Složitá povětrnostní situace sklizňového roku 2010 vyžadovala od účastníků soutěže operativní řešení a um. Výsledkem tohoto snažení bylo, že v konečném účtování úspěšnosti nerozhodoval celkový výnos, nýbrž jakost zrna. Do soutěže se zapojili odborníci a poradci z 8 zemí: Česka, Dánska, Francie, Německa, Polska, Švédska, Švýcarska a Velké Británie (tab. 1). Každý účastník se  prezentoval dvěma technologiemi –  soutěžní a experimentální. Cílem soutěžní technologie byl maximální zisk z hektaru. U technologie experimentální povolili organizátoři větší volnost při předvádění různých inovovaných pěstebních metod.

           Zakládání porostů

Po sklizni předplodiny – ozimé pšenice, bylo strniště podmítnuto talířovým a radličkovým podmítačem do hloubky 15 cm. Potom následovala předseťová orba s utužením a urovnáním povrchu. Téhož dne, tj. 6. října 2010, bylo uskutečněno setí. Následujícího dne po zasetí vydatně zapršelo, spadlo přes 60 mm. Tyto nadměrné srážky způsobily značné utužení půdy, zhoršily vzcházení porostů a opozdily jejich počáteční vývoj. Předseťové zpracování půdy, základní hnojení P a K, jakož i termíny setí a sklizně, byly pro všechny soutěžní technologie jednotné. Výběr odrůdy, stanovení výsevku, výběr mořidla, produkčních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, byl věcí účastníků soutěže. Zástupce ČR – Výzkumný ústav obilnářský v Kroměříži soutěžil o maximální zisk s odrůdou Potenzial (udržovatel DSV Lippstadt, Německo) a experimentoval s odrůdou Acteur (udržovatel DSV Lippstadt, Německo). Celkem bylo ve srovnávacích pěstebních technologiích zastoupeno 18 odrůd (tab. 4). Norma výsevku se pohybovala u jednotlivých technologií od 240 do 350 zrn/m², (192 až 313 rostlin/m²). Přívalový déšť po zasetí zpomalil vzcházení, což znamenalo, že pšenice přečkaly zimu ve fázi 21/22 BBCH. Dlouhá, sněžná a mrazivá zima, která vydržela až do začátku března, jakož i chladný a deštivý květen, opozdily vývoj pšenic. Odrazilo se to na 14 denním opožděném sloupkování.

           Výživa a ochrana porostů

K hnojení musela byt použita jen hnojiva dostupná na německém trhu. Potřeba draslíku byla pokryta na celé zkušební ploše jednorázovou dávkou draselné soli. Fosforem nebylo hnojeno vůbec, v půdě byla jeho vysoká zásoba. Strategie dusíkatého hnojení je zachycena v tabulce č. 2. Při stanovení celkové dávky N-hnojiva a jejich rozdělení během vegetace se vycházelo z půdních rozborů v jarním období, potřeby odrůdy a pěstebního zaměření soutěžní technologie. Nejčastěji byl dusík aplikován ve 3 dávkách (odnožování, sloupkování a klas). Také při ochraně porostů proti biotickým škodlivým činitelům mohly být použity jen chemické přípravky registrované v Německu. Přehled použitých pesticidů (tab. 3, 5) znázorňuje jednak široké kombinační možnosti při používání chemických přípravků, tak originálnost soutěžních týmů.  Herbicidy na podzim byly aplikovány jen u tří soutěžních technologií. Ostatní účastníci zvolili jarní způsob ochrany proti plevelům. Morgoregulátory byly aplikovány v jedné nebo dvou dávkách. Zcela byly vypuštěny specialisty ze Švédska. Negativní dopad na výnos to však nemělo, protože s výnosy kole 8,0 t/ha se umístili velmi vysoko. Pro první ošetření (odnožování) bylo specialisty navrženo nejčastěji CCC. Druhé ošetření bylo zpravidla Moddusem (v kombinaci s CCC). Fungicidy proti listovým a klasovým chorobám byly aplikovány ve většině případů počátkem sloupkování a na začátku metání. Technologie specialistů z Velké Británie, pouze s ochranou proti plevelům, přinesla výnos jen 5,07 t/ha  a 5,56 t/ha.

            Výsledky pěstebních technologií

Všechny soutěžní varianty byly sklizeny 10. srpna 2010. Výnosy se pohybovaly od 5,07 t/ha do 8,60 t/ha. Velké množství srážek ovlivnilo jakost zrna (tab. 6). Úpalné červencové dny způsobily zasychání zrna a předčasné dozrávání. Nejvyššího výnosu dosáhla soutěžní technologie francouzská (8,44 t/ha), dále výborného výnosu dosáhly technologie německé (IB) – 8,15 t/ha, (RB) – 8,12 t/ha a švédská (8,00 t/ha). U variant experimentálních byl dosažen vysoký výnos u technologie: dánské (8,60 t/ha), polské (8,18 t/ha), švédské 7,96 t/ha a německé (RB) – 7,92 t/ha. Ekonomické vyhodnocení pěstebních technologií je uvedeno v tabulce č. 7.

           Závěr

Nutno podotknout, že prováděné pokusy pěstebních technologií u ozimé pšenice jsou pouze jednoleté výsledky ze sklizňového roku 2010. Tento rok byl navíc silně poznamenán abiotickými stresovými vlivy, což mělo negativní dopad na výnosy. Za těchto okolností se ukázalo, že cesta k pěstitelskému úspěchu u ozimé pšenice vedla přes velmi dobrou jakost zrna, což potvrzují výsledky z německých pěstebních technologií.

Zdroj:

Pro KIS MSK RAK Ostravsko zpracoval

Ing. Antonín Köhler