František Mariánek, 27. červenec 2010
Který preparát je účinný?
Cílený výběr intramammárního preparátu pro období zaprahování dojnic se vyplatí. Preparát stapenor zlepšil v rámci jedné studie zdravotní stav vemene u více než 80 % zvířat.
Poslat článek emailem Vytisknout článek Článek : 102923 ; Vydáno : 22.7. 2010 ; Autor : Ing. Dana Nehasilová
Výsledky polní studie prokázaly, že s preparátem stapenor retard (f. Bayer Vital) s protrahovaným účinkem, určeným pro období zaprahování krav, je možné vyléčit více případů subklinických mastitid než je tomu u konkurenčního produktu s názvem orbenin extra (f. Pfizer).
 
V rámci polní studie bavorská veterinární služba specializovaná na zdravotní stav mléčné žlázy podrobila terapii 88 dojnic plemene fleckvieh trpících prokazatelnou mastitidou. Tato zvířata vykazovala minimálně v jedné čtvrti vemene zvýšený počet somatických buněk a/nebo měla pozitivní bakteriologický nález. Nejčetnějším původcem mastitidy ve stádech byly eskulin pozitivní streptokoky a koaguláza negativních stafylokoků. V jednom ze sedmi zemědělských podniků byl dominantní Staph. aureus. U 45 krav byl v obodbí zaprahování použit stapenor retard, u 43 krav orbenor extra. 
Výsledky:
  • V obou skupinách byl zaznamenán signifikantní pokles počtu případů mastitidy.
  • Díky terapii preparátem stapenor s protrahovaným účinkem počet případů subklinické mastitidy poklesl výrazně více v porovnání se skupinou léčenou orbeninem. Ve skupině léčené stapenorem ze 32 plemenic s nemocným vemenem po otelení trpělo tímto onemocněním jen šest. Ve skupině léčené orbeninem klesl počet nemocných krav z původních 23 na 9 po porodu. Rozdíl mezi oběma skupinami byl signifikantní.
  • Podíl dojnic, u kterých došlo ke zlepšení zdravotního stavu mléčné žlázy byl výrazně vyšší ve skupině se stapenorem. Procentický podíl zvířat, u kterých zdravotní stav vemene navzdory léčbě buď zůstal stejný nebo se zhoršil byl ve skupině se stapenorem nižší než ve skupině s orbeninem. V této skupině – ne statisticky významně – byly dojnice vystaveny vyššímu riziku onemocnění mléčné žlázy.
  • Podíl nových infekcí akutní klinické mastitidy po otelení byl naproti tomu v obou skupinách přibližně stejně vysoký.
 
Welcher Trockensteller wirkt?
Top Agrar, 2010, č. 7, .s. R 24
Zdroj:www.agronavigator.cz

Hodnocení => průměr 196
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář