František Mariánek, 20. duben 2010
Výsledky dlouholetého pokusu s pěstováním pšenice ozimé na kambizemi v ČR
V roce 1955 byl v České republice založen dlouhodobý pokus s cílem vyhodnotit výnosy pšenice na kambizemi během 50 let aplikace chlévského hnoje a N, P, K hnojení.
Poslat článek emailem Vytisknout článek Článek : 100243 ; Vydáno : 14.4. 2010 ; Autor : Ing. Šárka Vondrášková
Ačkoli kambizemě je převládajícím půdním typem ve střední Evropě, například i ve znevýhodněných horských oblastech, doposud nebyly realizovány pokusy zaměřující se na produkci pšenice v těchto podmínkách. V roce 1955 byl v České republice, v lokalitě Lukavec (bramborářská výrobní oblast, roční srážky 686 mm, průměrná roční teplota 6,8 °C) založen dlouholetý pokus s cílem vyhodnotit výnosy pšenice během 50 let aplikace chlévského hnoje a N,P,K hnojení. Při nehnojené kontrole byla po 50 letech zjištěna nízká hladina koncentrace P,K a Mg využitelných pro rostlinu, jakož i negativní hodnoty meziročního růstu výnosu. Největší roční nárůst výnosu byl zaznamenán při dávkách v rozmezí od 46 kg.ha-1 N(7,1 kg.ha-1) do 121 kg.ha-1 N (72,8 kg.ha-1). V první dekádě experimentu bylo zvýšení výnosu zrna na 1 kg aplikovaného N - 7,3 kg.ha-1, zatímco v ostatní dekádě to bylo 27,1 kg.ha-1. Průměrný výnos zrna u odrůd s dlouhým stéblem byla 3,9 t.ha-1, u odrůd s krátkým stéblem 4,7 t.ha-1. V kontrole byl výnos zrna 4,3 t.ha-1 po předplodině okopanině, 3,2 t.ha-1 po luskovinách a 2,4 t.ha-1 po obilninách. Ze sumarizace výsledků 50letého pokusu vyplynulo, že výnosy ozimé pšenice byly nejvíc ovlivněny minerálním hnojením, následoval vliv odrůdy, předplodiny a aplikace chlévského hnoje.
http://www.nasepole.sk/clanok.asp?ArticleID=5
Zdroj:www.agronavigator.cz

Hodnocení => průměr 201
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář