené začátkem listopadu 2009 může zaměstnavatel zabránit. Jak? Do 31. října 2009 musí určit nástup dovolené tak, aby si ji zaměstnanec, kterého 1. listopadu a v dalších dnech potřebuje například pro plnění naléhavých zakázek, mohl vyčerpat do konce roku 2009 – tedy například ve vánočním období.

Co s letošní dovolenou?

Letošní dovolenou lze čerpat i v roce 2010, či dokonce až v roce 2011. Dovolená za rok 2009 v rozsahu čtyř týdnů může být převedena a vyčerpána v roce příštím (tedy v roce 2010). Nebude-li však vyčerpána do konce příštího roku, nárok na ni zanikne. To znamená, že zaměstnanci nemůže být ani takzvaně proplacena – dovolená jednoduše propadne.

Tuto dovolenou nelze převádět do dalšího, tedy přespříštího kalendářního roku. Výjimkou je pouze (již zmíněný) případ, kdy je překážkou jejího čerpání rodičovská dovolená. Zásadně ji nelze nahradit ani peněžitým plněním – čili poskytnutím náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou.

Letošní dovolená v rozsahu převyšujícím čtyři týdny může být převedena a vyčerpána v roce příštím. Nebude-li ani v něm vyčerpána, může být zaměstnanci, pokud s tím vysloví písemný souhlas, převedena k čerpání až do roku dalšího – tedy do roku 2011.
Richard W. Fetter, autor je podnikový právník
zdroj: www.profit.cz