Pokud si dojnice v rámci experimentu britské Harper Adams University College mohly vybrat, v 90 % případů upřednostnily pobyt ve stáji a zde předkládanou směsnou krmnou dávku. Důvodem pro mapování dopadu celoročního pobytu krav na jejich pohodu byla sílící kritika veřejnosti směrem k velkým stádům dojnic, ve kterých nemají zvířata zajištěn přístup na pastvu. Od května do srpna se 24 vysokoužitkových dojnic v různých stádiích laktace mohlo volně pohybovat mezi stájí a pastvinou. Ve stáji byla dojnicím zkrmována ad libitum směsná krmná dávka ve složení: 32 % travní siláže, 25 % kukuřičné siláže, 22 % jádra, 17 % siláže z celých rostlin pšenice, 2 % sena a 2 % melasy. Na pastvině se zvířata mohla volně pást, na jednu dojnici v průměru připadla plocha pastevního areálu o výměře 0,56 ha (produkce 1,8 až 3,0 t sušiny/ha).

Téměř 92 % času mezi jednotlivými dojeními krávy trávily ve stáji. Na jejich chování mělo podle vedoucí vědeckého kolektivu Gemmy Charlton především vliv počasí. Za deště zůstala většina zvířat v suchu uvnitř stáje. Teploty neměly na rozdíl od relativní vlhkosti vzduchu na výběr žádný vliv. Pokud byla relativní vlhkost vzduchu nízká (≤ 70,2 % ve stáji a ≤ 78,2 % venku), trávily krávy většinu času venku.

Nejvyšší váhu při rozhodování dojnic kde se budou zdržovat, měla výše mléčné užitkovosti. Krávy s vysokou mléčnou užitkovostí zůstávaly spíše ve stáji v porovnání s vrstevnicemi s nižší užitkovostí. Na druhé straně zvířata s vysokým BCS (kondiční skóre) nadprůměrně mnoho času trávily na pastvině, protože jim očividně nestačila energeticky bohatá směsná krmná dávka.

Sind Kühe lieber draussen?
DLG Mitteilungen, 2012, č. 4, s. 10
Autor : Ing. Dana Nehasilová, ÚZEI, Agronavigator.cz