Výzkum v praxi
Informace z výzkumu
Odkazy
Úvodní stranaVýzkum v praxiInformace z výzkumu
agronavigator.cz , 2. leden 2012
Faktory ovlivňující poporodní přežitelnost telat
Telata, která se narodí matkám před 270. dnem březosti, mají podle výsledků analýzy 20 000 porodů holštýnských dojnic nízkou šanci na přežití.
Poslat článek emailemVytisknout článekČlánek : 116063 ; Vydáno : 20.12. 2011 ; Autor : Ing. Dana Nehasilová
Odborníci ze Saského zemského ústavu pro životní prostředí, zemědělství a geologii společně s kolegy z drážďanské vysoké technické a hospodářské školy analyzovali přibližně 20 000 porodů holštýnských dojnic pocházejících z pěti saských stád zejména s ohledem na délku březosti.
Průměrná délka březosti u sledovaných dojnic činila 278,5 (± 7,2) dní. V cca 38 % se jednalo o první porod. Průměrná délka březosti u 7 600 jalovic byla kratší – 278,3 v porovnání s kravami na druhém a dalších porodech – 278,6 (11 600 plemenic). Podíl porodů dvojčat činil 3,9 %.
270. den březosti byl u sledovaných plemenic vyhodnocen jako zásadní mezník, rozhodující o životaschopnosti telat. V tomto časovém okamžiku dosahují plody dostatečné zralosti, která je zárukou, že by mohla přežít mimo dělohu. Mortalita telat v případě, že březost jejich matek – krav - trvala od 265. až 269. dne v průměru činila 24 %. Pokud březost trvala 270 až 274 dní, mortalita činila pouze 6 %. U jalovic nebyly rozdíly v mortalitě tak výrazné, ale jalovice reagovaly velmi citlivě na prodloužení celkové doby březosti nad 290 dní. Zatímco z telat narozených po 285 až 290 dnech březosti nepřežilo 17 %, z telat narozených mezi 291. a 295. dnem březosti nepřežilo celých 29 %. Nejnižší ztráty telat byly u jalovic v případě délky březosti v rozmezí 275 až 279 dní a u krav při březosti trvající 280 až 284 dní.
Příčiny předčasného ukončení březosti jsou velmi rozmanité. Příčiny potratů se většinou rozdělují na infekční nebo neinfekční, ale nezřídka se jedná o kombinaci obou. Vlivy vnějšího prostředí jako je krmení, mikroklima a chovatelské podmínky mohou potencovat vznik, rozšíření a následky infekčních původců ve stádech. Pouze přibližně 30 % předčasně ukončených březostí souvisí se specifickou příčinou. Díky nízké objasněnosti příčin rezignuje mnoho chovatelů na další pátrání po příčinách. To je chyba, protože náklady na jeden porod kolísají mezi 60 až 650 € v závislosti na tom, v jakém stádiu je březost ukončena.
U jalovic dochází k vícečetnému porodu výrazně méně často (1 %) v porovnání s kravami na druhém a dalších porodech (5,7 %). Pokud se ve stádě využívá hormonální synchronizace říje, je možné očekávat četnější výskyt vícečetných porodů. Průměrná délka březosti byla v případě vícečetných porodů o více než týden kratší než tomu bylo v případě jedináčků. Podíl porodů před 270. dnem březosti činil v případě vícečetných porodů 22,4 %.
Ale i u krav představují vícečetné porody rizikový faktor ovlivňující průběh laktace. Nedostatečně dlouhá doba přípravy na porod, předčasný porod, který proběhne před přemístěním plemenic do porodny a významně vyšší zatížení metabolismu plemenic má za následek mnohem vyšší riziko brakace plemenic ze stáda.
Analýzy prokázaly vyšší podíl porodů před 270. dnem březosti v měsících květen až září. Od ledna do dubna zůstávala hodnota pod 3 %. Nejvyšší podíl předčasných porodů byl prokázán v měsíci červnu (5 %). Jedním z možných důvodů může být zatížení tepelným stresem, které způsobuje menší prokrvení placenty a tím i horší zásobování plodů kyslíkem. Jistou roli mohou sehrát i zhoršené aspekty hygieny krmení a nižší přírůstky hmotnosti způsobené teplem.
Mezi telaty samičího a samičího pohlaví byly zjištěny jen velmi malé rozdíly.
Pro účely odhalení možných rizikových faktorů byly analyzovány parametry předchozí laktace. Krávy, které na konci laktace byly v horší kondici, byly vystaveny vyššímu riziku předčasných porodů. Především u starších krav byl tento efekt významný. Také ve skupině krav s kvocientem tuku k bílkovinám pod 1,1 nebo počtem somatických buněk nad 400 000 v 1 ml mléka naměřené v poslední kontrole mléčné užitkovosti před zasušením se vyskytly signifikantně četněji předčasné porody.
Krávy, které před zasušením produkovaly denně více než 30 kg mléka, výrazně častěji ukončily březost před 270. dnem. U prvotelek, které v průběhu první laktace vyprodukovaly velké množství mléka - např. za 100 dní laktace více než 4 500 kg mléka nebo za 305 dní laktace více než 10 000 kg mléka - existovalo vyšší riziko předčasného porodu. Starší plemenice byly v tomto ohledu mnohem méně citlivé.
Niederträchtig
Dlz primus rind, 2011, č. 11, s. 34-37

Vytiskni tuto stránku Vytiskni tuto stránku
Hodnocení => průměr 179
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář
Úvodní stranaVýzkum v praxiInformace z výzkumu