Rok vydání: 2013

Vydal:
Oddělení metod integrované ochrany rostlin
Zemědělská 1752/1a, Brno, 61300
Štěpánka Radová
stepanka.radova@srs.cz

Cílem průzkumu výskytu původců snětivostí, prováděného Státní rostlinolékařskou správou (SRS) v roce 2012, bylo zjistit rozsah rozšíření snětivostí v porostech pšenice ozimé s důrazem na pozorovací body (předem stanovené porosty, v nichž SRS průběžně sleduje výskyt škodlivých organismů a poruch). Vzorky zrna pšenice ozimé byly odebírány při sklizni.

Z celkem 228 odebraných vzorků bylo 33 vzorků (14,5 %) pozitivních na výskyt původců snětivostí. Na původce mazlavé snětivosti pšenice Tilletia caries připadal podíl 63,6 % z pozitivních vzorků, na původce zakrslé snětivosti pšenice T. controversa připadal podíl 15,2 % a na původce hladké sněti pšeničné T. laevis připadal podíl 3 %. Na směsné infekci se podílela T. caries + T. controversa 3 % a T. caries + T. controversa + T. laevis podílem 15,2 %. Intenzita výskytu teliospor se neuvádí (stávající metoda určování výskytu snětivostí není pro toto zjišťování vhodná). Úplný přehled výskytu původců snětivostí v odebraných vzorcích uvádí samostatná tabulka „Přehled laboratorně ověřených výskytů původců zakrslé a mazlavé snětivosti pšenice v roce 2012“.

Napadení snětivostmi bylo pozorováno i u zrna sklizeného z porostů, které byly založeny z mořeného osiva. Použitá registrovaná mořidla Panoctine 35 LS, Kinto Duo, Lamardor FS 400, Raxil 060 FS, Scenic 080 FS a Vitavax 2000 mají účinek proti mazlavé snětivosti, ale ne proti zakrslé snětivosti. Proti této snětivosti byla použita registrovaná mořidla Celest Extra 050 FS a Dividend 030 FS. Přesto byl v 6 případech, kdy bylo známo použití jednoho z těchto dvou mořidel, zjištěn i výskyt původce zakrslé snětivosti.

Závěr a doporučení:

Podle průzkumu SRS byl celkový podíl výskytu původců snětivostí z rodu Tilletia v roce 2012 nižší než v roce 2011 – 31,5 % oproti 14,5 % ze všech odebraných vzorků. Dle podílů samostatně se vyskytujících původců snětivostí a jejich směsí v infikovaných vzorcích bylo oproti roku 2011 pozorováno:

a) zvýšení samostatných výskytů T. caries z 23,4 % na 63,6 %; zvýšení samostatného výskytu T. laevis z 0 % na 3 %; zvýšení směsných výskytů T. caries + T. controversa + T. laevis z 9,4 na 15,2 %.

b) snížení samostatných výskytů T. controversa ze 33,3 % na 15,2 %; snížení směsného výskytu T. caries + T. controversa ze 20,3 % na 3 %.

V letech 2011 i 2012 byly v některých případech zjištěny snětivosti i u zrna z porostů, jejichž osivo bylo mořeno, včetně výskytů zakrslé snětivosti pšenice v porostech založených z osiva mořeného přípravkem registrovaným proti této snětivosti. Napadení snětivostmi v případě mořeného osiva mohlo být způsobeno například nekvalitním namořením, nevhodností použitého mořidla, nižší odolností některých odrůd vůči jednotlivým původcům snětivostí, příp. průběhem počasí a klimatickými podmínkami ovlivňujícími rychlost růstu pšenice a klíčení teliospor v počátečních stadiích vývoje pšenice.

K omezení šíření a k zabránění škodlivosti snětivostí se doporučuje dodržování preventivních opatření (používání uznaného certifikovaného osiva, výběr méně náchylných odrůd, časnější výsev, setí do doporučené hloubky, zajištění čistoty sklizňové techniky, u množitelských porostů dodržování izolační vzdálenosti od ostatních porostů pšenice, nezařazování pšenice po pšenici). Dalším důležitým opatřením je kvalitní moření osiva vhodnými (účinnými) mořidly, což je velmi důležité zvláště při výskytu teliospor původce zakrslé snětivosti pšenice Tilletia controversa na daném pozemku.

Obecně se však onemocnění snětivostmi v roce 2012 pohybovalo na nízké úrovni v porovnání s lety předchozími.

Přehled laboratorně ověřených výskytů původců zakrslé a mazlavé snětivosti pšenice v roce 2012 (XLS)

zdroj: Státní rostlinolékařská správa