Ideálním případem je hluboko do půdy sahající kořenový systém s dobře vyvinutým kůlovým kořenem, který má rozhodující význam pro zásobení rostlin živinami a vodou zejména v období stresu. Pokud je kořenová hmota a hloubka prokořenění v extrémních situacích jako v mrazivé zimě nebo při výrazném suchu nedostatečná, může se podepsat na výnosu.

Mladá řepka vkládá mnoho energie do kořenového růstu – okolo 50 % energie vyrobené nadzemní hmotou během fotosyntézy slouží kůlovému kořenu.

Délka hlavního kořene dosahuje po 14 dnech 30 až 45 cm, po 21 dnech 50 až 65 cm. Průměr hlavního kořene činí po 14 dnech zhruba 0,4 až 0,5 mm, po 21 dnech 0,4 až 0,6 mm a po 28 dnech 0,5 až 0,9 mm.

U postranních kořenů se průměr zvětšuje za dva týdny jen minimálně. Počet kořenových vlásků na milimetr půdy nepřibývá. Kůlový kořen narůstá v prvních týdnech přibližně o 10 cm týdně.

Hmotnost tisíce semen nehraje žádnou větší roli – ani při nízkých půdních teplotách (10 až 15 °C), ani při vysokých (15 až 30 °C) nebyly pozorovány průkazné rozdíly.

Termín výsevu má velký vliv na růst kořenů. Při výsevu 21. srpna 2011 vykazovaly kořeny silné větvení. Při výsevu 20. září 2011 vytvořila řepka jen hluboko sahající kůlový kořen. Na podzim 2011 se ukázalo, že vlhké počasí v létě kořeny nedonutilo proniknout při časnějším výsevu do hlubších vrstev půdy. V suchém podzimu bylo seťové lůžko více vyschlé, půda byla méně utužená a kořeny pronikaly hluboko, aby ze spodních vrstev půdy odebíraly živiny. Prorůstání kořenů do hloubky může enormně narušovat zhutněná sláma.

Zásobení živinami (výsledky společnosti Rapool-Ring)

Dostatečné množství dostupných živin (zejména dusíku) ve svrchním půdním horizontu kombinované s dobrou zásobeností vodou umožňuje mladým rostlinám ideální příjem. Rostliny tak nejsou nuceny vytvářet hlubší kořeny. Sucho a mírný nedostatek živin oproti tomu podporují růst kořenů do hloubky.

Mírný nedostatek dusíku a fosforu v rané fázi vývoje rostlin podporuje tvorbu postranních kořenů a kořenového vlášení. Rostliny zkouší využít větší půdní prostor pro zásobení živinami. Pokud kořeny řepky v půdě oproti tomu naleznou lokálně vysokou koncentraci dusíku a fosforu, jsou tyto zóny obzvlášť intenzivně prokořeněny. Při limitovaném zásobení hořčíkem, draslíkem nebo manganem oproti tomu nenastává intenzivnější růst kořenů. Nedostatek těchto prvků spíše omezuje výkon fotosyntézy a transport asimilátů z nadzemních částí rostlin do kořenů.