- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Řepkový rekord z podhůří Krkonoš
Loni na podzim převzal za absolutně nejvyšší podnikový průměrný výnos dosažený členy této organizace čestné uznání pěstitel Miloš Plecháč z Dolní Branné. Z 65 hektarů sklízel řepku s průměrným výnosem 4,9 t/ha.
Připomeňme, že loňský celorepublikový průměrný výnos řepky byl 2,97 t/ha. Členové Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) dosáhli výnos 3,21 t/ha. V severočeském regionu, k němuž podle členění SPZO náleží také oceněný pěstitel, byl průměr všech 2,94 t/ha, průměr členů svazu 3,12 t/ha.
Špičkové výnosy všech plodin
Soukromě hospodařící rolník Miloš Plecháč obhospodařuje asi 500 hektarů půdy v podhůří Krkonoš. To, že je z jeho polí snadné dohlédnout na vrcholky našeho nejvyššího pohoří ilustruje podmínky rostlinné výroby. Tamní pozemky patří k posledním zorněným, jen o pár metrů výš jsou již jen louky a pastviny. Přesto je zde možné dosáhnout špičkových výnosů. Nejen výnos řepky, ale i dalších pěstovaných plodin, mezi nimiž je dále ozimá pšenice, jarní a ozimý ječmen, mák, a hrách, je každoročně výrazně nad průměrem republiky.
Řepka bez fungicidu
Kdo by čekal, že se za řepkovým rekordem skrývám maximálně intenzívní technologie a nadprůměrné množství vstupů, hluboce by se mýlil. Nadstandardní byla loni u porostů řepky s rekordním výnosem jen dávka dusíku, za celou vegetaci asi 240 kg/ha. Pro tento „luxus“ se však pěstitel rozhodl až po té, co se porosty jevily velmi slibně. Ochrana byla naopak střídmá. Nejvíce jistě zaujme informace, že se porosty obešly téměř bez fungicidní ochrany. Pouze na podzim byly ošetřeny kombinací fungicidů s růstově regulačním účinkem. Na jaře farmář ošetřoval již jen proti škůdcům, dodával živiny a před sklizní aplikoval disikant a lepidlo.
Ačkoliv většinu pěstitelů řepky loni trápil velký výskyt hlízenky, v Dolní Branné a jejím okolí tento problém nebylo nutné řešit. Podle Miloše Plecháče to může být i díky tomu, že se striktně snaží dodržovat správný osevní postup a řepka se na jednom pozemku neobjeví za kratší dobu než pět let. Za další faktor přispívající k vynikajícím výsledkům považuje pěstitel dobré vybavení farmy zemědělskou technikou, díky čemuž je možné veškeré operace správně načasovat.
Více se o úspěšné technologie pěstování řepky dočtete v březnovém vydání časopisu Farmář.