agronavigator.cz , 23. červenec 2011
Výzkum zlepšení nutriční hodnoty vojtěšky
Pochopení odbourávání proteinů v bachoru může mít za výsledek vyvinutí zlepšených odrůd vojtěšky.
 Vydáno : 22.7. 2011 ; Autor : Ing. Šárka Vondrášková

     Vojtěška má mezi pícninami jeden z nejvyšších obsahů hrubého proteinu, ale mikroorganismy v bachoru jej rychle a rozsáhle odbourávají. To snižuje množství celkového proteinu dostupného pro výživu dobytka a zvyšuje riziko nadýmání způsobeného nadměrným nahromaděním obsahu plynu v bachoru. Využívání proteinů vojtěšky by tudíž mohlo být zlepšeno zvýšením podílu bypassových proteinů, které se vyhýbají odbourávání v bachoru nebo snižují jeho míru.

     Tato změna by zvýšila obsah metabolizovatelných proteinů, které přecházejí do tenkého střeva, kde mohou být zvířetem přímo využity. Zvýšení množství proteinu resistentního vůči rychlému mikrobiálnímu odbourávání může dodatečně snižovat nebezpečí nadýmání spojeného se spásáním vojtěšky.   

     Šlechtění odrůdy vojtěšky se zvýšeným obsahem bypassových proteinů vyžaduje dvě věci: genetickou přeměnu pro sníženou mikrobiální digesci a schopnost konsistentně identifikovat tyto linie. Celkový protein vojtěšky je složen z několika různých druhů proteinů. Ačkoli je přeměna celkového proteinu pro bypass bachoru mezi odrůdami vojtěšky studována, existuje velmi málo informací o mikrobiálním odbourávání specifických druhů proteinů vojtěšky. Kdyby mohly být zjištěny určité typy proteinů, které jsou rozkládány v menší míře než ostatní, mohla by být možná selekce odrůd s vyšším obsahem těchto proteinů, čímž by se zvýšil obsah celkového bypassového proteinu a snížilo riziko nadýmání. Pěstitelé vojtěšky by zase mohli mít výhody z produkce plodiny s vyšší hodnotou.

 

Výzkum charakterizuje individuální proteiny pro digesci v bachoru

     Aby kanadští výzkumníci prozkoumali digesci rozdílných proteinů, byly tři odlišné odrůdy vojtěšky  podrobeny fermentaci v bachoru kanylovaného býčka po doby 0, 45 a 120 minut. Kanylovaný býček je pokusné zvíře, které je chirurgicky vybaveno zařízením – otvorem, umožňujícím vkládání a vyjímání vzorků z bachoru.  Po digesci byl z fermentovaných reziduí vojtěšky extrahován celkový protein a byly separovány jednotlivé proteiny při použití dvoudimenzní gelové elektroforézy.

     Jednotlivé proteiny byly označeny různými fluorescenčními barvivy pro identifikaci a kvantifikaci. Doby odbourávání byly označeny odděleně a gely byly digitálně snímány a zpracovány, aby určily množství různých proteinů. Jednotlivé proteiny byly identifikovány odstraněním skvrn z gelů, určením jejich sekvence aminokyselin a jejich porovnáním se sekvencemi aminokyselin ze známých proteinů.

     Dvacet šest hlavních proteinů v rozmezí od stabilních k vysoce stravitelným bylo z odrůd vojtěšky úspěšně charakterizováno. Tyto proteiny představovaly 36 % zjištěného celkového proteinu. Po 45 minutách digesce v bachoru devět z těchto proteinů mělo ještě obsah své celkové zbývající hmoty vyšší než 75 %, dvanáct jí mělo 50 % nebo méně a šest mělo  intermediární obsah. Po 120 minutách digesce v bachoru čtyři proteiny měly ještě obsah své celkové zbývající hmoty vyšší než 80 %, sedm jí mělo v hodnotách 80 - 50 % a šestnáct jí mělo méně než 50 %. Po 45 a 120 minutách digesce v bachoru existovaly tři proteiny vykazující rozdíly mezi třemi odrůdami vojtěšky, zatímco většina dalších proteinů vykazovala podobné míry digesce. Po 120 minutách existovaly významné rozdíly v míře digesce proteinů mezi třemi odrůdami pro deset z dvaceti šesti identifikovaných proteinů.

     Tento pokus ukazuje, že by výzkumníci mohli zlepšit hodnotu vojtěšky jako výživového zdroje proteinů selektováním odrůd s vyšším podílem proteinů, které jsou tráveny pomaleji nebo uniknou digesci v bachoru zcela. To bude mít za výsledek vyšší obsah bypassových proteinů. Tato zlepšení by vedla k metabolizovatelnějším proteinům pro zvířata a snižovala by riziko nadýmání způsobené nadměrnou produkcí bachorových plynů. Protože většina proteinů obsahujících dusík bude zvířaty strávena, bude méně ekonomické kontaminace z živočišných odpadů.

     Pro využití tohoto výzkumu je potřeba zdokonalit rychlou a spolehlivou proceduru bachorové digesce, aby mohlo být testováno velké množství odrůd. Je také potřeba určit, jaké účinky mají měnění druhů a obsahů proteinů na agronomickou výkonnost rostliny. Nakonec, musí být prováděny pokusy s výživou zvířat, aby ukázaly, že nové odrůdy vojtěšky mají za výsledek vyšší obsah metabolizovatelných proteinů a menší riziko nadýmání.

     Výchozí  článek s plným názvem „Differential ruminal degradation of alfalfa proteins“ byl v roce 2009 zvolen výborem společnosti Canadian Society of Agronomy (www.agronomycanada.com) za nejlepší agronomický článek publikovaný časopisem Canadian Journal of Plant Science (www.aic.ca). (Autoři: D. Chen, M.D. Peel, K.C. Olson, B.C. Weimer a D.B. DeWald, str. 1065 – 1074, vol. 89.)

Top Crop Manager, vol. 37, 2011, č. 8, s. 34 – 36

http://www.nzpk.cz/objednavka-reprograficke-sluzby/


Hodnocení => průměr 144
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář