Výzkum v praxi
Informace z výzkumu
Odkazy
Úvodní stranaVýzkum v praxiInformace z výzkumu
František Mariánek, 12. říjen 2010
Změna rytmu dojení
Pomalejší navykání dojnic po porodu na zátěž, kterou představuje dojení, má pozitivní vliv na obsah proteinu v mléce, jejich metabolismus a zdravotní stav.
Poslat článek emailem Vytisknout článek Článek : 105001 ; Vydáno : 11.10. 2010 ; Autor : Ing. Dana Nehasilová
Mnichov (idw) –Vědci z Technické univerzity v Mnichově (TUM) nyní zjistili, že je možné zvýšit obsah proteinu v mléce pomocí malé změny v rytmu dojení. To je výhodné nejenom pro spotřebitele, ale je to dokonce zdravější i pro dojnice v porovnání s tradiční metodou dojení, jak doložili fyziologové pod vedením profesora Heinricha Meyera výsledky dvouleté studie.
Moderní dojnice dokáže ročně vyprodukovat i více než 10 000 litrů mléka, ale celkové množství nadojeného mléka není dneska tím nejdůležitějším ukazatelem, obsah proteinů je mnohem zajímavější. Mléko je pro člověka velmi hodnotnou potravinou, protože je snadno stravitelné a obsahuje mnoho aminokyselin a minerálních látek. Kromě toho vyplácejí mlékárny zemědělcům výrazně vyšší cenu za mléko s vyšším obsahem bílkovin. Profesor Meyer z katedry fyziologie zvířat TUM nyní objevil, že je možné ovlivnit hladinu bílkovin v mléce prostřednictvím změny rytmu dojení.
 
Zejména v prvních týdnech po otelení je metabolismus a zdravotní stav plemenic labilní. Transformace mléčné žlázy z klidového období na dojení představuje velkou zátěž pro metabolismus čerstvě otelené matky – během krátkého času se musí metabolismus zcela změnit a začít produkovat velké množství mléka. V této fázi může dojít k hypoglykémii, protože krávy využijí cukr pro syntézu mléka. Díky vznikajícímu nedostatku cukru dochází ke snížení tvorby bílkovin a tím ke zhoršení kvality mléka.
 
Vědci porovnávali tři způsoby dojení z hlediska množství obsahových látek v mléce. Celkem bylo v rámci studie sledováno 36 krav (po 12 ve skupině) v experimentální stanici TUM ve Veitshofu. Krávy z  kontrolní skupiny nebyly jak je obvyklé dva měsíce před otelením dojené. Druhá skupina byla pomaleji opětně navykána na dojení. Plemenice byly sice také zasušovány po dobu čtyř týdnů, ale v prvních čtyřech týdnech po porodu byly nejprve dojeny pouze jedenkrát denně a až  teprve později dvakrát denně. U poslední skupiny krav byla fáze stání na sucho úplně eliminována a krávy byly po celou dobu dojeny dvakrát denně.
 
Během dvou let odebírali fyziologové dojnicím pravidelně vzorky mléka a krve. Kromě toho každodenně kontrolovali i jejich zdravotní stav. Výsledky překvapily i odborníky. Tradičním způsobem dojené krávy sice za celé sledované období nadojily více mléka než krávy z dalších dvou skupin, ale za vysokou cenu. Ztratily hodně na hmotnosti, hladina cukru v jejich těle byla na nízké úrovni, kvalita mléka byla horší. Pro porovnání: mléko dojnic, které byly po zasušení pomaleji navykány opět na běžnou rutinu dojení v průměru obsahovalo o 0,3 % procenta bílkovin více. Mléko od krav úplně bez pauzy na zasušení dokonce o 0,5 % bílkovin více. Nově testovaný rytmus dojení zřejmě bránil nadměrnému zatížení hrotu struků a poskytl kravám více energie, aby mohly vytvořit více mléka a bílkovin v nejlepší kvalitě. Očividně bylo také šetrnější k metabolismu krav než stávající rutina dojení.
 
Zemědělci by mohli ze změny rutiny dojení profitovat nejenom díky poklesu výskytu metabolických onemocnění u špičkových dojnic a vyšší kvality mléka. Protože se výsledná cena mlékárny za vykoupené mléko ze 60 % odvíjí od obsahu bílkovin je tato metoda i výhodná z hlediska vyšších zisků za vyprodukovanou surovinu. Nejefektivnějším řešením se jevila absence období stání na sucho, je ale ještě nutné tuto metodu dále zkoumat, například není ještě jasné, jak často po sobě je možné vynechat stání na sucho aniž by se negativně odrazilo na tkáni mléčné žlázy dojnic.
 
Fyziologové TUM nyní plánují zahájení rozsáhlejších a dlouhodobějších studií s cílem tyto metody dále optimalizovat. Mohlo by se například docílit zkrácení doby stání na sucho. Protože existuje hypotéza, že  regenerace mléčné tkáně nemusí nutně trvat dva měsíce, ale může být ukončena dříve. Tato hypotéza bude ověřována a měla by dát jasnou odpověď na otázku „Jak krátká je dostatečně dlouhá“?
 
Citace:
Schlamberger, G. – Wiedemann, S. – Viturro, E. Meyer, H.H.D. – Kaske, M: Effects of continuous milking during the dry period or once daily milking in the first 4 weeks of lactation on metabolism and productivity of dairy cows. Journal of Dairy Science, 93, 2010 č. 6, s. 2471-2485
 
Bessere Milch durch Änderung des Melkrhythmus
 

Vytiskni tuto stránku Vytiskni tuto stránku
Hodnocení => průměr 145
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář
Úvodní stranaVýzkum v praxiInformace z výzkumu