Nákup a spotřeba ekologicky vypěstované zeleniny stále roste. Mnoho lidí potvrzuje, že preferuje nákup a konzumaci produktů, které nejsou ošetřovány pesticidy a nejsou zatíženy dalšími chemikáliemi. Ale ekologičtí farmáři se musí vypořádat s problémem udržení svých rostlin bezpečných před škůdci, což je úkol téměř nemožný. Proto například, když škůdce květilka zelná (Delia radicum) na jaře a na podzim klade svá vajíčka na čerstvě vsazenou zeleninu, veškerá sklizeň může být ztracena. Farmáři tvrdí, že mohou pomáhat chránit své rostliny tím, že budou sít semena poté, kdy doba poletování květilky skončí.

Nyní existují určité dobré zprávy pro tyto farmáře, díky vědcům z ústavu Fraunhofer Institute for Interfacial Engineering and Biotechnology (IGB), spolupracujícího s výzkumníky z university University of West Hungary v Mosonmagyáróváru v zájmu několika asociací organického zemědělství.

Odvětví ekologického zemědělství by mělo získávat výhody z tohoto nového výzkumu, protože organičtí farmáři se obávají, že ztratí veškerou kulturu, když škůdci, jako například květilka zelná, kladou svá vajíčka na čerstvě založenou kulturu zeleniny.

Pelety se primárně skládají z reziduí fermentace z výroby bioplynu, ale obsahují také 0,1 % kyanobakterií, sděluje Dr. Ulrike Schmid-Staiger, skupinový manager z IGB. Půdní flóra rozkládá kyanobakterie, které uvolňují pach, který odpuzuje květilky zelné poté, kdy jsou pelety umístěny okolo rostlin zeleniny. Rezidua fermentace, která jsou bohatá na živiny, rostliny hnojí.

Výzkumný tým využil pro kultivaci kyanobakterií plochý vzdušný reaktor, originálně vyrobený pro mikroskopické řasy. Pro kultivaci bakterií využili jen světlo, dioxid uhličitý a minerální živiny. Úloha nebyla snadná, zvláště proto, že bakterie musely být důkladně promíchány a muselo se jim umožnit vystoupat k povrchu. Vzduch i oxid uhličitý musel vtékat do reaktoru. Významné je, že kyanobakterie, jejichž struktura vypadá jako dlouhá šňůra perel, jsou velmi citlivé. Mohou být poškozeny, jestliže je na ně vyvíjen příliš velký tlak. Výzkumníci regulovali vtok vzduchu, aby umožnili důkladné promíchání hmoty bez poškození bakterií.

Později použili přehřátou páru, aby kyanobakterie vysušili. Ty pak byly smíchány s rezidui fermentace a stlačeny do pelet. Tým získával hnojivá rezidua fermentace z certifikovaných ekologických farem, ve kterých je tekutý hnůj rozkládán na bioplyn. Za dva týdny vyrobili 300 litrů bioplynu na kilogram organické sušiny. Jakékoli zbytky, které nemohou být dále fermentovány, jsou vysoušeny.

Pelety byly testovány v polních studiích ve Španělsku a v Maďarsku, kde výzkumníci zjistili, že květilky zelné nenapadaly žádnou z pěstovaných brukví zelných nebo kedlubnů.

Tato studie byla kordinována ústavem Fraunhofer Institute for Interfacial Engineering and Biotechnology (IGB) ve spolupráci s výzkumníky z University of West Hungary.

research*eu results magazine, 2012, č. 14, s. 18

zdroj: ÚZEI, Agronavigator.cz »