Výzkum v praxi
Informace z výzkumu
Odkazy
Úvodní stranaVýzkum v praxiInformace z výzkumu
agronavigator.cz , 1. leden 2012
Možnosti ochrany proti drátovcům
V ochraně proti drátovcům mají velký význam preventivní opatření; kromě chemických přípravků přicházejí v úvahu alternativní metody ochrany.
Poslat článek emailemVytisknout článekČlánek : 99700 ;  Autor : Mgr. Dana Koubová
Procentuální podíl brambor poškozených drátovci v posledních letech stoupá. Drátovci tak jsou jak na ekologicky, tak i na konvenčně obhospodařovaných plochách brambor stále na postupu.
Biologie a vývoj
Jako drátovci jsou označovány larvy různých druhů kovaříků. Na bramborách se vyskytuje hlavně kovařík obilní (Agriotes lineatus) a dále kovařík tmavý (Agriotes obscurus) a kovařík locikový (Agriotes sputator).
Různé druhy kovaříků upřednostňují pro kladení vajíček plochy s nízkým porostem, jako např. louky. Larvy jsou hnědavé, silně protáhlé. Během roku mají dvě aktivní fáze – první trvá od konce března do poloviny května, druhá od konce července do začátku října. Vajíčka jsou kladena ve velkém množství pod povrch půdy, maximálně do hloubky 5 cm. Jsou bělavá, o průměru 0,5 mm. Jsou kladena buď jednotlivě nebo ve skupinách max. po osmi. Podle druhu mohou samičky naklást až 160 vajíček. Pro vývoj larev je nutná dostatečná vlhkost půdy. Po čtyřech až šesti týdnech od nakladení se líhnou první 1,5 mm dlouhé larvy a v závislosti na druhu dorůstají během 1–5 let do velikosti 2,5 až 3 cm. Přezimují v hlubších vrstvách půdy (až do 60 cm) a do horizontu ornice se vracejí teprve na začátku až v polovině května následujícího roku.
Příznaky poškození
Silnější požerové škody na kořenech a hlízách působí především larvy od 2. roku vývoje. Po odumření kořenů při dozrávání brambor zůstávají drátovcům jako jediný zdroj potravy hlízy. Počet vykousaných chodeb je proto tím větší, čím déle jsou hlízy ponechány v půdě. Silné sucho může rozsah škod ještě zvětšit.
Faktory podporující napadení
Drátovci mají široký okruh hostitelských rostlin. Příznivé podmínky nacházejí především v bramborách a kukuřici. Mohou se však velmi dobře vyvíjet i v obilovinách, travách, cukrovce a řepce. Rostlinný pokryv půdy přes zimu a další humusotvorná opatření jako např. aplikace chlévské mrvy nebo posklizňové zbytky ponechané na poli zlepšují nabídku živin pro drátovce, stimulují kladení vajíček a přispívají tím ke zvýšení populační hustoty. Také zaorání ploch uložených do klidu může při následném pěstování brambor působit značné problémy.
Kontrola napadení
Podle správné odborné praxe by měl být před každým ochranným zásahem stanoven počet drátovců. K tomuto účelu se osvědčilo umístit kousky brambor (poloviny hlíz) do půdy do hloubky 15 až 20 cm (minimálně pět míst/ha) na podzim zhruba do konce září nebo na jaře do začátku dubna. Teploty půdy při této činnosti by neměly klesnout pod 8 °C, jinak by mohly být výsledky zkreslené. Drátovci putují při těchto teplotách na podzim do hlubších vrstev půdy a na jaře, jakmile teploty přesáhnou 8 °C, opět vylézají k povrchu.
Alternativní metody ochrany
V ochraně proti drátovcům je kladen velký důraz na preventivní opatření. V osevních postupech by se neměl vyskytovat jetel a jetelotrávy, protože tyto rostliny podporují populace drátovců. Jako další možnosti ochrany lze využít následující obecná doporučení:
  • Podzimní orba je vhodnější než jarní orba (nižší stimul ke kladení vajíček na holou půdu bez vegetace).
  • Zpracování strniště za teplého počasí (opakované zpracování – zdecimování mladých larev).
  • Likvidace pýru.
  • Časná sklizeň.
  • Odvoz posklizňových zbytků.
  • Okamžité zapravení chlévského hnoje/kompostu, protože tyto organické látky působí na samičky kovaříků silně lákavě.
Jako další alternativa se nabízí eventuálně cílená aplikace dusíkatého vápna po výsadbě, avšak nejpozději před vzejitím brambor v dávce 0,3–0,5 t/ha na nižší hrůbky a zapravení do půdy okamžitým nahrnutím vyšších hrůbků. Pokud toto opatření přichází v úvahu, je třeba mít na paměti, že na dusíkaté vápno reaguje pouze A. lineatus, méně pak A. obscurus a A. sputator. Podmínkou je teplé jaro s dobrými vlhkostními poměry půdy a časný výskyt drátovců. Pokud není tohoto předpokladu dosaženo, účinek dusíkatého vápna není zajištěn. Stupeň účinnosti proti drátovcům se v průměru čtyřletých pokusů s dusíkatým vápnem pohyboval okolo 23 % (0 až 63 %).
Kartoffelbau, 61, 2010, č. 3, s. 78–81

Vytiskni tuto stránku Vytiskni tuto stránku
Hodnocení => průměr 172
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář
Úvodní stranaVýzkum v praxiInformace z výzkumu