Odpadní vody v ČR čistí asi 300 kořenových čistíren u obcí do 500 obyvatel. Substrát čistírny je osázen rákosem či chrasticí tvořící vhodné prostředí pro odstraňování znečištění fyzikálními, chemickými a biologickými procesy. Studiu těchto dějů se věnuje vedoucí katedry aplikované ekologie Jan Vymazal a jeho mezinárodní tým.

Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách (KČOV) probíhá při horizontálním průtoku mechanicky předčištěné odpadní vody propustným substrátem, který je osázen mokřadními rostlinami. Rákos či chrastice vytvářejí vhodné podmínky pro odstraňování znečištění fyzikálními, chemickými a biologickými procesy. Vědci zjišťují účinnost odstraňování organických a nerozpuštěných látek, fosforu, dusíku, těžkých kovů a farmak. Sledují také růst rostlin a sezónní dynamiku kumulace živin a těžkých kovů v biomase.

První kořenové čistírny byly uvedeny do provozu v Německu v 60. letech minulého století. V České republice byla první KČOV uvedena do provozu v roce 1989 a v současné době je u nás v provozu asi 300 těchto čistíren. KČOV jsou navrhovány pro malé zdroje znečištění a jejich účinnost je srovnatelná s klasickými čistírnami pro parametry, které jsou limitovány pro  zdroje znečištění do 500 EO (ekvivalentních obyvatel). Jejich hlavní předností je schopnost čistit silně naředěné vody, možnost přerušovaného provozu a velmi nízké provozní náklady bez použití elektrické energie.

Zdroj: ČZU