Renata Šarjaková, 31. říjen 2008
Informace o připravované evropské legislativě v oblasti přípravků na ochranu rostlin

Česká asociace ochrany rostlin

Informace o připravované evropské legislativě v oblasti přípravků na ochranu
rostlin, jak vyplynuly z projednávání Environmentálního výboru
Evropského parlamentu.

CCPA           

                                                                       Sedlec 92, 25065 Praha-východ, 27.10.2008

Vážené dámy a pánové,

v době, kdy svět řeší výrobu dostatku potravin a jejich ceny, připravuje se v EU nová legislativa týkající se ochrany rostlin, která ve svých důsledcích bude rozhodovat o tom, zda zásobování potravinami v příštích letech bude dostatečné, či nikoliv.  Evropští zemědělci mají zatím možnost využívat veškeré dostupné moderní technologie, i tak však v Evropě dochází každoročně ke ztrátám úrody v důsledku napadení chorobami a škůdci ve výši 20 až 40%.  To není málo.  Ovšem pokud se prosadí Evropským parlamentem v 1. čtení doplněná verze revize Směrnice 91/414 EC („Breyer report“) a doplněná verze Směrnice o udržitelném rozvoji („Klass report“), bude to krok zpět na cestě k udržitelnému zemědělství , protože navržená omezení jdou přímo proti pěstitelům a následně i proti  všem konzumentům, tedy obyvatelstvu nejen Unie. Je to velký paradox: nová legislativa podrývá samotné principy udržitelného hospodaření, které by měla chránit.

Dopady navrhované nové legislativy v ochraně rostlin

na evropské a světové hospodářství - revize Směrnice 91/414

Od počátku devadesátých let až dodnes upravovala směrnice 91/414 registraci agrochemických látek, které používají zemědělci v Evropě k ochraně rostlin před škůdci a chorobami tak, aby byli současně chráněni spotřebitelé i životní prostředí. V souladu s ní se v pesticidních přípravcích smějí používat pouze látky, které jsou obsaženy v pozitivním seznamu v EU povolených účinných látek (tzv. Annex I). Pro začlenění do tohoto seznamu musí účinná látka projít striktním posouzením, kdy je unijními úřady a nezávislými vědeckými institucemi kontrolována a hodnocena její bezpečnost pro lidské zdraví i životní prostředí.  Jakmile je látka zahrnuta do tohoto pozitivního seznamu, členské státy mohou povolovat používání přípravků, které tuto látku obsahují, a to zpravidla na dobu 10 let.

Návrh nového nařízení o schvalování pesticidů prošel loni prvým čtením v Evropském Parlamentu a verze upravená a schválená Radou v červnu 2008 projde po projednání Výborem pro životní prostředí počátkem listopadu druhým čtením.  Hlavním ze sporných bodů, o kterých se vede diskuse, je návrh vylučovacích kritérií, „cut-offs“.  Připravované Nařízení o uvádění pesticidů na trh obsahuje schvalovací kritéria, která jsou totiž založena výhradně na posuzování teoretického nebezpečí, ne však na hodnocení skutečného rizika pro zdraví lidí, hospodářských zvířat i pro životní prostředí, které jsou spojeny s používáním pesticidů. Nejen látky klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CMR látky), ale i látky pouze podezřelé, s vědecky neprokázanými účinky a látky „klasifikované“ jako endokrinní inhibitory (ED látky – jejich oficielní klasifikace ani metodiky, jak ji stanovit, navíc zatím vůbec neexistují – prý se na to udělá směrnice) se podle nově připravované legislativy již pravděpodobně nebudou v budoucnu povolovat a u dosud registrovaných takovýchto látek hrozí jejich plošný zákaz. Ale vědecká pracoviště, zemědělci, plodinové svazy unijních zemí i Evropská asociace ochrany rostlin připomínají, že při hodnocení látky je nutno posuzovat reálně používané množství a zejména způsob aplikace pesticidů (t. j. podporují princip hodnocení rizika, z něhož vychází dosavadní Směrnice 91/414). Je nutno si uvědomit, že pokud budou přijata kritéria navrhovaná Evropským parlamentem, přijde evropské zemědělství až o 85% účinných látek používaných v pesticidech, z toho o více než 90% dnešních insekticidů.

