Vlhké obilí je možné s úspěchem silážovat ve foliových vacích. V průběhu jediného pracovního procesu dochází ke kumulaci několika operací – mačkání obilí, aplikace konzervačních prostředků, utěsňování hmoty a vytlačování vzduchu. Výsledky výzkumů prokázaly, že i přes malý odběr silážované hmoty (1 m za týden) zůstávalo vlhké obilí aerobně stabilní (díky přídavku směsi kyseliny propionové, benzoátu a propionátu sodného v množství 3 l/t).

Dr. Katrin Mahlkow-Nerge ze Zemědělské komory Šlesvicka-Holštýnska spolu s experty ze střediska Futterkamp ověřovali vliv zařazení silážované pšenice do krmných dávek na užitkovost a zdravotní stav vysokoprodukčních dojnic. V průběhu silážovacího procesu došlo k poklesu obsahu škrobu oproti sušené pšenici ze 65 na 58 % v sušině. Škroby ze silážované pšenice jsou ve větší míře rozkládány v bachoru (97 oproti 93 % u sušené pšenice, rychlost pasáže: 6 % za hodinu).

Analýzy prokázaly, že i po 500 dnech skladování silážované pšenice téměř nedošlo ke změně skladby kvasných kyselin, poté sice došlo ke změně barvy silážované hmoty, ale kvalita kvašení byla stále ještě dobrá. 

 Sušené zrno pšenice je možné v TMR pro dojnice na bázi trávy nahradit silážovanou vlhkou pšenicí aniž by došlo ke snížení příjmu krmiva, mléčné užitkovosti nebo výskytu zdravotních problémů (viz tab.).