25.4.2014 -Cílem průzkumu výskytu původců snětivostí, prováděného Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ) v roce 2013, bylo zjistit rozsah rozšíření snětivostí v porostech pšenice ozimé s důrazem na pozorovací body (předem stanovené porosty, v nichž ÚKZÚZ průběžně sleduje výskyt škodlivých organismů a poruch). Vzorky zrna pšenice ozimé byly odebírány při sklizni.

Z celkem 242 odebraných vzorků bylo 49 vzorků (20,2 %) pozitivních na výskyt původců snětivostí. Na původce mazlavé snětivosti pšenice Tilletia caries připadal podíl 20,4 % z pozitivních vzorků, na původce zakrslé snětivosti pšenice T. controversa připadal podíl 46,9 % a na původce hladké sněti pšeničné T. laevis připadal podíl 6,1 %. Na směsné infekci se podílela T. caries + T. controversa 16,3 % a T. caries + T. controversa + T. laevis podílem 10,3 %. Intenzita výskytu teliospor se neuvádí (stávající metoda určování výskytu snětivostí není pro toto zjišťování vhodná). Úplný přehled výskytu původců snětivostí v odebraných vzorcích uvádí samostatná tabulka „Přehled laboratorně ověřených výskytů původců zakrslé a mazlavé snětivosti pšenice v roce 2013“.

Napadení snětivostmi bylo pozorováno i u zrna sklizeného z porostů, které byly založeny z mořeného osiva. Použitá registrovaná mořidla Panoctine 35 LS, Kinto Duo, Orius 6 FS, Lamardor FS 400 a Vitavax 2000 mají účinek proti mazlavé snětivosti, ale ne proti zakrslé snětivosti. Proti této snětivosti byla použita registrovaná mořidla Celest Extra 050 FS a Celest Extra Formula M. Přesto byl v 19 případech, kdy bylo známo použití jednoho z těchto dvou mořidel, zjištěn i výskyt původce zakrslé snětivosti. Aktuální seznam mořidel povolených pro dané použití je možno nalézt v Registru přípravků na ochranu rostlin.

Závěr a doporučení:

Podle průzkumu ÚKZÚZ byl celkový podíl výskytu původců snětivostí z rodu Tilletia v roce 2013 vyšší než v roce 2012 – 14,5 % oproti 20,2 % ze všech odebraných vzorků.

Dle podílů samostatně se vyskytujících původců snětivostí a jejich směsí v infikovaných vzorcích bylo oproti roku 2012 pozorováno:

a) zvýšení samostatných výskytů T. controversa z 15,2 % na 46,9 %; zvýšení samostatného výskytu T. laevis ze 3 % na 6,1 %; zvýšení směsných výskytů  T. caries + T. controversa ze 3 % na 16,3 %;

b) snížení samostatných výskytů  T. caries z 63,3 % na 20,4 %; snížení směsného výskytu T. caries +T. controversa + T. laevis z 15,2 % na 10,3 %.

V letech 2012 i 2013 byly v celé řadě případů zjištěny snětivosti i u zrna z porostů, jejichž osivo bylo mořeno, včetně výskytů zakrslé snětivosti pšenice v porostech založených z osiva mořeného přípravkem registrovaným proti této snětivosti. Napadení snětivostmi v případě mořeného osiva mohlo být způsobeno například nekvalitním namořením, nevhodností použitého mořidla, nižší odolností některých odrůd vůči jednotlivým původcům snětivostí, příp. průběhem počasí a klimatickými podmínkami ovlivňujícími rychlost růstu pšenice a klíčení teliospor v počátečních stadiích vývoje pšenice.

K omezení šíření a k zabránění škodlivosti snětivostí se doporučuje dodržování preventivních opatření (používání uznaného certifikovaného osiva, výběr méně náchylných odrůd, časnější výsev, setí do doporučené hloubky, zajištění čistoty sklizňové techniky, u množitelských porostů dodržování izolační vzdálenosti od ostatních porostů pšenice, nezařazování pšenice po pšenici). Dalším důležitým opatřením je kvalitní moření osiva vhodnými (účinnými) mořidly, což je velmi důležité zvláště při výskytu teliospor původce zakrslé snětivosti pšenice Tilletia controversa na daném pozemku.

Obecně se však onemocnění snětivostmi v roce 2013 pohybovalo na střední úrovni (20,2 %) v porovnání s rokem 2010, kdy se napadení pohybovalo na úrovni 41,6 %.

Přehled laboratorně ověřených výskytů původců zakrslé a mazlavé snětivosti pšenice v roce 2013  (XLS)

zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský »