"Podařilo se nám s touto vysoce technickou, technologickou a ideologickou otázkou vypořádat," uvedl zpravodaj EP Nils Torvalds (ALDE, FI) poté, co Parlament nová pravidla schválil (jejich text byl již dříve neformálně dojednán parlamentními vyjednavači a ministry členských států).

Nils Torvalds však také vyslovil pochyby, zda jsou pravidla ve znění, v jakém byla přijata, dostatečně přísná. "Měli jsme mnohem vyšší cíle. Jak z hlediska snížení emisí skleníkových plynů, tak technologického pokroku. Pokud se Evropa v této oblasti nepohne kupředu, začne zaostávat. Čelíme také systémovému problému blokační menšiny v Radě, která se někdy promění v diktaturu menšiny ze strany těch členských států, které se bojí budoucnosti," dodal.

První generace biopaliv pod drobnohledem

V současnosti platná legislativa vyžaduje po členských státech, aby do roku 2020 zabezpečily alespoň desetiprocentní podíl energií z obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě v dopravě. Nová pravidla zavádí následující změny:

Biopaliva první generace (vyráběná ze zemědělských plodin) by se neměla na celkové spotřebě energie v dopravě podílet do roku 2020 více než 7 %,

Dodavatelé paliv budou muset orgánům členských států a Evropské komisi podávat zprávy o odhadované úrovni emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy (nepřímá změna ve využívání půdy - indirect land-use change, ILUC - znamená vyčlenění dodatečné půdy na pěstování zemědělských plodin určených ke spotřebě ve snaze vykompenzovat ztráty způsobené pěstováním plodin určených k výrobě biopaliv),

Komise bude publikovat údaje o emisích vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy,

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě ministrů EU zprávu o možnosti zahrnutí odhadovaných emisí ILUC do existujících kritérií trvalé udržitelnosti.


Podpora moderních biopaliv

Členské státy budou muset v průběhu 18 měsíců po vstupu nové směrnice v platnost stanovit národní cíle týkající se podílu moderních biopaliv, tedy paliv vyrobených z alternativních zdrojů (např. některých druhů odpadů či mořských řas) na celkové spotřebě energie v dopravě.



Další postup

Členské státy budou muset nová pravidla provést do vnitrostátních právních předpisů do roku 2017.

Souvislosti pro editory

 

Využívání zemědělské půdy k pěstování plodin určených pro výrobu biopaliv zmenšuje plochu, na které je možno pěstovat potravinové produkty, a přispívá tak k tlaku na uvolnění další půdy, například prostřednictvím odlesňování, na které by se pěstovaly plodiny určené ke spotřebě. Tento proces se nazývá nepřímá změna ve využívání půdy (ILUC). Odlesňování však vede k nárůstu emisí skleníkových plynů, čímž dochází k částečnému a v některých případech dokonce i úplnému negování pozitivního dopadu biopaliv.

 

Parlament od roku 2008 požadoval, aby byl v politice EU týkající biopaliv faktor nepřímé změny ve využívání půdy brán v potaz. Na biopaliva pěstovaná na zemědělské půdě bylo z veřejných zdrojů dosud vynaloženo každý rok přibližně 10 miliard eur.