V důsledku nové evropské legislativy musíme proto ve středně- a dlouhodobém horizontu očekávat problémy v boji proti plevelům, škůdcům a chorobám rostlin, které mají evropští zemědělci dosud pod kontrolou.  Tyto dopady budou mít dlouhodobě negativní vliv na pěstování plodin v Evropě, s velkými důsledky i pro celosvětovou ekonomiku.

Redukce pěstování a snížení výnosu plodin, které se v současnosti v Evropě pěstují, povede k velkým hospodářským ztrátám a ke snížení rentability a konkurenceschopnosti evropského zemědělství s přímým dopadem na ceny běžných potravin.

Scénář, který vyplynul z prvního čtení v Evropském parlamentu, by omezil či zastavil pěstování některých významných plodin v Evropě. Studie univerzity ve Waageningenu zveřejněná ve 41. týdnu 2008 uvádí jako zcela ohrožené zejména tyto plodiny: okurky, rajčata, cibule a samozřejmě květiny (tato studie je zaměřena převážně na podmínky Holandska, t.  j.  na  hlavní plodiny tam pěstované) – výnosy a kvalita se výrazně sníží,  o 50-100%  a z hospodářského hlediska už se nevyplatí je vůbec pěstovat.

Podobně také nedávná studie britského registračního úřadu PSD (Pesticides Safety Directorate), zaměřená na britské podmínky a tamní plodiny uvádí omezení počtu účinných látek o 15% v případě akceptování původního návrhu Komise, ovšem až o 85% v případě, že bude přijat návrh po úpravě Evropského Parlamentu z 1. čtení. Toto bude mít dramatické následky pro pěstování základních plodin, jako jsou pšenice, brambory a zelenina.

Podle nedávné studie nezávislého italského výzkumného ústavu Nomisma se odhaduje (studie se zaměřuje na podmínky Itálie resp. Středomoří), že uplatní-li se v evropské legislativě navržená vylučovací kritéria, mohou se zemědělské výnosy v EU do roku 2020 snížit u pšenice o 29%, u brambor o 33%, obilovin o 20% a u vinných hroznů o 10%.

V ČR žádná obdobná „dopadová“ studie neexistuje, není ani plánována. Podobně neexistuje dopadová studie ani pro celou Unii.

 

 

 

Dopady navrhované nové legislativy v ochraně rostlin

na evropské a světové hospodářství - směrnice o udržitelném rozvoji

I tato nová směrnice byla iniciována „bohulibými“ představami a cíli – že snížením intenzity (t.j. četnosti a objemu použití pesticidů) se určitě prospěje obyvatelstvu a životnímu prostředí. Původní návrh Komise i text vzešlý z prvého čtení na podzim 2007 byl celkově neutrální a zemědělství příliš neomezoval ani nepoškozoval. Většinu navržených opatření ponechával k úvaze členským státům, které tak mohly brát ohled na svoje místní specifické podmínky v zemědělství. V těchto dnech však, těsně před 2. čtením, byla k projednání ve Výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu znovu předložena celá řada dodatků, již jednou plénem EP odmítnutých, které požadují paušální plošnou redukci použití pesticidů o 50%, bez ohledu na druh plodiny, frekvenci a intenzitu výskytu škůdců a lokalitu. Jediným kriteriem pro redukci má být dosavadní četnost ošetření a aplikované množství. Dále mají být vytvořena rozsáhlá pásma bez aplikace pesticidů poblíž „veřejných území - public area“ (uvnitř těchto oblastí má být samozřejmě jakékoliv použití pesticidu a priori vyloučeno; pro tyto oblasti však chybí jasná definice) a dále fixní pásma bez použití přípravků i okolo vod, bez ohledu na plodinu, druh přípravku a způsob aplikace. Samozřejmě má být zakázána i letecká aplikace. Za určitých podmínek, velmi omezujících, mohou členské země ze zákazu letecké aplikace povolovat omezené výjimky. Členské státy mají vytvořit a pravidelně každé 3 roky inovovat „Národní akční plány“ zahrnující požadovaná restrikční opatření.

