Neofyty jsou nové druhy rostlin zavlečené z teplejších oblastí, které se rychle šíří. Zatímco zhruba polovina byla dovezena záměrně jako okrasné a užitkové rostliny, ostatní se na nová území dostaly neúmyslně s dováženým zbožím nebo dopravními prostředky. Některé neofyty jako křídlatka japonská a křídlatka sachalinská nebo bolševník velkolepý vytlačují původní druhy a vytvářejí rozsáhlé dominantní porosty. Některé druhy jako bolševník velkolepý, ambrózie peřenolistá nebo durman obecný jsou zdraví škodlivé a proto je nelze podceňovat. Nové druhy pocházejí často z teplejších oblastí a jsou v zemích svého původu významnými plevely např. v kukuřici, sóje, slunečnici nebo bavlně. Tyto rostliny se na zemědělských plochách ve střední Evropě vyskytují relativně zřídka. Regionálně však mohou působit ztráty na výnosech jako např. ambrózie peřenolistá v okolí Chotěbuze v Braniborsku, kam byla zavlečena s kontaminovaným osivem slunečnice v polovině 80.let 20.století. Pro nové druhy je charakteristický krátký vývojový cyklus, vzcházení ve více vlnách, rychlý růst, silná konkurenceschopnost oproti kulturním rostlinám a jiným plevelům, vysoký potenciál rozmnožování a dlouhá doba přežívání semen v půdě. Některé se rozmnožují jak semeny, tak i podzemními částmi. Ochrana je obtížná, protože povolené herbicidy často vykazují slabší nebo nulový účinek.

Ambrózie peřenolistá (Ambrosia artemisiifolia) působí lokální problémy jako polní plevel v kukuřici, slunečnici, krmném hrachu, lupině nebo jarním ječmeni, přičemž hustota výskytu může být regionálně velmi vysoká. K ochraně v kukuřici je k dispozici paleta herbicidů s dobrým účinkem, takže potenciál semen v půdě může být při pěstování kukuřice dlouhodobě redukován. Úspěšným opatřením k potlačení klíčení semen ambrózie na sklizených plochách je zpracování strniště. Proti ambrózii jsou účinné neselektivní herbicidy na bázi glyfosátu a glufosinátu. Protože však ve světě byly zaznamenány biotypy ambrózie rezistentní vůči glyfosátu, je třeba provádět preventivní opatření a glyfosát aplikovat pouze cíleně. Jednotlivé rostliny a menší porosty by měly být odstraňovány mechanicky – vytrháváním popř. opakovaným sečením.

Mračňák Theophrastův (Abutilon theophrasti) je v cukrovce obtížně hubitelný. Za příznivých povětrnostních podmínek je dosaženo dobrých výsledků dvoj- nebo trojnásobnou aplikací herbicidu Debut (trisulfuron) ve fázi děložních listů mračňáku. Při nízké vzdušné vlhkosti, suché půdě a silně vyvinuté voskové vrstvě však dostatečný účinek nezajistí ani vysoká aplikační dávka tohoto herbicidu. V kukuřici vykazuje vysokou účinnost přípravek Callisto (mesotrione) a Mikado (sulcotrione), zatímco účinek sulfonylmočovin je nedostatečný. V porostu kukuřice vzniká nebezpečí, že mračňák nebude spolehlivě zlikvidován, nepozorovaně poroste, vykvete a vytvoří velké množství semen, jejichž životaschopnost zůstává zachována desítky let. Proto pokud jsou na poli nalezeny vzrostlé rostliny mračňáku, měly by být bezpodmínečně ještě před dozráním semen odstraněny a odvezeny z pozemku.

Durman obecný (Datura stramonium) patří v teplejším klimatu k nejrozšířenějším plevelům v kukuřici, sóje, bavlně a slunečnici. Tato rostlina nesmí být zkrmována zvířatům, protože všechny její části (zvláště kořeny a semena) jsou prudce jedovaté. Všechny významné herbicidy používané v praxi do kukuřice (vyjma herbicidu Cato s úč. látkou rimsulfuron) vykazovaly dobrý účinek proti durmanu při aplikaci ve fázi 1 až 6 pravých listů.

DLG-Mitteilungen, 2009, č. 1, s. 54–56

Zdroj:www.agronavigátor.cz