- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Budou se zemědělské plodiny hnojit samy?
Převratná technologie N-Fix umožní mnoha zemědělským plodinám těžit dusík z atmosféry pomocí vnitrobuněčných symbiotických bakterií. Blížíme se k revoluci v zemědělství?
Na první pohled velmi neobvyklý koncept se už ve skutečnosti blíží ke komerčnímu využití. Edward Cocking, šéf Centra pro fixaci dusíku zemědělských plodin na Univerzitě v Nottinghamu, nedávno ohlásil převratnou technologii, která má potenciál změnit tvář globálního zemědělství. S kolegy vyvinul metodu, jak dostat bakteriální lapače dusíku přímo dovnitř buněk kořenů rostlin. Zásadním prvkem Cockingovy technologie je pozoruhodný typ bakterií fixujících dusík, před pár lety objevený v cukrové třtině. Podle Cockinga tyto bakterie mohou úspěšně kolonizovat buňky všech hlavních plodin a tím jim zajistit velkolepý přísun dusíku, který pokryje až 60 procent spotřeby rostliny. Vnitrobuněční fixátoři dusíku se u rostlin občas vyskytují už teď, Cocking a spol. zřejmě přišli na způsob, jak jimi osídlit významné množství buněk u řady druhů plodin.
Cocking jako přední expert na dusík ve vztahu k rostlinám velmi dobře věděl o nutnosti omezit doposud nezbytné intenzivní hnojení dusíkatými hnojivy. Je drahé a velice zatěžuje okolí. V poslední době se nápadně zvyšuje naše závislost na syntetických dusíkatých hnojivech vyráběných z fosilních paliv, jejichž přívětivost vůči prostředí si asi každý dovede představit. Nedávná studie odhaduje, že znečištění dusíkem přináší jen v Evropě ztráty ve výši 60 až 280 miliard liber ročně. Cockingova technologie přezdívaná jako N-Fix by mohla zvrátit situaci v náš prospěch. Jak je v dnešní době bohužel přízračné, Cocking musí vyzdvihovat, že technologie N-Fix není genetickou modifikací ani bioinženýrstvím, jako by to mělo být něco prašivého. Navíc to zřejmě není tak úplně pravda, ale pro komerční úspěch v zastydlé Evropě to bude nezbytné.
N-Fix vypadá tak, že se semena zemědělských plodin obalí v substanci, která obsahuje dotyčné bakterie. Bakterie by pak měly proniknout do buněk rostoucích plodin. O bližších detailech Cocking a jeho lidé příliš nemluví. Není divu, pokud se N-Fix prosadí na globálním zemědělském trhu a bude fungovat, jak si představují jeho tvůrci, tak nejspíš půjde o fantastické peníze. Univerzita v Nottinghamu poskytla licenci na N-Fix společnosti Azotic Technologies, která by měla N-Fix dotáhnout a nabídnout na globálním trhu. Kromě nadšení je pochopitelně na místě i obezřetnost, velký zásah do světového zemědělství je nejprve nutné promyslet a vyzkoušet. Laboratorní testy prozatím ukazují, že N-Fix funguje u řady zemědělských plodin a teď se čeká na výsledky terénních experimentů. Možná máme nakročeno na zásadní revoluci v zemědělství. N-Fix by měl být komerčně dostupný do dvou až tří let.
Převratná technologie hnojení plodin vnitrobuněčnými symbiotickými bakteriemi N-Fix zaujala i specialistku na půdní mikrobiologii a ekologii Danu Elhottovou z Oddělení půdní mikrobiologie a půdní chemie Ústavu půdní biologie Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Podle ní by klíčovým mikroorganismem technologie N-Fix mohla být alfaproteobakterie Gluconacetobacter diazotrophicus anebo jiný blízce příbuzný druh. Elhottová vnímá objev jako zajímavý v mnoha směrech a bude jistě přínosné ho sledovat i nadále.
Autor: Stanislav Mihulka
Zdroj: ASZ