Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
František Mariánek, 7. květen 2010
Plochy GMO nadále stoupají
Plochy GMO nadále stoupají
Článek : 100806 ; Vydáno : 5.5. 2010 ; Autor : Mgr. Dana Koubová
V roce 2009 plochy geneticky modifikovaných rostlin celosvětově vzrostly o sedm procent na nynějších 134 milionů hektarů.
Pěstování geneticky modifikovaných rostlin nadále stoupá. V roce 2009 plochy celosvětově vzrostly o sedm procent na nynějších 134 milionů hektarů. Výrazný vzestup ploch zaznamenaly Burkina Faso, Brazílie a Jihoafrická republika. V 25 zemích se geneticky modifikované rostliny komerčně využívají, v 15 zemích pěstitelské plochy přesahují 50 000 hektarů.
Clive James, předseda představenstva ISAAA (International Service for the Acquisition of Agri-Biotech Applications), informoval ve své výroční zprávě v Bejingu (Čína) o globálním vývoji zemědělského využívání geneticky modifikovaných rostlin. Uvedl, že tyto rostliny ve světě pěstuje 14 milionů zemědělců, převážně malých pěstitelů, z toho přibližně 13 milionů v zemích třetího světa.
U čtyř kulturních druhů, od nichž jsou od roku 1998 k dispozici GM odrůdy, pěstitelské plochy opět vzrostly: u sóji v roce 2009 stouply na 69 mil. ha (2008: 65,8), u kukuřice na 42 (37,3), u bavlny na 16 (15,5) a u řepky na 6,4 (5,9). Okolo 77 procent celosvětové produkce sójových bobů (pro potravinářské a krmné účely) pochází z geneticky modifikovaných rostlin, u bavlny činí podíl GM odrůd 49 procent. Téměř polovina těchto, ale i jiných GM rostlin, se pěstuje v rozvojových zemích.
Geneticky modifikovaná cukrovka, která je v USA na trhu již čtvrtým rokem, se v roce 2009 pěstovala na 485 000 hektarech, což je 96 procent amerických pěstitelských ploch cukrovky.
Zeměmi s největší rozlohou ploch GM rostlin jsou USA (64 mil. hektarů), Brazílie (21,4), Argentina (21,3), Indie (8,4) a Kanada (8,2).
Největší nárůst z 15,8 na 21,4 milionů hektarů byl zaznamenán v Brazílii. Pozoruhodný je také vzestup ploch s geneticky modifikovanými rostlinami v Burkina Faso – poté, co v této africké zemi byla v roce 2008 poprvé pěstována geneticky modifikovaná bavlna na 8 500 hektarech, dosáhly plochy o rok později již 115 000 hektarů. V Číně a Kanadě plochy s GM rostlinami nepatrně poklesly.
Ve zprávě ISAAA z roku 2008 je uvedeno 25 zemí, které GM rostliny zemědělsky využívají. K nim nově přibyla Kostarika. Německo bylo po zákazu pěstování v roce 2009 ze seznamu „genově technologických zemí“ vyškrtnuto.
V příštích letech očekává James další nárůst genových technologií. V této souvislosti poukázal na pěstování geneticky modifikované rýže a dalších GM rostlin v Číně v příštích letech a na uvedení kukuřice tolerantní vůči suchu na trh, očekávané v roce 2012.
Hodnocení
=> průměr 169