ZÁKLADNÍ POVINNOSTI ODBĚRATELŮ PODZEMNÍ VODY

dle zákona č. 254/2001 Sb., (vodní zákon)

Zpracoval : odbor ochrany vod ředitelství ČIŽP

Praha, 27.4.2009

Česká inspekce životního prostředí jako dozorový orgán se v oblasti ochrany vod zaměřuje na kontrolu dodržování povinností dle zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) mj. i v oblasti odběrů podzemní vody. V souvislosti s odběry podzemní vody probíhá od března roku 2008 ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí mimořádná kontrolní činnost, jejímž cílem je prověřit, jak odběratelé podzemní vody v České republice plní zákonem stanovené povinnosti, a to zejména odběr podzemní vody na základě platného povolení vodoprávního úřadu a plnění poplatkových povinností. Vzhledem k tomu, že finanční prostředky, především poplatky za odebrané množství podzemní vody, jsou nezanedbatelným zdrojem příjmu SFŽP, byla tato prověrka v roce 2009 zařazena mezi významné kontrolní akce v rezortu Ministerstva životního prostředí.

V souvislosti s touto skutečností připomínáme odběratelům podzemní vody povinnosti, které pro ně z vodního zákona vyplývají.

Jako základní povinnost každého, kdo odebírá podzemní vodu, je povinnost odebírat podzemní vodu na základě platného povolení vodoprávního úřadu (VÚ) a dodržovat všechny podmínky v povolení uvedené (např. nepřekračovat maximální povolený odběr).

Povolení k odběru podzemní vody se vydává fyzickým a právnickým osobám na základě jejich žádosti.

Povolení k odběru není třeba k čerpacím pokusům kratším než 14 dní a v množství nižším než 1 l/s, k odběrům pro zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod nebo v případě záchranných prací.

Odběratele, kteří mají povolení k odběru podzemní vody, upozorňujeme, že platnost povolení, která nabyla právní moci do 31.12.2001, zanikla nejpozději 1.1.2008. Výjimkou jsou povolení k odběrům podzemních vod ze zdrojů pro individuální zásobování domácností pitnou vodou.

Odběr podzemní vody bez povolení VÚ nebo v množství, které je vyšší než povolený odběr, je posuzován jako správní delikt a subjektu se uloží pokuta ve výši 50 Kč za každý neoprávněně odebraný m³  podzemní vody.

Pro oprávněné subjekty, které odebírají podzemní vodu na základě platného povolení VÚ v množství větším než 6000 m³ za kalendářní rok nebo v množství větším než 500 m³ za kalendářní měsíc, vyplývají z vodního zákona další povinnosti.

Tyto subjekty jsou povinny měřit množství a jakost vody odebírané podzemní vody a pro potřeby vodní bilance předávat výsledky příslušnému správci povodí. Obecné podmínky pro provádění měření stanoví vyhláška MZe č. 20/2002 Sb., konkrétní požadavky na měření jsou obvykle uvedeny v podmínkách povolení k odběru podzemních vod. Hlášení správci povodí se předávají do 31.1. následujícího kalendářního roku (podrobnosti stanovuje vyhl. MZe č. 431/2001 Sb.).

V případě, že subjekt neprovádí měření, lze mu uložit pokutu ve výši od 10 000 Kč do 500 000 Kč a v případě, že správci povodí nenahlásí údaje o odběrech podzemní vody, lze uložit pokutu ve výši od 1 000 Kč do 50 000 Kč.

Další povinností pro subjekty, které odebírají podzemní vodu na základě platného povolení VÚ v množství větším než 6000 m³ za kalendářní rok nebo v množství větším než 500 m³ za kalendářní měsíc, je povinnost platit poplatky za odebrané množství podzemní vody.

Poplatkovou agendu od roku 2004 spravuje Česká inspekce životního prostředí a poplatky vybírají a vymáhají celní úřady.

Oprávněné subjekty majípovinnost podávat poplatková hlášení a přiznání v zákonem stanovených termínech a se všemi údaji, uvedenými ve formulářích vyhl. č. 125/2004 Sb.

Poplatkové hlášení pro stanovení záloh na následující rok se podává do 15.10. běžného roku na příslušný oblastní inspektorát ČIŽP. Roční výši zálohy poplatku vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku povoleným ročním odběrem podzemní vody v m³ .

Poplatkové přiznání pro stanovení poplatku, ve kterém odběratel uvede skutečně odebrané množství podzemní vody a výpočet poplatku za uplynulý rok, se podává do 15.2. běžného roku na příslušný oblastní inspektorát ČIŽP.

Sazba poplatku za skutečně odebrané množství podzemní vody je

2 Kč / m ³  pro zásobování pitnou vodou

3 Kč / m ³  pro ostatní užití

V případě, že subjekt odebírá podzemní vodu na více místech jedné obce a jedná se o jeden vodní zdroj, odebrané množství vody se pro účely zpoplatnění sčítá, takže i původně podlimitní odběry mohou po sečtení hranici zpoplatnění překročit.

Dle výkladu MŽP se jedním vodním zdrojem podzemní vody pro účely poplatků rozumí podzemní voda nacházející se ve stejném dílčím povodí, které je specifikováno číslem hydrologického pořadí, a ve stejném hydrogeologickém rajonu.

V případě neplnění poplatkových povinností (včetně nedodržení termínů stanovených zákonem) se uloží pokuta ve výši od 10 000 Kč do 500 000 Kč.

Poplatková povinnost se nevztahuje na odběry, které jsou nižší než limit zpoplatnění a dále na odběry povolené k účelu získání tepelné energie, ke snížení znečištění podzemních vod, ke snižování hladiny podzemních vod a na odběry sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním.

Pokud subjekt neměří odebírané množství podzemní vody, použije se pro výpočet poplatku či sankce nepřímé stanovení odebraného množství.

V případě nefunkčnosti měřidla lze množství odebírané podzemní vody stanovit dle vyhl. č. 20/2002 Sb., a to:

 „Odebírané množství povrchové nebo podzemní vody v období prokazatelné nefunkčnosti měřidla nebo měřicího systému se vypočítá z počtu hodin nefunkčnosti a z průměrného hodinového průtoku vody za období od počátku roku do vzniku poruchy a u sezónních odběrů povrchové nebo podzemní vody z naměřených údajů předchozího roku“.

V případě, že je podzemní voda ze zdroje dodávána spotřebitelům, je možno vycházet z údajů o množství vody, které je odběratelem spotřebitelům fakturováno.

V případě, že subjekt odběr podzemní vody neměří (a nemá tedy možnost využít vyhl. č. 20/2002 Sb. ), se množství odebrané podzemní vody stanoví ze směrných čísel roční potřeby vody dle přílohy č. 12 vyhl. č. 428/2001 Sb., v platném znění. Při použití těchto směrných čísel se vychází z reálného stavu v průběhu zpoplatněného či sankcionovaného období.