 

Jinak návrh této směrnice obsahuje i řadu pozitivních myšlenek, jako jsou např. povinná školení uživatelů a osob aplikujících pesticidy, pravidelné kontroly aplikační techniky, což pro české zemědělce nepředstavuje nic dramaticky nového.

 

I tato směrnice, pokud budou akceptovány navržené změny a doplňky, bude mít devastující vliv na evropské zemědělství.

 

 

Jaké budou dopady nové legislativy na spotřebitele?

Pokud se prosadí „cut-off“ kritéria navržená EP a návrh směrnice o udržitelném rozvoji podle posledních požadavků, nebude dost variant pro boj proti škůdcům. Tak se stane, že evropskou produkci budou muset nahradit dovážené plodiny (pokud tedy bude odkud dovážet a co, protože dovážené komodity nebudou smět být ošetřeny látkami, v Unii zakázanými, bez ohledu na to, že „zbytek světa“ tyto látky bez problémů používá).

Např. brambory se pěstují v celé Evropě a jsou využívány v jídelníčku všech Evropanů. Plíseň bramborová je choroba, která při silné infekci může během 48 hodin zničit až 100% úrody, pokud včas nezasáhne účinný fungicid. A fungicidy je jak známo nutno střídat, aby se plíseň nestala odolnou. Jakékoliv omezení dostupnosti fungicidů nebo další omezení jejich použití může zavinit zničení úrody v obrovském měřítku.  Nebudou – li k dispozici fungicidy pro obilí, poklesnou výnosy a sklizeň bude napadena mykotoxiny. Pokud nebude dostatečná paleta insekticidů a fungicidů pro řepku, zničí ji blýskáček, krytonosci a choroby a nebude z čeho vyrábět bionaftu, o lidské výživě ani nemluvě. Navrhované legislativní změny negativně ovlivní kvalitu evropských potravin, zdroje evropských zemědělských produktů a ceny ovoce, zeleniny a ostatních komodit, což pocítí zejména spotřebitelé ve vyšších cenách většiny potravin, ve svých výdajích.

 

Stanovisko Evropské asociace ochrany rostlin

Evropská unie jako celek i každá členská země již nyní má vlastní kvalitní kontrolní mechanismy na regulaci pesticidů. Evropská asociace ochrany rostlin žádá evropské zákonodárce, aby si uvědomili, že svým nepromyšleným a nezdůvodnitelným zásahem do legislativy v ochraně rostlin ovlivní široké spektrum hospodářské produkce a kvalitu a dostupnost potravin pro každého z nás.

 

Proto požadujeme:

- aby evropští zákonodárci zachovali autorizační systém založený na vědeckém hodnocení rizik přípravků a ne na potenciálním nebezpečí samotné látky.

- aby Evropská komise iniciovala dopadovou studii na celoevropské úrovni, která posoudí vliv vylučovacích kritérií na možnosti ochrany plodin a rostlinnou produkci a současně vliv na bezpečnost potravin, ceny potravin a dostupnost potravin, tj. celkovou ekonomiku Unie.  Studii je však třeba předložit dříve, než bude nové nařízení přijato jako zákonná norma, protože europoslanci by měli činit plně informovaná rozhodnutí.

- aby evropští zákonodárci nevnášeli do unijní legislativy nezdůvodněná plošná omezující kriteria.

 

Vážené dámy a pánové, současné době probíhá jednání na úrovni Výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí před 2. čtením v plénu Parlamentu, hlasování v plénu má proběhnout počátkem listopadu. Stále je tedy ještě čas ovlivnit mínění europoslanců, aby domysleli, jaké dopady bude mít jejich rozhodování o jednotlivých bodech této legislativy na české i evropské zemědělce.

 

S pozdravem,

 

za Českou asociaci ochrany rostlin,

Ing. Ivana Domincová

CCPA-Sedlec 92, 250 65 Praha-východ

Tel/fax: 284 690 981

 

 

Seznam látek v příloze.


Přiložené dokumenty:
Seznam látek
Hodnocení => průměr 058
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář