Výzkum v praxi
Informace z výzkumu
Odkazy
Úvodní stranaVýzkum v praxiInformace z výzkumu
František Mariánek, 21. květen 2010
Výzkum ochrany proti fusarióze ječmene prostřednictvím molekulární genetiky
Vědci z americké výzkumné organizace ARS pracují na pochopení a zlepšení resistence ječmene vůči fusarióze prostřednictvém metod molekulární genetiky.
Poslat článek emailem Vytisknout článek Článek : 101273 ; Vydáno : 18.5. 2010 ; Autor : Ing. Šárka Vondrášková
     V Madisonu ve státě Wisconsin pracuje pracovník americké výzkumné organizace ARS (Agricultural Research Service) Ron Skadsen – specialista na molekulární biologii rostlin, v rámci programu U.S. Wheat and Barley Scab Initiative, na pochopení a zlepšení resistence ječmene vůči patogenu – houbě Fusarium graminearum, která způsobuje devastující chorobu fusariózu. Ta snižuje výnosy tím, že způsobuje sterilitu a scvrkávání zrna a kontaminaci obilí mykotoxiny.
     Skadsen, který pracuje ve výzkumné jednotce Cereal Crops Research Unit, poprvé usiloval o identifikaci tkáně ječmene, kterou Fusarium nejsnadněji napadá. Infikoval klasy se semeny  ječmene Fusariem transformovaným tak, že obsahovalo zelený fluorescenční protein, který způsobuje, že houba září neonovou zelení, když je zkoumána pod fluorescenčním mikroskopem. Skadsen zjistil, že Fusarium napadá vyčnívající vrchol vyvíjejícího se semene, měkkou tkáň s ním spojenou (přímo pod pluchou) a do menšího rozsahu vnější pluchu. semene.
     Na základě svých zjištění Skadsenův tým vyvinul genové promotory, které mohou být využity pro „spouštěcí geny („turn on“ genes), které se brání proti Fusariu v těchto citlivých tkáních. Tyto promotory – z genů ječmene Lem1, Lem2 a Ltp6 – jsou napojeny na protihoubové geny ječmene tak, aby je spustily na specifických místech.
     Znalost toho, které části rostliny ječmene Fusarium napadá, vědcům poskytuje proniknutí do podstaty toho, jak proces infekce funguje.. Nyní vědí, kde porazit Fusarium v časných stadiích infekce, což podpoří cílené šlechtění a biotechnologické strategie pro vytvoření resistentního ječmene.
     Předešlé studie zkoumající infekci Fusaria zjistily, že tato houba rozpustí škrobnatou část semene za 5 dní po infekci. Ale tyto studie použily izolovaná semena. Skadsen zjistil, že dokonce 16 dní po infekci Fusarium neproniklo do škrobového endospermu, kdy semeno zůstává přichyceno ke klasu. To znamená, že šlechtitelé mohou se zaměřit na zkoumání charakteristik, které budou zabraňovat nebo předcházet časnému pronikání houby.
     Skadsen a vedoucí výzkumu Cynthia Henson také směřují k pochopení biochemie citlivých tkání ječmene prostřednictvím metabolické analýzy během prvních tří dnů infekce. Zjistili, že existuje změna v koncentraci sacharidů, zvláště výskyt a rychlý vzestup obsahu cukerného alkohou ribitolu, metabolitu, který není rozsáhle studován. Vědci dále směřují ke zjištění, zda tyto změny v různých koncentracích cukrů jsou způsobeny mobilizováním cukru rostlinou stranou od bodu infekce nebo odstraňováním specifických cukrů a metabolitů houbou z rostliny prostřednictvím výživy. Doufají, že tyto výsledky budou informovat výzkumníky o tom, jak Fusarium mění metabolismus tkání ječmene, aby optimalizovalo svou vlastní výživu.
Dále v: Agricultural Research, vol. 58, 2010, č. 2, s. 5
Objednávka kopie článku
Zdroj:www.agronavigator.cz
 

Vytiskni tuto stránku Vytiskni tuto stránku
Hodnocení => průměr 154
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář
Úvodní stranaVýzkum v praxiInformace z výzkumu