Výkyvy počasí, současné podnebí a znečištění i exhalace nutí ovocnáře stále více šlechtit a používat odolnější odrůdy jabloní, které jim zaručí, že svou úrodu prodají. A tradiční staré české odrůdy - Malinové holovouské, Smiřické vzácné nebo Panenské české - ze sadů a zahrad mizí.

"My je máme na fotografiích v muzeu, vysazovali je také ve skanzenu v Krňovicích. Bohužel zahrádkáři dnes už klasické staré české jabloně moc nevysazují. Vědci se proto snaží zachovat jejich genofond," říká ředitel Zahrádkářského muzea v Hradci Králové Otto Macl.

Potvrzuje to i odborník na pěstování jablek Milan Podolský z Častolovic, který dával na výstavě Zahrada východních Čech rady zahrádkářům. "Doporučuji jim rezistentní odrůdy jablek, tedy šlechtěné k větší odolnosti. Zahrádkáři nyní hodně chtějí nové místo starých, které už mají napadené různými nemocemi, hlavně strupovitostí," míní Podolský.

Jablka, která jako kluk vídával v sadech, vymizela. "Řada výzkumných ústavů vyvíjí už dlouho zcela nové rezistenční odrůdy. Teď frčí nejvíce Golden a všechny odrůdy červených jablek, i kdyby moc nechutnaly. Takový koženáč, malináč, to už dnes v sadech moc neuvidíte," říká Podolský a dodává, že v současnosti se začali věnovat shánění starých českých odrůd i ovocnáři na Brněnsku.

"Sbírají a shánějí staré české odrůdy po celé republice. Protože ti naši staří dědové a strejci moc dobře věděli, co pěstují. Neměli sice jablka, která svítila a měla krásnou barvu, ale vydržela ve sklepě od podzimu do jara," vzkázal.

"Dnes jdou mladí do supermarketu a koupí jablka za pětadvacet, třicet korun bůhví odkud. Přitom mohou jablka koupit levněji přímo u českých pěstitelů a tím je i podpořit," dodal.